Port Elgin je vesnice ve Westmorland County v Novém Brunšviku v Kanadě. Nachází se poblíž hranice s Novým Skotskem na pobřeží Northumberlandského průlivu. Byla založena v 19. století a v roce 1922 se stala první inkorporovanou vesnicí v Novém Brunšviku. Vesnice dostala přezdívku "Port of Call" podle svého klidného přístavu a úspěšných loděnic.

Geografie Vesnice se nachází na ústí řeky Gaspereau, která se zde vlévá do zátoky Baie Verte. Zátoka je součástí Northumberlandského průlivu, který dělí provincii Ostrov prince Edvarda od kontinentální Kanady. Řeka zde tvoří estuár, který byl pro vesnici výhodou zejména v době, kdy se zde konstruovaly lodě, protože tvoří dobře chráněný přírodní přístav. V okolí se nacházejí lesy typu tajga.

Vesnice leží asi 27 kilometrů jihozápadně od Confederation Bridge, který vede z Nového Brunšviku na Ostrov prince Edvarda, 11 kilometrů jihovýchodně od vesnice se nachází hranice Nového Skotska.

Historie Před příchodem evropských osadníků se na místě dnešní vesnice nacházelo letní loviště a ryboloviště mikmakských kmenů. Tato skutečnost je upevněna nálezy primitivních nástrojů na březích řeky Gaspereau. alt=obrázek pevnosti gaspereau v podobě v roce 2015|vlevo|náhled|225x225bod|Pevnost Gaspereaux v roce 2015 Evropské osídlení oblasti započalo v roce 1690, kdy francouzští osadníci založili vesnici Baie Verte. Vesnice byla součástí Akádie, francouzské kolonie na pobřeží Atlantského oceánu. Po založení se stala významným centrem obchodních stezek mezi zálivem Fundy a Québecem. Toto postavení se projevilo i v roce 1751, kdy francouzské jednotky postavily nedalekou pevnost Gaspereaux. O čtyři roky později pevnost dobili Britové, kteří ji přejmenovali na pevnost Monckton. Kvůli jejímu stavu a nepříliš strategické pozici byla v roce 1756 zbourána.

Po Akádijském vyhoštění (Acadian Expulsion), které začalo rokem 1755, do oblasti přišlo mnoho osadníků anglického, irského či skotského původu. Ti zde kolem roku 1830 založili osadu, která se nazývala Gaspereaux Town. Zpočátku obyvatelé využívali ke svému živobytí převážně místní lesy, jejichž dřevo těžili, a řeku Gaspereau, kde rybařili. V roce 1847 přijala vesnice název Elgin, jako poctu generálnímu guvernéru Kanady, Jamesi Bruceovi, 8. hraběti z Elginu. Přízvisko "Port" bylo k vesnici přidáno později díky jejímu loďařskému průmyslu, který se zde vyvinul díky chráněnému přístavu ve vesnici.

Dokončení železnice Nový Brunšvik-Ostrov prince Edvarda přineslo vesnici důležité spojení s přívozem plujícím na Ostrov prince Edvarda a se Sackvillem, kde se železnice napojovala na Interkontinentální kanadskou železnici. Železniční spojení přineslo vesnici industriální rozkvět. Na svém vrcholu měla závodní dráhu, arénu, továrnu na povozy, několik kovářů, kozerváren a loděnic. Podle oficiálního webu vesnice stál za jejím rozkvětem industrialista a regionální politik Fred Magee, který založil továrnu na zpracování ryb a zeleniny nejen v Port Elginu, ale i v nedalekém Pictou. V roce 1922 se sídlo stalo první inkorporovanou vesnicí v Novém Brunšviku, čímž získalo právo mít a volit obecní zastupitelstvo.

V roce 2010 zasáhla vesnici bouře a rozsáhlá povodeň, která způsobila velké škody na domovech a majetku místních obyvatel. Rozsah škod byl odhadován na 900 000 CAD.

Samostatně inkorporovanou zůstala vesnice až do roku 2023, kdy proběhla reforma místních samospráv. Po roce 2023 se stala společně s okolními vesnicemi součástí celku Strait Shores, který mj. sjednotil zastupitelstva v jedno volené všemi jeho obyvateli. V únoru 2025 rezignovali na svůj post starosta a tři zastupitelé, čímž místní zastupitelstvo paralyzovali. Do zvolení nového zastupitelstva byl dosazen jako dozorce (vykonávající povinnosti starosty) Greg Lutes, což ke květnu 2026 stále platí.

Obyvatelstvo

Podle Statistics Canada měla vesnice k roku 2021 381 obyvatel, žijících ve 161 z celkových 170 obytných domů. 11,7% obyvatelstva bylo mladší čtrnácti let, většina, 57,1% obyvatel, byla ve věku od 14 let do 64 let a 29,9% populace bylo starší 65 let. Věkový průměr byl 48,6 a věkový medián 51,6. Oproti roku 2016 populace klesla z 408 o 6,6%.

Významné osobnosti Fred Magee - regionální politik a industrialista John G. Bryden - bývalý kanadský senátor za Nový Brunšvik

Turismus alt=Dálková stezka Trans Canada Trail poblíž Port Elginu|vlevo|náhled|218x218bod|Dálková stezka Trans Canada Trail poblíž Port Elginu Jedna z turistických atrakcí vesnice je pevnost Gaspereau, která se řadí mezi národní historická místa Kanady. K vidění je zde maják, rekonstruovaný příkop ukazující základní rozpoložení pevnosti, kamenný pomník a malý hřbitov padlých vojáků.

Bývalý železniční most a bývalá železnice procházející vesnicí dnes tvoří rekreační turistickou stezku, která zároveň tvoří část Trans Canadian Trail, dálkové stezky procházející celou Kanadou.

V centru vesnice se také nacházi park nazývaný Memorial Park, ve kterém se nachází pomník padlým vojákům pevnosti Monckton.

Služby a doprava Port Elgin slouží jako místní centrum služeb (local service centre) pro okolní vesnice a přilehlý region. Ve vesnici se nachází zdravotnická klinika, charita PEDVAC (Port Elgin District Voluntary Action Centre), která slouží jako obchod s použitým oblečením, potravinová banka a nabízí charitativní služby pro rodiče s dětmi. Nachází se zde i základní škola a veřejná knihovna, společně s policejní stanicí, hasičskou stanicí, poštou a domovem pro seniory.

Vesnicí prochází Trans Canada Highway, dálnice spojující celou Kanadu, a novobrunšvická silnice číslo 15, která vede až do Monctonu. Ve vesnici se nachází zastávka autobusu, odkud jezdí autobus do Charlottetown a do Amherstu.

Ekonomika Ve vesnici je několik obchodů a firem, např. benzinová stanice Shell, kadeřnictví, restaurace, obchod se smíšeným zbožím apod. Největším zaměstnavatelem je firma Atlantic Windows, druhým největším potom Westfordský domov důchodců.

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Sídla v Novém Brunšviku Kategorie:Vesnice v Kanadě