Franz Landspersky (7. března 1874 České Budějovice – mezi 10. a 12. květnem 1945 tamtéž) byl německý stavební úředník, kreslíř, ilustrátor a autor kreslených map.
Životopis Narodil se 7. března 1874 v Českých Budějovicích. Pocházel z řemeslnické rodiny. Jeho otec Karl Landspersky pracoval jako keramik a porcelánový soustružník, matka Antonie Katharina Landsperská, rozená Schneiderová, byla dcerou pražského vzorkaře textilního tisku. Umělecké nadání se v rodině objevovalo již dříve a Franz navázal na tradici řemeslné i výtvarné práce svých předků. Jeho dědeček Ignaz Landspersky se zapsal do historie Českých Budějovic již v roce 1835, kdy při požáru zachránil klášterní Bílou věž a za svůj čin obdržel od císaře zlatou medaili.
Pracoval jako stavební kreslič a později jako městský stavební revident v Českých Budějovicích. Dne 9. června 1909 se v Českých Budějovicích oženil s Marií Říhovou, dcerou místního tesařského mistra Johanna Říhy a jeho ženy Kateřiny, rozené Cábové z Rožnova. V oddací matrice je Landspersky uveden jako stavební kreslič bydlící v České ulici čp. 1. Manželé později žili v Českých Budějovicích a měli společně dceru Hildu Landsperskou. vlevo|náhled|260x260pixelů|Grafická rekonstrukce Rožnovské brány, kterou připravil Franz Landspersky. Již roku 1905 vytvořil podrobný barevný plán města, který patří mezi nejcennější kartografické dokumenty své doby. Další významné plány vydal v letech 1911 a kolem roku 1930, kdy zachytil podobu města v období monarchie i první republiky.
Vedle plánů města vytvářel také mapy Šumavy. Ve druhém desetiletí 20. století nakreslil rozsáhlou Böhmerwald-Karte, vydanou Německým šumavským spolkem v Českých Budějovicích.
Významnou součást jeho tvorby představují ilustrace v rozsáhlé vlastivědné publikaci Heimatbuch der Berg- und Kreisstadt Böhmisch-Budweis, vydané roku 1930. Landspersky zde publikoval množství kreseb, historických rekonstrukcí a dokumentárních obrazů Českých Budějovic. Zachytil například podobu města v 16. a 17. století, starou radnici, katedrálu svatého Mikuláše před přestavbou, Lannovu loděnici, Velký pivovar, Dlouhý most či zaniklé městské části.
Kromě kreslení se věnoval také fotografii. Fotografoval povodně, historické budovy, uliční zástavbu i proměny města. Některé jeho snímky byly rovněž zařazeny do budějovického Heimatbuchu. Zajímal se i o městskou heraldiku. V roce 1927 vytvořil návrh nové podoby znaku Českých Budějovic, který měl odpovídat tehdejším snahám odstranit z městských symbolů habsburské prvky po vzniku Československa. Byl rovněž aktivní v německém kulturním prostředí Českých Budějovic. Pohyboval se mezi členy známého budějovického spolku Leitersteiner, sdružujícího umělce, intelektuály a milovníky Šumavy.
Během první světové války vytvářel vlastenecké a propagandistické pohlednice podporující rakousko-německou válečnou propagandu. Dochovaly se například jeho kresby s heslem „Ruce pryč!“, zobrazující obranu německého prostoru proti mocnostem Dohody. Vytvářel také tematické ilustrace věnované německým válečným památníkům a šumavskému prostředí.
Po porážce nacistického Německa a zhroucení německého života v Českých Budějovicích po druhé světové válce spáchal mezi 10. a 12. květnem 1945 společně s manželkou Marií a dcerou Hildou sebevraždu zastřelením v tehdejší Roseggerově ulici, dnes Tylova ulice, v Českých Budějovicích.
Reference
Kategorie:Němečtí kreslíři Kategorie:Němečtí fotografové Kategorie:Němečtí ilustrátoři Kategorie:Sebevrazi Kategorie:Sebevraždy střelnou zbraní v Česku Kategorie:Narození v roce 1874 Kategorie:Narození 7. března Kategorie:Narození v Českých Budějovicích Kategorie:Úmrtí v roce 1945 Kategorie:Úmrtí v Českých Budějovicích Kategorie:Muži