náhled|Screenshot ze stínové knihovny Annin Archiv Stínová knihovna, také pirátská knihovna, shadow library nebo black open access, je volně dostupný bezplatný online repozitář pro uchování digitálních médií, která byla původně zpoplatněna nebo měla jinak omezený přístup. Stínové knihovny obvykle obsahují texty jako akademické práce či e-knihy, ale mohou obsahovat i jiná digitální média jako software, video, audio či filmy.
Mezi nejznámější stínové knihovny knih a akademické literatury patří Annin archiv, Library Genesis, Sci-Hub a Z-Library.
Princip Tyto knihovny byly vytvořeny na bázi otevřeného přístupu k informacím, kultuře a uchovávání materiálů, ale porušují svou funkcí autorská práva. Jsou proto nelegální v Americe. Tvůrci stínových knihoven také nevěří v to, že by se za přístup k vědeckým pracím mělo platit.
Stínové knihovny (nebo jejich databáze) využívají BitTorrent (hlavně jako databázi) temný web a InterPlanetary File System (IPFS) pro vylepšení odolnosti a pro rozložení zátěže. Stínová knihovna jako Annin archiv vyvinula svůj vlastní software, který vydala jako svobodný a otevřený software, čímž umožňuje podíl na archivu jakýmkoliv dobrovolníkům a umožňuje vytváření zrcadlových kopií či forků.
Historie náhled|Ruský samizdat a fotonegativy zakázané literatury Nejstarším předchůdcem stínových knihoven byly neformální sbírky neautorizovaných digitálních kopií knih, odborné literatury a jiných textů, které se obvykle šířily mezi malými skupinami lidí prostřednictvím mailing listů, fór nebo sociálních sítí. Vědci v online komunitách také spolu sdíleli články, které byly zpřístupněny za poplatek.
Stínové knihovny jako Lib.ru nebo Library Genesis začaly v Rusku, které má dlouhou historii samizdatů, neoficiální kopírování a šíření cenzurovaných děl. Jejich vydávání začalo v Sovětském svazu, když vláda cenzurovala a kontrolovala všechna média. I po rozpadu Sovětského svazu a ukončení jejich cenzury tyto praktiky pokračovaly z důvodu ekonomické tísně. S rostoucí dostupností počítačů a internetu v Rusku docházelo k digitalizaci textů a jejich sdílení na ruských sítích FidoNet. V roce 1994 Maksim Moshkow vytvořil projekt Lib.ru jako jednou z prvních sbírek digitalizovaných textů. Ruská kolekce Kolkhoz, pojmenovaná podle kolektivních farem Kolchoz, byla vytvořena komunitou, která se na začátku 21. století věnovala stahování a digitalizování vědeckých textů, které uchovávala na FTP serverech a DVD. Tato kolekce se rozrostla na přibližně 50 000 dokumentů.
K dalším akademickým stínovým knihovnám patří Textz.org, Monoskop či Gigapedia. Gigapedia do sebe kolem roku 2006 nebo 2007 začlenila materiály v Kolkhoz kolekci a v roce 2010 se z ní stala největší stínová knihovna. Gigapedia se již jmenovala Library.nu a v roce 2012 byla uzavřena z důvodu soudnímu sporu s koalicí sedmnácti nakladatelství včetně HarperCollins, Oxford University Press a MacMillan.
Library Genesis, také známa jako LibGen, byla založena přibližně v roce 2007 či 2008 skupinou ruských vědců, kteří začali organizovat kolekce ruských vědeckých a technologických textů zveřejněných na torrentových stránkách, a kteří shromáždili různé zdroje včetně Kolkhoz kolekcí a Library.nu. V roce 2011 LibGen zařadila Library.nu kolekci do své, čímž umožnila k Library.nu přístup, přestože byla Library.nu přinucena uzavřít. Roku 2025 LibGen tvrdil, že má více než 2,4 milionu non-fiction knih, 80 milionů článků z vědeckých magazínů, 2 miliony komiksů, 2,2 milionu beletrií a 0,4 milionu čísel časopisů.
Legálnost Stínové knihovny hostují či linkují plné texty knih, vědeckých článků nebo audiovizuální obsah bez svolení jejich autorů, tudíž jsou z hlediska autorského práva nelegální. Velká část stínových knihoven uchovávají bibliografické katalogy odděleně od samotných souborů. To dělají z důvodu organizace a ochrany proti legálním problémům, jelikož právo není sjednoceno, pokud se jedná o rozdíl mezi hostingem a indexací copyrightového materiálu. Přesto byl několika katalogům stínových knihoven poslán soudní příkaz o smazání obsahu.
Stínové knihovny se proto nevyhnou právním problémům. Roku 2015 akademický vydavatel Elsevier žaloval Sci-Hub a LibGen u amerického soudu za „provozování mezinárodní sítě zaměřené na pirátství a porušování autorských práv“. Společnost Elsavier vyhrála a byla jí přiznána náhrada škody ve výši 15 milionů USD, ale peníze nezískala, jelikož operátoři LibGenu jsou neznámí a operátoři Sci-Hubu jsou mimo dosah amerického právního systému. V roce 2017 American Chemical Society žalovala Sci-Hub a vyhrála 4,8 milionů USD za škody. V listopadu 2022 FBI zabavil veškeré domény propojené se Z-Library a obvinil dva z jejich operátorů z porušení autorských práv, podvodných bankovních převodů a praní špinavých peněz.
Recepce Ne všichni ale využívají stínové knihovny. Důvody pro nevyužívání může být strach z pokut kvůli copyrightu, empatie k autorům, pocity viny s používání nelegálních materiálů nebo strach z možných negativních důsledků.
Někteří akademici souhlasí s iniciativou stínových knihoven, přičemž mnozí z nich je považují za morálně akceptovatelnou formu občanské neposlušnosti proti neférovému obchodnímu modelu akademických nakladatelství.
Odkazy
Reference
Externí odkazy SLUM: Monitor dostupnosti stínových knihoven
Kategorie:Cenzura na internetu Kategorie:Informační věda Kategorie:Knihovnictví Kategorie:Online databáze Kategorie:Otevřený přístup