Eparchie Cilkani a Dušeti je eparchie Gruzínské pravoslavné církve.
Území a titul biskupa Zahrnuje správní hranice území municipality Dušeti.
Eparchiálnímu biskupovi náleží titul biskup cilkanský a dušetský.
Historie Název Cilkani pochází od názvu blízké vesnice Cinakari–Cinkari–Cirkani–Cilkani, kde Bakar, syn krále Miriana, postavil cilkanský chrám.
V Cilkani byly objeveny pozůstatky raně křesťanského chrámu z 2.–3. století. Křesťanství se v horských oblastech šířilo zásluhou Bakara, syna prvního křesťanského krále Gruzie Miriana III. Právě Bakar také vystavěl chrám v Cilkani, který se brzy stal biskupským sídlem. Cilkani sice není uvedeno mezi dvanácti biskupstvími založenými králem Vachtanga Gorgasaliho, ale eparchie zde pravděpodobně existovala již v 5. století.
Hranice eparchie se postupně rozšiřovaly. Ve druhé polovině 15. století, po rozdělení Gruzie na několik království, byla větší část eparchie připojena k alaverdské eparchii. V první polovině 16. století vznikl spor mezi cilkanským biskupem a mcchetským katolikosem, který vyřešil král Luarsab I. rozdělením území eparchie.
Na konci 19. století zahrnovala eparchie 40 obcí a zaujímala čtvrté místo mezi všemi gruzínskými eparchiemi. K roku 1800 zde působilo 75 kněží, 11 diákonů a asi padesát církevních služebníků.
Po smrti biskupa Ioana Kurumidzeho byla eparchie nejprve připojena k samtaviské a později k nikozské eparchii.
Po vyhlášení autokefalie Gruzínské pravoslavné církve v roce 1917 byla cilkanská katedra obnovena.
Seznam biskupů 1918–1920 Giorgi (Aladašvili) 1924–1928 Pavle (Džaparidze) 1930–1938 Alexi (Gersamia) 1939–1951 Tarasi (Kandelaki) 1954–1954 Gobron (Ckrialašvili) 1972–1978 Gaioz (Keratišvili) 1978–1980 Tadeozi (Ioramašvili) 1980–1982 Giorgi (Gongadze) od 1984 Zosime (Šiošvili)
Reference
Cilkani