Pomník Ludvíka Lazara Zamenhofa je pomník nacházející se vedle pramene Stanislav v Městských sadech ve Františkových Lázních.

Původní tzv. esperantský pomník vznikl v roce 1914, zničen byl v roce 1938. Nový pomník se na stejném místě nachází od roku 1991, po zničení vandalem byl obnoven v roce 1994.

Historie pomníku

Počátky esperanta V červenci 1887 vyšla ve Varšavě ruská učebnice Mezinárodní jazyk pojednávající o novém univerzálním komunikačním prostředku – novém umělém mezinárodním jazyku. Jeho autorem byl ruskopolský lékař Ludwik Lazar Zamenhof (1859–1917), který použil pseudonym dr. Esperanto (tj. doufající). Pseudonym se přeneseně stal označením i pro jím vytvořený umělý jazyk. Během pouhých dvou let získal nový jazyk více než tisíc příznivců. Ve velkých evropských městech došlo k zakládání esperantských klubů a vzniku prvních národních svazů. V roce 1905 se konal ve francouzském Boulogne-sur-Mer první světový kongres esperantistů, jehož se zúčastnilo zhruba 700 členů z 33 zemí.

Stranou nezůstaly ani země habsburské rakousko-uherské monarchie. V roce 1901 byl v Brně založen vůbec první esperantistický spolek v monarchii. Roku 1913 se do čela pozornosti dostal také klub ve Františkových Lázních, když jeho agilní předseda Jacob Hechtl, sekretář královské bavorské dráhy, přesvědčil účastníky setkání esperantistů ve Štýrském Hradci, aby se IV. všerakouský kongres konal ve Františkových Lázních.

Vznik a existence původního pomníku Počátkem listopadu roku 1913 byla veřejnost informována o mimořádném významu tohoto sjezdu, který měl být podtržen odhalením pomníku esperanta, uctívajícího i zakladatele hnutí Zamenhofa. Šlo také o Hechtlovu iniciativu. Město Františkovy Lázně přislíbilo ústy starosty Eugena Loimanna, protektora esperantského spolku, poskytnout vhodné místo a na své náklady zhotovit fundament. Na valné hromadě spolku dne 27. listopadu 1913, kdy dosavadní předsednictvo ve složení Jakob Hechtl (předseda), dr. Spitzer (místopředseda) a MUDr. Maurus Fisch (jednatel) obhájilo své posty, bylo rozhodnuto ustanovit komisi na zřízení pomníku, jejímž úkolem bylo vybrat místo i vhodného umělce. Volba padla na sochaře Karla Wilferta ml. (1879–1932), který během února 1914 představil komisi návrhy pomníku a později také model. náhled|vlevo|Odhalení původního pomníku 31. května 1914 Po odsouhlasení návrhu byl pomník realizován během pouhých tří měsíců. Krátký termín nicméně přispěl k problémům s financováním nákladů odhadovaných mezi osmi a devíti tisíci korun. Ne všichni byli pomníku příznivě nakloněni. Když měla 31. března 1914 městská rada rozhodnout o slíbené dotaci čtyři tisíce korun, nechal se císařský rada dr. Ferdinand Khittl slyšet, že město bude k smíchu, když hodlá propagovat něco, co se ještě neosvědčilo. Podobně myšlenku napadl i odpůrce esperanta dr. Robert Sandner. I přes tyto hlasy rada rozhodla o schválení přislíbené částky.

Dne 31. března 1914 vyšel v deníku Venkov článek popisující plánovanou podobu pomníku i jeho výsledné financování: „Esperantský pomník ve Františkových Lázních. Ve Františkových Lázních koná se letošního roku kongres esperantistů a na paměť toho má býti zřízen tam pomník esperantistů. Návrh k pomníku vypracoval Wilfert ml. Pomník, jenž jest 6 metrů zvýší, jest nahoře ukončen obrovskou zeměkoulí. Zeměkouli nese pět ženských postav, jež znázorňují pět dílů světa. Sochy jsou spjaty květinovými guirlandami. Na dolní části pomníku umístěna jest pětipaprsková zelená hvězda – znak esperantistů. Vpředu pomníku jest zasazena bronzová deska s reliefem dra Zamenhofa, vynálezce Esperanta, vzadu pak několik desek, na nichž uveřejněna jsou jména všech, kdož přispěli nejméně stem korun na vybudování pomníku. Pomník jest z bavorského vápence. Náklad obnášel osm tisíc korun, z něhož hradilo polovinu město Františkovy Lázně, druhou polovinu esperantisté. Pomník má býti postaven do 15. května a bylo proň zvoleno místo v městských sadech.“

Odhalení pomníku u jezírka v lázeňském parku proběhlo během svatodušních svátků v neděli 31. května jako součást třídenního kongresu esperantistů (31. 5. – 2. 6. 1914). Díky příznivému počasí i termínu hlavnímu organizátorovi Jakobu Hechtlovi naslouchaly tisíce účastníků. U slavnostní tabule vyzdvihl spisovatel a tvůrce první esperantské hry prof. Arturo Ghez z Terstu genialitu sochaře Wilferta, který tak dokonale zhmotnil ideu esperanta. Dobový tisk nešetřil chválou a nadšením, které postavení pomníku vyvolalo. Během následujících měsíců se v souvislosti s unikátním pomníkem dostaly Františkovy Lázně do centra pozornosti všech významných světových deníků. Mezi městskými radními zavládla spokojenost, neboť nejistý podnik předčil díky propagaci lázní jejich očekávání. Šlo o první esperantský pomník na světě.

Původní pomník tvořilo pět ženských figur symbolizujících jednotlivé světadíly. Mezi postavami věnčily globus květinové girlandy. Na podstavci o průměru tři metry se tyčily čtyři metry vysoké sloupy v horní části zdobené zelenou esperantskou hvězdou – od roku 1905 oficiálním symbolem hnutí. Na sloupech byly umístěny disky s reliéfy; na čelním sloupu reliéf představoval zakladatele esperanta, ostatní disky nesly jména dárců, kteří přispěli finančními dary na zhotovení pomníku. Pomník byl z bavorského vápence a bronzových desek.

Po anexi Sudet nacistickým Německem v roce 1938 byl pomník zdemolován a v říjnu 1939 město odevzdalo pro zbrojní rezervy bronzový reliéf a dvě bronzové tabule o váze 19,80 kg.

Nový pomník náhled|Pomník v roce 2024 Dne 19. října 1991 instaloval Josef Vaněček, předseda AEH, pardubický klub esperantistů, na místě zničeného pomníku nový pamětní kámen s deskou na počest dr. Zamenhofa. Památník byl odhalen v červenci během kongresu. V roce 1994 tabuli rozbil opilý vandal. Při druhém kongresu v Kladně proto byla osazena nová tabule, ale už následujícího roku ji někdo odtrhl a vhodil do jezírka. Nerozbila se však, a tak ji zaměstnanci městských služeb umístili znovu na místo. Lázeňští hosté se u pomníčku často zastavovali a diskutovali, v jakém jazyce je nápis zaznamenán, proto pod textem v esperantu přibyl i český překlad. Obnova desky v roce 1994 proběhla za přispění britských esperantistů, Českého esperantského svazu a spolutvůrce databáze esperantských pomníků Raymonda Borého.

Odkazy

Reference

Související články

Objekty na počest Zamenhofa nebo esperanta

Ludvík Lazar Zamenhof Kategorie:Stavby ve Františkových Lázních Kategorie:Postaveno v Česku 1914 Kategorie:Postaveno v Česku 1991 Kategorie:Esperanto v Česku