Lipót Fejér (9. února 1880 Pécs – 15. října 1959 Budapešť) byl maďarský matematik a vysokoškolský pedagog. Patřil k tvůrcům maďarské školy matematiky 20. století. K jeho studentům patřili mimo jiné John von Neumann, Jenő Egerváry, Pál Erdős, György Pólya a László Kalmár. Publikoval 109 odborných textů v různých maďarských i zahraničních matematických časopisech. V roce 1970 vydal Pál Turán jeho práce jako Sebrané spisy (Fejér Lipót összegyűjtött munkái I-II.).
Životopis
Mládí a studium Lipót Fejér se narodil jako Leopold Weiss do židovské rodiny obchodníka Samuela Weisse a Viktórie Goldbergerové. Pradědeček z matčiny strany, Sámuel Nachod získal v roce 1809 lékařský titul v Pécsi a jeho dědeček József Goldberger byl známý jako autor hebrejsko-maďarského slovníku. Jméno si Leopold změnil snad v roce 1900, aby znělo maďarsky. Německy weiss (bílý) je přeloženo do maďarštiny feher a jméno „Fejér“, které si zvolil je maďarský archaismus slova feher.
Na škole měl v nižších ročnících potíže s učením. Snad bylo příčinou, že se doma mluvilo německy a vyučovacím jazykem ve škole byla maďarština. Krátký čas ho učil doma otec. Jeho postoj změnil učitel matematiky na gymnáziu Zsigmond Maksay. Díky němu se od roku 1894 stal čtenářem a řešitelem úloh publikovaných ve Středoškolském matematickém časopisu. V roce 1897 maturoval na gymnáziu v Pécsi a získal druhou cenu v Eötvösově matematické soutěži. Na podzim téhož roku začal studovat na Technické univerzitě Josefa II. v Budapešti. Jeden semestr studoval strojní inženýrství a v dalším semestru přestoupil na pedagogické studium matematiky a fyziky pro učitele středních škol. K jeho pedagogům patřili Gyula Kőnig, József Kürschák (organizátor matematických a fyzikálních soutěží), Gusztáv Rados, Manó Beke (představitel moderní algebry) a fyzik Lóránd Eötvös (1897–1899). Další rok (1899–1900) studoval na Berlínské univerzitě u profesorů Ferdinanda George Frobeniuse, Lazaruse Fuchse a Hermanna Schwarze.
Jeho práci zásadně ovlivnil mimo jiné Hermann Schwarz. Svým řešením o aritmetických průměrech Fourierových řad (Fejérova věta), které publikoval v časopise Francouzské akademie věd Comptes Rendus, pod názvem Sur les functions bornées et integrables (1900), se dostal do povědomí světových matematiků. Své výsledky dále rozvinul ve své disertační práci z roku 1902. V létě téhož roku pracoval na observatoři Ógyalla a věnoval se studiu „nebeské mechaniky“ Henriho Poincarého. V zimním semestru (1902–1903) docházel na přednášky Davida Hilberta a Hermanna Minkowského v Göttingenu. V následujícím letním semestru přednášel v Paříži a absolvovat kurzy Jacquese Hadamarda a Émila Picarda.
Profesionální kariéra vlevo|náhled|Matematická konference v Segedínu v roce 1928, první zprava sedící na židli je Lipót Fejér Po návratu do Maďarska učil na Budapešťské univerzitě (1903–1905). Neměl stálé místo a v rodné zemi byl relativně neznámý. Mezi lety 1905–1911 učil v Kluži. V roce 1906 byl jmenován odborným asistentem. Napsal zde řadu vědeckých prací. V roce 1908 byl zvolen korespondentem Maďarské akademie věd. Mezi lety 1909–1935 pracoval v redakční radě časopisu Circolo Matematico di Palermo a stal se členem správní rady. V roce 1911 byl jmenován profesorem matematiky na Budapešťské univerzitě věd a techniky a na Univerzitě Petra Pázmánye (1911–1949). V létě roku 1912 patřil k předním účastníkům Mezinárodního kongresu matematiků v anglické Cambridgi. V následujících letech vyšly jeho vědecké texty jako Über die Konvergenz der Potenzreihe an der Konvergenzgrenze in Fallen der konformen Abbildung auf die schlichte Ebene (1914), Überova interpolace (1916) a Interpolation und konforme Abbildung (1918). Mezi lety 1914 až 1933 působil jako redaktor matematické sekce časopisu Mathematical and Physical Journals a od roku 1918 patřil ke členům redakční rady časopisu Mathematische Zeitschrift.
Na Fakultě matematiky a fyziky Univerzity Loránda Eötvöse působil jako vedoucí katedry v letech 1949 až 1959 a jako profesor v letech 1952 až 1959. Věnoval se teorii Fourierových řad, teorii interpolace a teorii funkcí (například zobecnil Legendrovy polynomy). Od roku 1913 pracoval jako tajemník Matematické a fyzikální společnosti, v roce 1933 se stal viceprezidentem. Mezi lety 1947–1959 působil jako čestný prezident Matematické společnosti Jánose Bolyaie (1947–1959).
Za řádného člena Maďarské akademie věd byl navržen v roce 1922, ale s ohledem na politickou situaci, získal členství v roce 1930. V roce 1925 byl zvolen členem Královské vědecké společnosti v Göttingenu, od roku 1928 patřil ke členům Kalkatské matematické společnosti. V roce 1933 získal čestný doktorát na Brownově univerzitě v Providence a během této cesty podnikl přednáškové turné po několika amerických univerzitách. V roce 1954 byl jmenován členem Bavorské akademie věd a v roce 1957 Polské akademie věd.náhled|Pamětní deska na rodném domě
Osobní život V roce 1939 vážně onemocněl a od té doby býval často nemocný. Jako žid byl ohrožen fašismem, ale zůstal v Budapešti. V roce 1944 byl nucen odejít do důchodu. Konec druhé světové války byl pro něho stresující. Unikl teroru Strany Šípových křížů. Nikdy se neoženil a žil sám. Pomoc našel u svých studentů a přátel. Posléze odmítl podepsat protest proti zbrojení Německa a proto byly zakázány oslavy k 75. výročí jeho narození. Poslední dva roky života pobýval v nemocnici. Zemřel 15. října 1959 a je pohřben v Budapešti. náhled|289x289pixelů|Hrob Lipóta Fejéra
Ocenění
1917 – Velká cena Maďarské akademie věd 1930 – Korvínův věnec 1948 – Kossuthova cena 1950 – Řád za zásluhy Maďarské lidové republiky 1953 – Řád rudého praporu práce Na jeho rodný dům v Pécsi byla připevněna pamětní deskou. Univerzita v Segedínu pojmenovala sál Lipóta Fejéra. V roce 1971 byla jeho jménem nazvána ulice v Kelenföldu (11. obvod) v Budapešti. Na jeho počest byla pojmenována také matematická soutěž Lipóta Fejéra.
Vzpomínky „... Fejer přednášel velmi krátké, velmi krásné přednášky. Trvaly necelou hodinu. Než přišel, seděli jste tam dlouho. Když přišel, byl v jakémsi šílenství. Když jste ho poprvé zkoumali, vypadal velmi ošklivě, ale měl velmi živou tvář s mnoha výrazy a grimasami. Přednáška byla promyšlená do nejmenších detailů s dramatickým rozuzlením. Byla to show.“ Agnes Bergerová.
„Neznámému člověku neřeknete, jaký byl Lipót Fejér. Byl to obr. Už jen jeho bytí je nadpozemskou útěchou. Kdo ho neznal, neví o světě nic a nikdy se to nedozví.“ Géza Ottlik
„... získal mnoho lidí pro matematiku svými vlastními úspěchy a svým osobním kouzlem. Sedával v kavárně s mladými lidmi, kteří si ho nemohli nezamilovat a kteří se ho snažili napodobit, jak popisoval jídelní lístek vzorci a střídavě hovořil o matematice a vyprávěl historky o matematicích. ...“ György Pólya.
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Maďarští matematici Kategorie:Židovští matematici Kategorie:Maďarští Židé Kategorie:Matematici 20. století Kategorie:Narození v roce 1880 Kategorie:Úmrtí v roce 1959 Kategorie:Muži Kategorie:Narození 9. února Kategorie:Úmrtí 15. října Kategorie:Narození v Pécsi Kategorie:Úmrtí v Budapešti Kategorie:Pedagogové na Univerzitě Loránda Eötvöse