Třesavka jižní (Holocnemus pluchei) je druh pavouka z čeledi třesavkovitých (Pholcidae). Pochází ze Středomoří, avšak lidskou aktivitou byla zavlečena na synantropní stanoviště celého světa, nevyjímaje Českou republiku, kde je tedy druhem nepůvodním, poprvé zaznamenaným v roce 2009. Výrazně se druh šíří např. po Evropě a severní Africe.
V anglicky mluvících zemích se třesavkám lidově přezdívá „daddy long-legs“.
Přestože se jedná o pavouka jedovatého, lidem není nikterak nebezpečný, mimo jiné také svou neschopností prorazit lidskou pokožku.
Taxonomie Čeleď třesavkovitých obsahuje přes 1 800 druhů. Podle starších zdrojů je rod Holocnemus čistě evropskou skupinou, obsahující tři druhy, přičemž třesavka jižní je jediným zástupcem s rozšířením v České republice. Novější literatura popisuje i severoafrický druh H. reini.
Zbylými dvěma zástupci jsou H. caudatus a H. hispanicus, oba přirozeně se vyskytující ve Španělsku.
H. pluchei je typový druh rodu.
Možná záměna s dalšími druhy V České republice se vyskytují zástupci rodu Pholcus, označovaného též jako třesavka, se kterými lze druh vizuálně zaměnit (např. s Pholcus phalangoides).
Dále se na českém území vyskytuje třesavka Psilochorus simoni, která však dorůstá pouze 2–3 mm, a tak je její záměna s třesavkou jižní nepravděpodobná.
Popis Jedná se o drobný druh; samice měří 5–7,5 mm a samec měří 5–7 mm. Hlavohruď 2–2,3 mm.
Pohlavní dimorfismus ve velikosti je nevýrazný. U samic jsou však výrazná makadla se zduřelými tibiemi a tarzy. Takto zduřelé pedipalpy jsou k vidění také na juvenilních samcích před jejich posledním svlékáním.
Samice mají sternální výběžek, o kterém se soudí, že hraje významnou roli při výběru partnera, neboť samicím umožňuje lepší kontrolu nad kopulací.
Hlavohruď je žlutavého zbarvení s podélným tmavým pruhem uprostřed. Nohy jsou žlutavé a u kloubů mají bílé/hnědé prstence. Zadeček je podlouhlý s hnědým, bíle lemovaným pruhem uprostřed. Strany zadečku jsou hnědé, nevýrazně bíle kropenaté. Spodní strana zadečku je s širokým černým podélným pruhem.
Rozšíření Ve Středomoří, kde je druh původní, žije na slunných stráních pod kameny nebo v jeskyních.
V České republice se mimo lidská sídla vyskytuje pouze třesavka sekáčovitá (Pholcus opilionides), tudíž případný nález třesavky jižní v exteriéru je nepravděpodobný. V interiérech se s ní lze setkat celoročně.
Biologie a ekologie Staví si velké nepravidelné sítě, typicky na vlhčích stinných místech v budovách. Obecně se jedná o prostředí lidských sídel, jež je stálé a bez výrazných disturbancí.
Přestože někteří jedinci se vyskytují solitérně, většinově se pavouci uchýlí k pobytu na již existující síti. Jedinci mezi sítěmi několikrát v průběhu života migrují.
Tato migrace znesnadňuje určení průměrného věku dožití třesavky jižní v přírodě, avšak v laboratorních podmínkách se dožívají až jednoho roku.
Lov kořisti Vlákna sítí třesavek jsou nelepivá a kořist se do nich zachycuje díky architektuře sítě jako takové. Nosné vlákno je obtočeno několika dalšími, stejně silnými vlákny. Vznikají tak očka, do nichž se zasekávají končetiny loveného hmyzu.
Třesavky si, na rozdíl od mnohých dalších pavouků, nebudují separátní úkryty, ale coby odpočívadla používají sítě samotné, které ani při čekání na kořist neopouštějí. Pokud třesavka polapí několik úlovků ve chvíli, kdy je nakrmena, spojuje všechny do jednoho zavěšeného balíčku.
Ve skupině přístup ke kořisti determinuje velikost jedinců, přičemž největší z nich kořist typicky vyhrává. I přes zvýšenou kompetici o kořist je skupinovost výhodná, protože každý z jedinců musí vynaložit výrazně méně energie na konstrukci sítě.
Rozmnožování a vývoj Na chelicerách obou pohlaví lze pozorovat stridulační rýžky. Stridulace u pavouků je běžnější u samců během rozmnožovacích aktivit, avšak u třesavky jižní stridulují obě pohlaví.
Nakladená vajíčka samice slepuje k sobě a až do vylíhnutí mláďat je nosí v chelicerách. Snůška obsahuje zhruba 50 mláďat.
Ohrožení a ochrana
Česká republika Výskyt v ČR je vzácný; pozorována byla pouze na malém počtu mapových polí, většinou jen v jejich omezených částech.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Třesavkovití