náhled|Větvička olivovníku evropského Olivová ratolest, tedy větvička olivovníku evropského (Olea europaea), je symbolem míru. Obecně je spojována s tradicí starověkého Řecka a Říma v souvislosti s prosbami k bohům či vlivným osobnostem. Podobně se tento symbol nachází ve většině kultur v oblasti Středozemního moře odkud se rozšířil a v novověku se stal téměř všeobecně uznávaným symbolem míru.Lucia Impelluso (2004). Nature and its symbols. Getty Publications. S. 43

Období starověkého Řecka a Říma náhled|Řecká stříbrná tetradrachma z Athén, s vyobrazením sovy stojící na amfoře, kterou obklopuje věnec z olivových listů, c. 200–150 př. n. l. V řecké tradici byla hiketeria (ἱκετηρία), neboli olivová ratolest, držena prosebníky, aby ukázali své postavení, když se obraceli s prosbou k mocným osobám nebo k bohům.

V řecké mytologii soupeřila Athéna s Poseidónem o vlastnictví Athén. Poseidón si nárokoval vlastnictví tím, že vrazil svůj trojzubec do Akropole, kde vytryskl pramen mořské vody. Athéna se zmocnila země tím, že vedle pramene zasadila první olivovník. Olympští bohové rozhodli, že na město má větší právo Athéna, protože mu dala lepší dar.Robert Graves, The Greek Myths, Penguin, 1960, Sect.16.c Olivové věnce nosily nevěstyOlive branch". The Oxford English Dictionary, online ed., 2004. a také se udílely olympijským vítězům.

Olivová ratolest byla jedním z atributů bohyně Eiréné na římských císařských mincích. Například rub tetradrachmy Vespasiana z Alexandrie (datovaný 70–71 n. l.), zobrazuje stojící Eiréné, která drží v pravé ruce olivovou ratolest.

Římský básník Publius Vergilius Maro (70–19 př. n. l.) spojoval olivu s bohyní Pax a olivovou ratolest použil jako symbol míru ve své Aeneis.Tehdy Aeneas otec mu odvětil z vysoké zádi, zdvíhaje olivy sněť v své pravici, znamení míru: „Trójský jsme rod, však zbraň, již vidíš, v boj s Latíny nesem, kteří surovou válkou nás vyhnali, zbavené vlasti. S Euandrem jednat chceme! I rcete, že dardanští vůdci vybraní připluli k němu a žádají za spolek války!“Maro, Publisu Vergilius. Aeneis. přeložil Otmar Vaňorný Dostupné onlinePro Římany existoval blízký vztah mezi válkou a mírem a Mars, bůh války, měl i další aspekt jako Mars nositel míru, který byl zobrazován na mincích z pozdějšího období Římské říše. Zde je Mars zobrazován s olivovou ratolestí.Ragnar Hedlund, "Coinage and authority in the Roman empire, c. AD 260–295", Studia Numismatica Upsaliensia, 5, University of Uppsala, 2008 Appiános popisuje použití olivové ratolesti jako gesta míru nepřáteli římského generála Scipia Aemiliana v numantinské válce a Hasdrubalem Boiotarchem z Kartága.

Ačkoliv byl mír v době Řeků spojován s olivovou ratolestí, tato symbolika se ještě zesílila během dlouhého míru na území římské říše, známém jako Pax Romana, kdy vyslanci používali olivové ratolesti jako symbol míru.Tresidder, Jack, ed. The Complete Dictionary of Symbols. San Francisco: Chronicle, 2004.

Období raného křesťanství náhled|Holubice s olivovou ratolestí, Katakomby Domitilly, Řím Olivová ratolest se v raném křesťanském umění objevuje ve spojení s holubicí. Holubice pochází z přirovnání k Duchu svatému v evangeliích a olivová ratolest z klasické symboliky. Křesťané podle Winckelmanna často alegorizovali mír na svých hrobkách postavou holubice nesoucí olivovou ratolest v zobáku. Například v Priscilininých katakombách v Římě (2. až 5. století n. l.) se nachází vyobrazení tří mužů (tradičně považovaných za Šadracha, Méšacha a Abednega z knihy Daniel), nad nimiž se vznáší holubice s olivovou ratolestí. V dalších římských katakombách je mělký reliéf zobrazující holubici s olivovou ratolestí letící k postavě označené řecky EIPHNH (Eiréné neboli Mír).

Tertullianus přirovnal Noemovu holubici v hebrejské Bibli, která "oznámila světu utišení božského hněvu, když byla vyslána z archy a vrátila se s olivovou ratolestí", k Duchu svatému při křtu, "který nám přinesl Boží pokoj, seslaný z nebes". Ve svém latinském překladu Noemova příběhu ze 4. století svatý Jeroným přeložil "list olivový" (hebrejsky alé zayit) v Genesis 8:11 jako "ratolest olivová" (latinsky ranum olivae). V 5. století, kdy se holubice s olivovou ratolestí stala křesťanským symbolem míru, svatý Augustin v knize O křesťanské nauce napsal, že "věčný mír je naznačen olivovou ratolestí (oleae ramusculo), kterou si holubice přinesla s sebou, když se vrátila na archu". V židovské tradici však neexistuje žádná spojitost mezi olivovým listem a mírem v souvislosti s příběhem o potopě světa."Eruvin 18b" Dostupné online

Moderní použití náhled|Královna Alžběta I., Marcus Gheeraerts starší, obraz namalovaný mezi lety 1580 a 1585. Královna drží v pravé ruce olivovou ratolest a stojí na meči spravedlnosti. Olivová ratolest, kterou někdy drží holubice, se v 18. století používala jako symbol míru například ve Francii, Spojeném království i USA. Na portrétu Ludvíka XV. od Françoise Lemoyna z roku 1729 král nabízí Evropě olivovou ratolest. Dvoulibrová bankovka Severní Karolíny (1771) zobrazovala holubici a olivu s mottem, které v překladu znamená obnovený mír. Čtyřicetidolarová bankovka Georgie z roku 1778 zobrazovala holubici, olivu a ruku držící dýku s mottem, které v překladu znamená buď válka, nebo mír, připraveni na obojí. Olivová ratolest se objevovala jako symbol míru i v dalších tiscích 18. století. V lednu 1775 publikoval časopis The London Magazine rytinu "Mír sestupuje na oblaku z Chrámu obchodu", na které bohyně míru přináší olivovou ratolest do Ameriky a Británie. Petice přijatá Americkým kontinentálním kongresem v červenci 1775 v naději, že se vyhne plnohodnotné válce se Spojeným královstvím, se nazývala Olive Branch Petition (petice za olivovou ratolest).

Dne 4. července 1776 bylo přijato usnesení, které umožnilo vytvoření státního znaku Spojených států amerických. Na velké pečeti je orel svírající v pravém pařátu olivovou ratolest. Olivová ratolest je tradičně uznávaná jako symbol míru. K pečeti ji přidali v březnu 1780. Olivová ratolest má třináct oliv a třináct olivových listů, které tak symbolizují třináct původních britských kolonií. Později byl přidán orel bělohlavý a svazek třinácti šípů, který měl symbolizovat "moc míru a války, která je výhradně svěřena Kongresu".Charles Thomson as referred to in "The Great Seal of the United States." Washington D.C.: U.S. Department of State Bureau of Public Affairs, 2003.

Olivovou ratolest najdeme také na kyperské vlajce a státním znaku, kdy je olivová ratolest použita jako symbol míru mezi komunitami na Kypru. Objevuje se také na vlajce Eritreje. Často je součástí i policejních nášivek a odznaků po celém světě. I zde symbolizuje mír. Olivová ratolest je i na znaku a vlajce Organizace spojených národů, kde dvojice stylizovaných olivových ratolestí obklopuje mapu světa.

Státní znak Izraele zahrnuje dvě olivové ratolesti lemující chrámovou menoru. To může být založeno na vidění biblického proroka Zachariáše (kapitola 4), kde popisuje vidění menory lemované dvěma olivovníky, jedním z každé strany.

Olivová ratolest je symbolem míru i v arabské lidové tradici.Hasan M. El-Shamy (1995). Folk traditions of the Arab world: a guide to motif classification, Volume 1. Indiana University Press. S. 410 V roce 1974 palestinský vůdce Jásir Arafat přinesl olivovou ratolest na Valné shromáždění OSN a řekl: "Dnes jsem přišel s olivovou ratolestí a zbraní bojovníka za svobodu. Nenechte mi olivovou ratolest vypadnout z ruky."

Existují i lidská sídla pojmenovaná Olive Branch (olivová ratolest). Jedním z nich je Olive Branch v Mississippi. Na olivovou ratolest odkazují i některá západní jména jako např. Oliver či Olivier.

Fotogalerie

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Starověká řecká kultura Kategorie:Starověká římská kultura Kategorie:Symboly