náhled|Budova radnice v Manchesteru Viktoriánská architektura je název pro architekturu vznikající za doby vlády královny Viktorie v letech 1837–1901, kterému se jinak říká viktoriánské období. Je tomu tak, protože britové pojmenovávali období i architektonické styly podle současných panovníků. Samotná architektura je kombinací několika různých předešlých slohů, mezi které patří novogotika, novorenesance, novoklasicismus, styl královny Anny a další. Tyto styly byly napříč 19. století spojovány prestiží, romantickým vztahem k minulosti i zájmem o malebnou krajinu. Styly symbolizují přechod mezi sentimentalitou a přesností, důraz byl také pokládán na vzdušnost a tichou monumentalitu, například skleněné vitráže využívali architekti pro dokončení iluze ohromnosti prostorů. Jako reakce na průmyslovou revoluci se viktoriánská architektura snažila o zachování jedinečnosti a individuality každé ze staveb. Nejvíce viktoriánských budov se nachází v Anglii, a to především v Londýně, mezi ty nejznámější patří Tower Bridge, Big Ben a Royal Courts of Justice.
Mnoho architektů emigrovalo na konci 19. století z Anglie za lepšími možnostmi kariéry, nebo pouze cestovalo dále do světa díky větší dostupnosti dopravy, viktoriánská architektura se tedy jako výsledek pomalu začala rozšiřovat do celého světa. Mezi nejvýznamnější z míst, kde se architektura uchytila patří Kanada, Austrálie, Severní Amerika, Indie a Hong Kong, které patřili k britským koloniím.
Novogotické prvky Novogotika se objevila reakcí na rychlou industrializaci a společně s romantickým hnutím dodala alternativu estetice osvícenství, inspiraci ale nabírala už ve středověku.ZLOCHOVÁ, Nikola. Architecture in Victorian England. Online. Bakalářská práce. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Pedagogická fakulta. 2025. Dostupné z: https://theses.cz/id/dvu587/. Dřívější stavby se vyznačují svým malebným a romantickým vzhledem, nebrali ale moc ohled na praktičnost, konstrukční možnosti a originální účel jednotlivých budov.ZLOCHOVÁ, Nikola. Architecture in Victorian England. Online. Bakalářská práce. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Pedagogická fakulta. 2025. Dostupné z: https://theses.cz/id/dvu587/. Za další znaky se dá považovat velká škála zdobnosti a dekorace exteriéru. Špičaté věžičky, mnohoúhelníkové výklenky s vytrážovýmy okny ani podpůrné sloupy na novogotické stavbě rozhodně nechyběly. Známým architektonickým příkladem je Strawberry Hill, sídlo britského spisovatele Horace Walpoleho, nebo sídlo britského parlamentu. Postupem času byl dekorativní styl nahrazován důsledněji a kvalitněji konstruovanými stavbami, které se však vzhledově stále podobaly osobitým stavbám středověku. Důraz již nebyl kladen na symetrii a proporčnost, nýbrž na racionalismus a strukturu. Architekti tento styl volili nejčastěji pro výstavbu veřejných budov, záměrně tak bylo poukazováno na význam a respekt, který vzbuzovaly středověké budovy. Dalším častým typem staveb byly katedrály a kostely. Známým návrhářem viktoriánských kostelů byl George Gilbert Scott, podle jehož návrhů jich bylo postaveno přes 140. Jedním z nejznámějších je All Souls Church v Halifaxu který je dodnes turistickou atrakcí.
Novoklasicistní prvky Novoklasicistická architektura byla jednou z dominantních na celém území Británie, částečně protože mnoho staveb pochází již z 18. století z doby vlády Jiřího III.. Kořeny sahají mnohem hlouběji do historie, některé stavby jsou inspirovány přímo starověkým Řeckem a Římem, jiné spíše jejich novějšími palladiánskými verzemi z 16. století. Na rozdíl od novogotiky byl důraz kladený na jasnost, přesnost a symetrii. Historicky věrné dórské, korintské a jónské sloupy a balustrády podél střech nebyly výjimkou. Příkladem je Buckinghamský palác v Londýně, ve kterém sídlí panovník, a je tedy jednou z nejvýznamnějších budov, nebo Brodsworth Hall v Yorkshire, kterou designoval Philip Wilkinson.
Novorenesanční prvky Jak renesance tak i její novější verze kladly důraz na kulturu, individualitu a svobodu, proto je mnoho staveb tohoto stylu kulturní institucí; nejčastější se jedná o divadla a muzea. Také administrativní budovy byly časté, nebylo jich ale zdaleka tolik. Hlavními znaky novorenesance jsou kuželovité oblouky, sloupořadí a renesanční symetrie, stejně jako využití zlatého řezu, u kterého architekti ale často používali přímočaré a zjednodušené formy. Počátky novorenesance se začaly objevovat v Itálii, do Británie ji donesl Charles Barry. Ve svém životě hodně cestoval a architekturu začal studovat ve městech jako je Řím nebo Florencie. Mezi jeho díla patří The Traveller’s club, který se stal prvním příkladem Italského stylu v Anglii (Italianate). Ač bez řad sloupů, The Traveller’s club je příkladem novorenesančních děl díky svým vybalancovaným proporcím a silným římsám. Známější je však Halifax Town Hall, dvoupatrová symetrická budova z pískovce podpíráná četnými sloupy přecházející v oblouky.
Prvky stylu královny Anny Styl královny Anny se poprvé objevil za doby vlády královny Anny Stuartovny v letech 1702–1707, ale jako mnohé další styly byl obnoven i za viktoriánské Anglie. Domy jsou různorodé jak tvary tak barvami, na rozdíl od ostatních stylů nebylo nezvyklé používat nápadné pestré barvy a kombinovat širokou škálu tvarů jak půdorysu tak i střech, přes oblouky po trojúhelníky. Rozmanité slopy ani jiné dekorativní prvky také nechybí, často byly zvýrazňovány rohy a záhyby pro vytvoření kontrastu. Bedford Park v Chiswicku v Londýně je předměstí typické pro své domy postavené v tomto stylu.
Hnutí uměleckých řemesel Hnutí uměleckých řemesel se objevilo na začátku 60. let 19. století jako reakce na průmyslovou revoluci. Zastupitelé hnutí byli především designéři a architekti, kteří se snažili prosadit ruční práci a řemeslnictví a naopak kritizovali výrobky vyrobené stroji. Hnutí mělo i negativní ohlasy, na spoustu lidí působilo jako snaha vrátit se zpátky v čase a ignorovat možnosti, které nabízela doba. Styl architektury, který se vyvinul z tohoto hnutí, je charakteristický svojí přesností a strukturovaností, užíváním mnoha různých druhů materiálů, nesymetričností a uplatňováním převážně lokálního řemesla. Díky tradičním metodám stavění a důrazu kladenému na kvalitu nemálo staveb vydrželo v dobrém stavu až dodnes. Patří mezi ně Red House v Bexleyheath v Londýně navržený Philipem Webbem, který je známý pro svůj spletitý půdorys a výraznou barvu, nebo Stoneywell navržená Ernestem Grimsonem.
Industriální architektura V Georgiánském období, které předchází viktoriánskému, přetrvával tradiční, převážně palladiánský styl charakteristický pro svou jednoduchost a jednotvárnost. Typickým příkladem je The Soho Manufactory. Díky průmyslové revoluci se okolí továren začalo popularizovat, a jelikož zaměstnavatelé nenabízeli ubytování pro dělníky, mnoho nových jednoduchých bytových budov bylo postaveno poblíž továren. Tyto domy byly jednoduché jak zvenku tak zevnitř, často ani nebyl prostor pro samostatnou toaletu pro každý byt. Ke konci 60. let 19. století byly tyto domy zakázány, což zvedlo kvalitu bydlení. Díky vchodům ze předu i zezadu budov se také zlepšila ventilace. Samotné továrny viktoriánské éry se lišili od sebe navzájem, od jednoduchých nedekorovaných budov po detailně a barevně zajímavé stavby, u kterých není na první pohled poznat, byly postaveny jako manufaktury. Jedním ze známých gotických industriálních staveb je Templeton Carpet Factory ve skotském Glasgow.
Kombinace prvků různých stylů Na rozdíl od Italské a Francouzské jednotnosti se styl Britských staveb často překrýval a vyvíjel zároveň. Architekti se obrátili ke kreativnímu a svobodnému vnímání architektury, a k historickým stavbám začali přidávat originální prvky, nebo je kombinovali napříč styly. Highclere Castle a Mentmore Towers se například dají označit za novorenesanční i novogotické; obě stavby jsou charakteristické svojí renesanční symetričností i svojí gotickou zdobností a chladným nádechem. Hodně architektů se soustředilo spíše na větší veřejné a kulturní stavby a památky než na obvyklé menší domy. Architektise spíše drželi zažitého tradičního stylu bez propracovanějších a komplikovanějších detailů gotiky nebo klasicismu. Typickým příkladem je Sambourne House v Londýně. Na rozdíl od některých ohromných viktoriánských staveb nemá tento dům velký ani výrazný vstup, ale pouze dveře ohraničené dvěma jednoduchými sloupy.
Viktoriánská architektura ve světě Viktoriánský styl vznikl v Anglii, ale díky efektivnější komunikaci, lepším možnostem cestování a rozšířenosti britského území a pomocí kolonií se začal šířit do celého světa. V USA se staly nejpopulárnějšími domy ty ve stylu královny Anny. Dodnes se zachovalo hned několik staveb, k nejznámějším patří The Painted Ladies v San Francisku v Kalifornii, které se stylu drží svými zářivými barvami a dekorativními sloupy.
Viktoriánská éra silně ovlivnila Kanadskou kulturu, viktoriánská architektura zde dominovala od druhé poloviny 19. století do začátku první světové války. Mnoho Kanadských měst se vyznačuje viktoriánskými stavbami, příkladem je Toronto ve kterém stojí Old City Hall, Queen’s park nebo University College.
Do austrálie se viktoriánská architektura dostala přes Asii, konkrétně přes Indii, kde bylo mnoho staveb kvůli kolonizaci stavěno ve viktoriánském duchu. Významnou stavbou je například Chhatrapati Shivaji Terminus v Mumbaii. Australská architektura svým vzhledem reflektovala sebevědomí, progress a prosperitu nových kolonií. Hlavním rozdílem mezi viktoriánskou a georgiánskou architekturou, která jí předcházela tvoří dostupnost lepších a kvalitnějších materiálů. Příkladem je Fortitude Valley Methodist Church v Brisbane v Queenslandu.
Architektura v Irsku byla hodně ovlivňována Anglií, viktoriánské období nebylo výjimkou. Známými stavbami viktoriánského stylu jsou Findlater’s Church na Parnell Square, nebo Royal City of Dublin Hospital v Dublinu.
Odkazy Reference
Externí odkazy
Kategorie:Dějiny architektury Kategorie:Viktoriánské období