Jan (Hanuš) Antonín Gotthard hrabě ze Schaffgotsche (celým jménem Jan Antonín Gotthard říšský hrabě ze Schaffgotsche, svobodný pán z Kynastu, Greiffensteinu, Giersdorfu etc. / německy Johann (též Hans) Anton Gotthard Graf von Schaffgotsch, Freiherr zu Kynast, Greiffenstein, Giersdorf etc., 19. dubna 1675, Vratislav – 19. března 1742 tamtéž) byl rakouský šlechtic ze slezské větve hraběcího rodu Schaffgotschů. Působil jako poslední císařsko-královský zemský hejtman Slezska, hrabě z Greiffensteinu, Kynastu, Giersdorfu etc., od roku 1708 říšský hrabě, rytíř Řádu zlatého rouna.

Život Narodil se jako syn Kryštofa Leopolda ze Schaffgotsche (1623–1703) a jeho manželky Anežky rozené baronky z Raknitz (1634–1693), ovdovělá hraběnka Promnitzová.

Po domácím vzdělávání se v roce 1690, ve věku pouhých 13 let, se vydal do Augsburgu, aby se zúčastnil korunovace Josefa I. a jeho manželky Eleonory Magdaleny císařem a císařovnou Svaté říše římské. V roce 1694 ho císař Leopold I. jmenoval komorníkem a posléze odcestoval do Itálie, kde ho přijal papež Inocenc XII. V roce 1698 přijel do Vídně, aby se zúčastnil svatby Josefa I. s Vilémínou Amálií Brunšvicko-Lüneburskou.

Během války o španělské dědictví Jan Antonín doprovázel císaře při obléhání Landau v roce 1702. V roce 1703 byl jmenován hlavním správcem Slezska a zároveň byl pověřen správou Lehnického, Břežského a Volovského knížectví.

V roce 1704 ho císař jmenoval guvernérem Svídnicko-javorského knížectví a po korunovaci Josefa I. na císaře byl Schaffgotsch v úřadu potvrzen. V roce 1708 ho císař vyslal jako hlavního komisaře do Vratislavi, kde působil v komisi Altranstädtská konvence. Dne 15. dubna 1708 byl jmenován hrabětem Svaté říše římské a také obdržel titul barona von Semperfrei, který mu byl odebrán v roce 1635.

V roce 1711 pověřil Schaffgotsch městského architekta z Jelení Hory stavbou nové kaple sv. Anny v Seidorfu/Podhoříně, která byla dokončena v roce 1719.Hugo Weczerka (Hrsg.): Handbuch der historischen Stätten. Band: Schlesien (= Kröners Taschenausgabe. Band 316). Kröner, Stuttgart 1977, ISBN 3-520-31601-3, S. 501. V roce 1712 jako mecenáš spolupracoval s opatem Dominikem Geyerem z křesoborského kláštera na obnově proboštského kostela ve Slezských Teplicích/Warmbrunnu, který v roce 1711 vyhořel.Hugo Weczerka (Hrsg.): Handbuch der historischen Stätten. Band: Schlesien (= Kröners Taschenausgabe. Band 316). Kröner, Stuttgart 1977, ISBN 3-520-31601-3, S. 15–17.

V roce 1712 císař Karel VI. znovu jmenoval Schaffgotsche do jeho úřadu. Když v roce 1719 císař odvolal z funkce Františka Ludvíka Falcko-Neuburského, knížecího biskupa vratislavského a zároveň vrchního soudce, kvůli jeho časté nepřítomnosti a odmítl ho nahradit členem knížecí kurie, přenesl jeho povinnosti na zemského hejtmana Jana Antonína Gottharda ze Schaffgotsche. Jmenoval ho prozatímním vrchním soudcem a zároveň mu svěřil předsednictví slezského knížecího sněmu.Joachim Bahlcke: Schlesien und die Schlesier. 5. Auflage. 2006, ISBN 3-7844-2781-2, S. 70.Ludwig Petry, Josef Joachim Menzel (Hrsg.): Geschichte Schlesiens. Band 2: Die Habsburger Zeit 1526–1740. Jan Thorbecke Verlag, Sigmaringen 1988, ISBN 3-7995-6342-3, S. 94. V roce 1731 mu císař udělil Řád zlatého rouna.

V roce 1734 Schaffgotsch spolu s dalšími dvěma císařskými komisaři předsedal stavům knížectví ve Vratislavi. Když v roce 1741 většina Slezska připadla Prusku za krále Fridricha II. v první slezské válce, Schaffgotsch ztratil všechny své úřady a odešel do Čech.Colmar Grünhagen: Friedrich der Große und die Breslauer in den Jahren 1740 und 1741. S. 88. (books.google.de) Jako majitel rozsáhlých slezských panství a panství se musel brzy vrátit, aby vzdali hold pruskému králi Fridrichu II. Zemřel ve Vratislavi počátkem roku 1742 na zpáteční cestě z Berlína.Podle jiných údajů byl na cestě k Fridrichovi II. do Vratislavi. Srov. Karl Adam Müller: Vaterländische Bilder. S. 390. (books.google.de)

Manželství a potomstvo Jan Antonín ze Schaffgotsche se dne 24. června 1703 oženil s Marií Františkou hraběnkou Serényiovou z Kis-Serény (1679–1707), dcerou Jana Karla Serényiho. Z jejich manželství se narodily děti:

Josef Vilém (*/† 1704) Karel Gotthard (1706–1780), císařský tajný rada, se v roce 1731 oženil s Marií Annou Johanou hraběnkou z Hatzfeldu (1711–1784)

Po smrti své první manželky se 29. července 1710 oženil s hraběnkou Annou Terezií Novohradskou z Kolovrat (1690–1759). Pár měl několik dětí:

František de Paula Gotthard (1711–1738), podplukovník, se v roce 1736 oženil s Marií Barborou hraběnkou ze Schaffgotsche (1721–1789), dcerou Jana Arnošta Antonína ze Schaffgotsche Kryštof (* 1712) Jan Nepomuk (1713–1775), pruský ministr, rytíř Maltézského řádu Leopold Gotthard (1714–1787), pán panství od roku 1775, pruský major, rytíř Maltézského řádu od roku 1751 Václav (* 1715) Filip Gotthard (1716–1795), kníže-biskup vratislavský (1748–1795) Marie Anna Hedvika (1719–1765) ⚭ 1740 Johann Karl von Rebentisch (1710–1765), pruský generálmajor Josef (*/† 1720) Antonín Gotthard (1721–1811) ⚭ 1766 Marie Anna hraběnka Kolonićová z Kologradu (1744–1802)

Odkazy Reference

Literatura Arkadiusz Kuzio-Podrucki: Schaffgotschowie. Dzieje wielkiego rodu z Europy Środkowej, Katowice 2024, ISBN 978-8367152-61-7. (poln.) Norbert Conrads: In: Schlesier des 14. bis 20. Jahrhunderts. Hrsg. von Arno Herzig, Degener-Verlag, 2004, ISBN 3-7686-3501-5, S. 121–128. Constantin von Wurzbach: Schaffgotsch, Johann Anton Gotthard Graf. In: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. 29. Theil. Kaiserlich-königliche Hof- und Staatsdruckerei, Wien 1875, S. 80–82 (Digitalisat). Johann Christoph Gatterer: Handbuch der neuesten Genealogie und Heraldik. Tafel Schaffgotsch (books.google.de). Grażyna Broda, Mieczysława Chimielewska: König Stanisław Leszczyński von Polen und Graf Johann Anton Schaffgotsch. Ihr Briefwechsel aus den Jahren 1721–1730. In: Rainer Sachs (Hrsg.): Amator scientiae. Festschrift für Dr. Peter Ohr. (= Wissenschaftliche Serie, Ratsarchiv der Stadt Görlitz; Deutsch-Polnisches Zentrum zur Erforschung des Schlesischen Kulturerbes des Polnischen Kunsthistorikerverbands in Breslau. 2). Breslau 2004, ISBN 83-919173-2-0, S. 195–204.

Kategorie:Narození v roce 1675 Kategorie:Narození ve Vratislavi Kategorie:Narození 19. dubna Kategorie:Schaffgotschové Kategorie:Slezští šlechtici Kategorie:Osobnosti Slezska Kategorie:Osobnosti válek o španělské dědictví Kategorie:Rytíři Řádu zlatého rouna Kategorie:Slezští zemští hejtmanové Kategorie:Úmrtí v roce 1742 Kategorie:Úmrtí ve Vratislavi Kategorie:Úmrtí 19. března Kategorie:Muži