Carl Wilhelm von Heine (26. dubna 1838 Bad Cannstatt – 9. září 1877 Bad Cannstatt) byl německo-rakouský chirurg a prezident Německé lékařské komory v Praze.

Život

Vzdělání a vojenská služba Carl Wilhelm Heine se narodil 26. dubna 1838 v Cannstattu jako syn lékaře a ortopeda Jakoba Heineho. Po absolvování gymnázia v Bad Cannstattu se v zimním semestru roku 1855 zapsal na studium medicíny na Univerzitě v Tübingenu. Na několik semestrů přestoupil do Würzburgu a v roce 1861 se vrátil do Tübingenu, aby dokončil doktorát. V roce 1862 složil státní lékařskou zkoušku a následně nějakou dobu asistoval svému otci na ortopedické klinice v Cannstattu. Poté cestoval do dalších evropských zemí, navštívil mimo jiné Paříž, Londýn, Glasgow a Dublin. O svých zkušenostech z britských kliniky informoval v časopise Württemberské lékařské asociace.

Ačkoli se Württemberské království neúčastnilo dánsko-německé války, Heine se v roce 1864 dobrovolně přihlásil do služby jako vojenský lékař ve Flensburgu a získal zkušenosti s „válečnou chirurgií“. Tyto zkušenosti krátce poté (1866) publikoval. Za své služby jako polní chirurg byl vysoce vyznamenán oběma koaličními mocnostmi, Pruskem a Rakouskem, přičemž rakouský řád byl předpokladem pro jeho pozdější povýšení do dědičného rytířského stavu.Podrobný popis Heineho aktivit ve Flensburgu od Gerda Stolze: Esmarchovo album z roku 1864 ve Státní knihovně Šlesvicka-Holštýnska, in: Časopis pro Šlesvicko-Holštýnsko, Hamburk a Meklenbursko, č. 10–11, 123. ročník, Husum 2016

Univerzitní profesor v Heidelbergu a Innsbrucku (1865–1873) V zimě 1864/65 Heine odjel do Berlína. V roce 1865 pracoval jako asistent lékaře a po habilitaci jako soukromý lektor v Heidelbergu. Nakonec se v roce 1868, po smrti svého mentora Karla Otto Webera, stal docentem a přednostou chirurgické kliniky. Když se v roce 1869 znovu otevřela lékařská fakulta Univerzity v Innsbrucku, která byla po léta uzavřena, bylo Carlu Wilhelmu Heinemu nabídnuto vedení chirurgické kliniky a on kliniku v rakouské provincii rychle proměnil v široce uznávanou instituci. Během francouzsko-pruské války pracoval Heine několik měsíců jako vedoucí polní nemocnice pro württemberský lékařský sbor v Nancy a byl opět oceněn cenami.

Přednosta kliniky a prezident Lékařské komory v Praze (1873–1877) Heineho úspěchy v Innsbrucku přiměly rakouskou vládu, aby ho pověřila podobným projektem v Praze. V roce 1873 měla být v Praze založena druhá chirurgická klinika. S větším rozpočtem než v Innsbrucku se Heinemu podařilo kliniku proměnit ve vzorovou instituci evropského formátu. Zároveň dohlížel na pražské vodovodní potrubí a zajišťoval zlepšení hygieny. Německá lékařská obec v Praze ho v lednu 1877 jmenovala svým prezidentem. V roce 1876 se stal rakouským občanem a jako nositel Řádu železné koruny byl povýšen do dědičného rytířského stavu Říše. Heine onemocněl záškrtovou tonzilitidou v létě 1877 a zemřel 9. září v domě svých rodičů v Cannstattu ve věku třiceti devíti let. Je pohřben na hřbitově Uff v Cannstattu.

Reference

Kategorie:Němečtí chirurgové Kategorie:Narození 26. dubna Kategorie:Narození v roce 1938 Kategorie:Narození ve Stuttgartu Kategorie:Úmrtí 9. září Kategorie:Úmrtí v roce 1977 Kategorie:Úmrtí ve Stuttgartu Kategorie:Muži