Mesosauridae jsou skupina vyhynulých blanatých obratlovců příbuzných plazům, která pochází ze spodního permu Jižní Ameriky a jižní Afriky.

Mesosauři jsou nejstaršími známými blanatými obratlovci, kteří se druhotně adaptovali životu čistě ve vodě: měli protáhlé tělo (až asi 1 m dlouhé), dlouhý krk, velmi dlouhý zploštělý ocas a podobně jako například sirény rovněž žebra přetvořená do podoby zahnutých tyčinek. Navzdory životu ve vodě nedošlo k redukci končetin, články prstů zadních končetin zdá se naopak napomáhaly plavání. U pletenců končetin lze nicméně pozorovat určité zmenšení. Adaptací na život ve vodě mohla být také živorodost: konkrétně z Jižní Ameriky pochází nález malého mesosaura uvnitř hrudního koše většího jedince, což tuto hypotézu podporuje (poněvadž malý mesosaurus nevykazuje výrazné známky poškození, není pravděpodobné, že by šlo o příklad kanibalismu; zároveň však tohoto jedince neobklopuje žádná rozeznatelná vaječná skořápka).

Mesosauři měli dlouhé, ale tenké čelisti vyzbrojené jehlicovitými zuby, které do sebe navzájem zapadaly. Ohledně stravy bylo představeno několik hypotéz: podle názoru ze začátku 20. století se ostré zuby hodily pro lov ryb, později však byly interpretovány spíše jako nástroj k cezení vody. Analýza fosilních zbytků ze souvrství Iratí v Brazílii skutečně potvrdila stravu založenou na malých korýších Pygocephalomorpha – ale mimo toho i kanibalismus, resp. mrchožroutství na jedincích vlastního druhu.

Dlouhodobě byly rozlišovány tři druhy mesosaurů, každý ve vlastním rodu: Mesosaurus tenuidens, Stereosternum tumidum a Brazilosaurus sanpauloensis. Ovšem studie z roku 2021 rozdíly mezi nimi vyhodnotila jako neprůkazné a doporučila rozlišovat pouze rod Mesosaurus. Evolučně se mesosauři odvozují mezi kmenovými zástupci Sauropsida, ovšem přesné systematické zařazení zůstává předmětem debat. Navzdory četným fosilním nálezům zůstávalo rovněž sporné, zda a jaké měli mesosauři spánkové jámy, což je znak důležitý pro vyšší klasifikaci blanatých. Možná je však přítomnost jedné, spodní spánkové jámy, jež by tak hypoteticky mohla být už u předka blanatých. Mesosauři přispěli také k pochopení kontinentálního driftu, jejich areál výskytu posloužil Alfredu Wegenerovi jako klíčový důkaz podporující existenci Gondwany.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Vyhynulí plazi Kategorie:Organismy žijící v permu