Bazilika svatého Ondřeje (Basilica di Sant’Andrea) se nachází v piemontském městě Vercelli a je považována za jeden z nejvýznamnějších příkladů rané gotiky v Itálii.
Stavba představuje unikátní syntézu románského stylu (typického pro oblast Lombardie) a zaalpské gotiky (převzaté z Francie a Anglie).
Komplex zahrnuje samotnou baziliku, přilehlý klášter cisterciáckého typu a budovu bývalého špitálu.
Díky své poloze na Via Francigena (historické tepně spojující sever Evropy s Římem) hrála bazilika klíčovou roli v kulturní výměně 13. století. V roce 1224 byl u baziliky založen špitál určený k péči o poutníky, což podtrhuje charitativní rozměr fundace.
Historie a výstavba Základní kámen baziliky byl položen 19. února 1219. Zakladatelem byl kardinál Guala Bicchieri, vlivný papežský diplomat, který působil jako legát v Anglii.
Výstavba probíhala v rekordním tempu a hlavní část byla dokončena již v roce 1227. Bicchieri si zde získal přízeň krále Jindřicha III., od něhož obdržel příjmy z opatství v Chestertonu u Cambridge, které posloužily k financování stavby.
Bicchieri povolal do Vercelli kanovníky od sv. Viktora z Paříže, čímž zajistil přísun francouzské vzdělanosti i architektonických vzorů. Vliv pařížské školy svatého Viktora se v roce 1224 projevil založením instituce Studium ve Vercelli, která se zaměřovala na výuku teologie a svobodných umění. Tato vzdělávací aktivita probíhala souběžně s dokončovacími pracemi na hlavní lodi baziliky.
Rychlost výstavby, kdy hrubá stavba byla dokončena během devíti let, byla umožněna stabilním financováním z anglických beneficií v Chestertonu a nasazením organizovaných stavebních hutí. Tyto hutě prokazatelně využívaly geometrické modely pro konstrukci lomených oblouků, což v tehdejším regionu Piemontu představovalo novou technickou metodu.
Prvním opatem byl Tommaso Gallo, významný teolog z Pařížské univerzity.
V 15. století (1407) byla přistavěna samostatná zvonice.náhled|vlevoPo období největšího rozkvětu ve 13. století, kdy bylo opatství centrum vzdělanosti, došlo v roce 1427 k předání správy řádu lateránských kanovníků. Tento přechod souvisel s politickými změnami v regionu a snahou o reformu klášterního života.
V roce 1802 bylo opatství v důsledku napoleonských sekularizačních dekretů zrušeno a budovy byly částečně využity pro civilní účely. Právě tento stav chátrání vedl k rozsáhlé památkové kampani v 19. století. Architekt Carlo Emanuel Aborio Mella, který vedl rekonstrukci, musel provést rozsáhlé statické zajištění základů, které byly narušeny spodní vodou. Jeho přístup k restaurování byl na svou dobu velmi moderní, neboť se snažil o zachování co největšího množství původních středověkých prvků, které pouze doplňoval v materiálové shodě.
Architektonický popis exteriéru náhled|Průčelí baziliky vlevo|náhled|Vnější opěrný systém, tambur a zvonice baziliky Exteriér baziliky kombinuje románskou hmotu s gotickou vertikalitou.
Průčelí je tvořeno kombinací červených cihel, bílého tufu a šedozeleného kamene z lomu v Montorfano, použitý zejména na architektonické detaily trpasličích arkád. Tento materiál byl zvolen pro své fyzikální vlastnosti umožňující přesné kamenické opracování. Zdivo je lemováno dvěma štíhlými věžemi, což je prvek typický pro francouzské katedrály (tzv. normanský vliv). Mezi výrazné prvky patří i kruhové rozetové okno nad hlavním portálem.
Fasáda je horizontálně rozdělena dvěma řadami trpasličích arkád, které jsou umístěny nad třemi hlubokými ústupkovými portály a táhnou se po celé šířce fasády i kolem bočních věží. Horní arkády mají kromě estetické funkce také roli konstrukční, kdy snižují celkovou hmotnost zdiva v horních částech fasády.
Průzkumy odhalily mírnou asymetrii mezi oběma věžemi průčelí, kdy severní věž vykazuje odlišné rozměry základny, což pravděpodobně souvisí s geologickým podložím v místě napojení klášterního traktu.
Nad křížením lodí se tyčí osmiboký tambur (tiburio), který je zakončen vysokou jehlancovou střechou a malou lucernou. Tento prvek je typický pro lombardskou architekturu, ale v jeho vnitřní konstrukci se již využívají gotické principy.
Žebra klenby v této části vykazují pokročilý stupeň profilace, který minimalizuje vizuální tíhu kamenné konstrukce. Zadní část kostela tvoří pravoúhlá apsida, což odpovídá strohému cisterciáckému ideálu.
Vnější opěrný systém je diskrétní, nevyužívá vnější opěrné oblouky, ale spoléhá na silné zdivo a vnitřní přípory.náhled|Reliéf zobrazující mučednictví sv. OndřejeHlavní portál nese v tympanonu reliéf zobrazující mučednictví sv. Ondřeje, připisovaný dílně Benedetta Antelamiho. Sochařská technika použitá na hlavním portálu vykazuje vlivy antické tradice transformované do románského výrazu. Postavy jsou rozmístěny tak, aby respektovaly půlkruhový prostor, přičemž postava svatého Ondřeje dominuje centrální ose. Draperie oděvů jsou propracovány do jemných záhybů, což svědčí o vysoké řemeslné úrovni. Je zde vytesán nápis v semigotickém písmu oslavující světcovu trpělivostvlevo|náhled|Reliéf zobrazující kardinála Bicchieriho v pokorném gestuKromě hlavního portálu jsou významné i dva boční vstupy. Tympanon pravého portálu obsahuje reliéf zobrazující kardinála Bicchieriho v pokorném gestu, jak podává model kostela svatému Ondřeji. Tento ikonografický motiv sloužil jako trvalé připomenutí donátora stavby a jeho zásluh o město. Ostění těchto portálů je tvořeno střídáním hladkých a tordovaných (kroucených) sloupků, což vytváří rytmický vizuální efekt typický pro italskou ranou gotiku.
Hluboké ústupkové ostění všech tří portálů, charakteristické střídáním hladkých ploch s jemně tordovanými sloupky, vytváří výraznou hru světla a stínu, která dává spodní části průčelí hloubku a dynamiku.
Architektonický popis interiéru Interiér je koncipován jako trojlodní bazilika na půdorysu latinského kříže s výrazným transeptem. Na rozdíl od exteriéru je vnitřní prostor jednoznačně gotický. náhled|Hlavní loďHlavní loď i boční lodě jsou klenuty křížovými klenbami s diagonálními žebry. Tato žebra mají funkční i dekorativní charakter a jsou zvýrazněna cihlově červenou barvou, která kontrastuje s bílou omítkou stěn a zdůrazňuje vertikální linii nosné konstrukce.
Konstrukce klenby v hlavní lodi využívá v určitých polích šestidílný systém, který odpovídá raně gotickým vzorům ze severní Francie (např. katedrála v Laonu).vlevo|náhledZevnitř se jako dominantní prvek francouzské rané gotiky uplatňuje monumentální kruhová rozeta s jemnou kamennou kružbou, která tvoří dominantu západního průčelí. Světelný režim interiéru je dán orientací stavby k východu. Ranní světlo prostupuje okny apsidy směrem k oltářnímu prostoru, zatímco západní rozeta osvětluje hlavní loď v odpoledních hodinách. Tento koncept práce se světlem odpovídá teologickým spisům Tommase Galla o světle jako fyzikálním a metafyzickém prvku.
Konstrukce klenby je nesena členěnými svazkovými pilíři, jejichž jemné vertikální sloupky vedou přímo k jednotlivým žebrům klenby. Místo klasických mohutných románských hlavic, které oddělovaly opticky nosné zdi od klenby, jsou zde využity hlavice redukované, které mají drobné náběhy a tenké ozdobné římsy lemující obvod pilíře. V mnoha částech interiéru jsou navíc zdobeny vegetabilním dekorem, jenž je typický pro cisterciáckou estetiku.
Tato redukce horizontálního členění umožňuje, aby linie přípor vizuálně a plynule přecházely přímo do klenebních žeber. Tento systém „plynulého růstu“ sloupů bez masivních románských hlavic je charakteristický pro ranou gotiku.náhled|Klášterní ambitKlášterní ambit vykazuje prvky přechodného slohu mezi románským a gotickým uměním. Sloupky arkády jsou seskupeny po čtyřech a jejich hlavice nesou rostlinné motivy, které jsou doloženy v rané francouzské gotice. Součástí půdorysného řešení byl systém pro sběr dešťové vody vedený do centrální studny v rajské zahradě. Toto inženýrské řešení je typické pro cisterciácké kláštery té doby a zajišťovalo hospodaření s vodou pro potřeby komunity i přilehlého špitálu.
Půdorys objektu náhled|Půdorys baziliky Půdorys tvoří latinský kříž o délce přibližně 65 metrů a šířce 30 metrů. Hlavní loď je tvořena šesti obdélníkovými poli, boční lodě poli čtvercovými.
Severně od baziliky se rozkládá klášterní komplex s velkým čtvercovým ambitem (křížovou chodbou). Na východní straně ambitu se nachází kapitulní síň, která je klenuta křížovou klenbou nesenou dvěma mramorovými sloupy. Půdorysné řešení špitálu bylo navrženo tak, aby oddělilo prostor pro poutníky od klauzury řeholníků.
Liturgický prostor baziliky byl původně rozdělen tzv. lektoriem (přepážkou), která oddělovala budovu špitálu a byl určen pro potřeby zakladatele. Tento komunikační prvek odděloval pohyb řeholníků od pohybu laických návštěvníků a pacientů špitálu. Tato přepážka byla odstraněna během pozdějších úprav, aby se prostor opticky sjednotil.
Rekonstrukce V 16. století prošel úpravami interiér (zejm. chórové lavice) a klášterní ambit. Zásadní regotizace proběhla v letech 1818-1840 pod vedením architekta Carla Emanuela Arborio Melly, který odstranil barokní nánosy a obnovil původní středověký ráz budovy. Další odborné restaurování proběhlo ve 20. století a zaměřilo se na záchranu fresek a stabilizaci zdiva.
Zajímavosti V bazilice byl také dlouhodobě uchováván staroanglický rukopis Vercelli Book, což potvrzuje úzké vazby na britské ostrovy.
V roce 1310 zde císař Jindřich VII. Lucemburský přijímal vyslance italských měst.
Při archeologických průzkumech v okolí baziliky byly nalezeny zbytky původních kanalizačních systémů, které dokládají vyspělost špitálního provozu ve 13. století.
Odkazy
Literatura BAIOCCO, Simone; CASTRONOVO, Simonetta; PAGELLA, Enrica. Arte in Piemonte. Il Gotico. Ivrea: Priuli e Verlucca Editori, 2004. . VERGANI, Graziano. "L'Italia settentrionale. Le contaminazioni del Gotico". In: La Storia dell'Arte, Vol 5, cap. 13. Milan: Electa and La Biblioteca di Repubblica, 2006. BRUSA, Alfio. L'Abbazia di Sant'Andrea a Vercelli. Vercelli: Polito (Archivio Politecnico di Torino), 2000. CHIERIČI, Sandro. Piemonte, Valle d'Aosta: la nuova serie di Italia romanica. Milano: Jaca Book, 1979.
Externí odkazy Basilica di Vercelli | Città di Vercelli Benvenuto su Digital repository - Digital repository Visita la Basilica di Sant'Andrea a Vercelli - Italia.it Piemonte Italia
Kategorie:Kostely zasvěcené svatému Ondřejovi Kategorie:Vercelli Kategorie:Gotické stavby v Itálii Ondřeje Kategorie:Kostely ze 13. století