Boris (světským jménem: Vladimir Ivanovič Lentovskij; 24. července 1857 Krasnoslobodsk – 2. září 1923 Penza) byl ruský duchovní Ruské pravoslavné církve, biskup penzenský a saranský a renovacionista.
Život Narodil se 24. července 1857 v Krasnoslobodsku do rodiny kněze. Roku 1882 byla rodina povýšena do šlechtického stavu.
Absolvoval Penzenské duchovní učiliště, po kterém byl přijat na Penzenský duchovní seminář. Pokračoval ve studiu na Kazaňské duchovní akademii. Stal se učitelem Smolenského duchovního semináře.
Roku 1892 přijal kněžské svěcení. Od téhož roku vyučoval katechismus na Penzenském gymnáziu a sloužil v místní chrámu svatého Alexandra Něvského. Roku 1898 byl povýšen na protojereje. Od roku 1910 byl představeným Spasského katedrálního chrámu.
Od roku 1918 sloužil v Rožděstvenském chrámu.
Dne 27. června 1918 byl spolu se skupinou duchovních zatčen.
Dne 16. prosince 1919 byl znovu zatčen, avšak vinu za kontrarevoluční činnost nepřiznal. Usnesením Penzenské oblastní mimořádné komise z 26. května 1920 měl být jako „organizátor a aktivní účastník kontrarevoluční organizace Penzenského bratrstva pravoslavných křesťanů‘“ vyhoštěn za hranice Penzenské gubernie, ale vzhledem ke zdravotnímu stavu mu bylo umožněno zůstat pod dohledem v Penze.
V roce 1921, po odjezdu biskupa Jānise (Pommerse) do Lotyšska, byl postřižen na monacha se jménem Boris a vysvěcen na biskupa penzenského a saranského. V té době mu bylo již 64 let – věk, kdy je obtížné vést aktivní boj, tím spíše že už jako katedrální protopresbyter byl morálně zlomen nepřízní arcibiskupa Vladimira (Putjaty).
Podle zpráv GPU byl při přípravě církevního rozkolu stoupencem patriarchy Tichona.
V listopadu 1921 vysvětil na diákona a v lednu 1922 na kněze Michaila Solovjova – budoucího arcibiskupa Melitona (Solovjova).
V květnu 1922 byl znovu zatčen. Ve vězení pod tlakem úřadů uznal renovační hnutí a ve zvláštním prohlášení vyzýval věřící, aby se podřizovali všem nařízením renovačního „církevního vedení“.
Dne 6. července 1922 byl rozhodnutím renovační Nejvyšší církevní správy penzionován.
Po propuštění z vězení se připojil k renovačnímu „Svazu obcí staroapoštolské církve“. Jeho povinností bylo svěcení kandidátů navržených radou.
Dne 29. dubna 1923 se účastnil zahájení renovačního „Místního soboru“, který se konal v Moskvě.
Podle některých zdrojů na smrtelné posteli litoval svého přechodu k renovacionistům.
Zemřel 2. září 1923, aniž by se znovu sjednotil s církví.
Odkazy Reference
Kategorie:Muži Kategorie:Biskupové Ruské pravoslavné církve Kategorie:Ruští pravoslavní duchovní Kategorie:Renovacionisté Kategorie:Narození 24. července Kategorie:Narození v roce 1857 Kategorie:Narození v Krasnoslobodsku (Mordvinsko) Kategorie:Úmrtí 2. září Kategorie:Úmrtí v roce 1923 Kategorie:Úmrtí v Penze