Středočeský kraj je samosprávný celek České republiky ve středních Čechách, který je co do územní rozlohy i počtu obyvatel největším českým krajem. Na rozdíl od ostatních krajů nemá své sídlo umístěno na vlastním území, ale je jím Praha, která má coby hlavní město státu rovněž status vyššího územního samosprávného celku a která je Středočeským krajem zcela obklopena. Největším městem ležícím na území Středočeského kraje je Kladno.

Středočeský kraj a Praha jsou jediné dva samosprávné kraje, jejichž území bývalo shodné jako u dříve vzniklých a již zrušených územněsprávních krajů. Do značné míry se Středočeský kraj kryje s územím někdejšího Pražského kraje existujícího v letech 1949–1960.

Území a podnebí Středočeský kraj leží uprostřed Čech. S rozlohou 11 014,5 km² tvoří téměř 14 % území Česka a řadí se na první místo v zemi (je cca 1,9krát větší, než je průměrná rozloha kraje). Po roce 2010 se kraj stal zároveň nejlidnatějším celkem v Česku: žije zde obyvatel. Počet obyvatel kraje narůstá stěhováním z ostatních krajů republiky a zejména vlivem suburbanizace – stěhováním z Prahy do okresů obklopujících hlavní město.ČSÚ: Pohyb obyvatelstva ve Středočeském kraji v roce 2016

Kraj zcela obklopuje hlavní město Prahu a dále sousedí na severu s územím samosprávného Libereckého kraje, na severovýchodě s Královéhradeckým krajem, na východě s Pardubickým krajem, na jihovýchodě s krajem Vysočina, na jihu s Jihočeským krajem, na jihozápadě s Plzeňským krajem a na severozápadě s Ústeckým krajem. Zároveň sousedí s územními kraji Jihočeským, Západočeským, Severočeským a Východočeským.

Územně náleží k Českému masivu, který je jednou z nejstarších částí evropské pevniny. Krajinný reliéf přechází z rovinatého severu v blízkosti toku Labe ve vrchovinnou jižní a jihozápadní část kraje. Nejvyšším bodem území je brdský vrchol Tok v okrese Příbram, nejnižším je hladina Labe v okrese Mělník.

Podnební poměry středních Čech jsou závislé na nadmořské výšce a terénu. Kraj patří do mírné (spíše suché) teplé oblasti. Na západě je srážkový stín Krušných hor. Nejtepleji je v dolním Povltaví, nejchladněji je v Brdech, kvůli kterým se také na Příbramsku projevuje srážkový stín. Nejvyšší srážky: Ondřejov, nejnižší: Velké Přítočno.

Historie Středočeský kraj jako další územněsprávní jednotku ČSSR vytvořil k 1. červenci 1960 zákon o územním členění státu č. 36/1960 Sb. ze dne 11. dubna téhož roku, a vyjmenoval 12 jeho nových, větších okresů. Až do roku 1990 měl kraj volený orgán, krajský národní výbor. Poté až do roku 2000 krajské zřízení v České republice neexistovalo, kraj byl pouze územní jednotkou.

Samosprávný Středočeský kraj byl zřízen spolu s dalšími samosprávnými kraji na základě článku 99 a následujících Ústavy České republiky ústavním zákonem č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků, který stanoví názvy krajů a jejich vymezení výčtem okresů (území okresů definuje vyhláška ministerstva vnitra č. 564/2002 Sb.) a pro vyšší územní samosprávné celky stanoví označení „kraje“. Kraje definitivně vznikly 1. ledna 2000, samosprávné kompetence získaly na základě zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), dne 12. listopadu 2000, kdy proběhly první volby do jejich nově zřízených zastupitelstev. Toto krajské členění je obdobné krajům z let 1948–1960, zřízených zákonem č. 280/1948 Sb.

Středočeský kraj je, stejně jako hlavní město Praha, jedním ze dvou případů v České republice, kdy se územní kraj svým názvem i územím shodoval se samosprávným krajem. Územní Středočeský kraj byl spolu s ostatními zrušen k 1. lednu 2021, zůstal tak již jen samosprávný kraj. Jde o jediný ze samosprávných krajů v České republice, který se ani původním názvem nejmenoval podle svého krajského města, a je navíc jediným z krajů České republiky, který má své sídlo mimo své vlastní území.

K 1. lednu 2016 se území kraje zmenšilo o 10 katastrálních území ze zrušeného vojenského újezdu Brdy, která byla připojena k obcím Plzeňského (a zároveň Západočeského) kraje:

Okres Rokycany (7 katastrálních území, 11 budov, 21 obyvatel): Dobřív v Brdech (rozloha 15,001008 km²k. ú. Dobřív v Brdech, 0 budov, 0 obyvatel) k obci Dobřív Mirošov v Brdech (rozloha 2,088398 km²k. ú. Mirošov v Brdech, 0 budov, 0 obyvatel) k obci Mirošov Skořice v Brdech (rozloha 20,013659 km²k. ú. Skořice v Brdech, 9 budov, 21 obyvatel – jde zejména o osadu Kolvín) k obci Skořice Strašice v Brdech (rozloha 26,901687 km²k. ú. Strašice v Brdech, 2 budovy, 0 obyvatel) k obci Strašice Štítov v Brdech (rozloha 1,324276 km²k. ú. Štítov v Brdech, 0 budov, 0 obyvatel) k obci Štítov Těně v Brdech (rozloha 15,873074 km²k. ú. Těně v Brdech, 0 budov, 0 obyvatel) k obci Těně Trokavec v Brdech (rozloha 0,169004 km²k. ú. Trokavec v Brdech, 0 budov, 0 obyvatel) k obci Trokavec

Okres Plzeň-jih (3 katastrální území, 0 budov, 0 obyvatel): Borovno v Brdech (rozloha 0,965899 km²k. ú. Borovno v Brdech, 0 budov, 0 obyvatel) k obci Borovno Číčov v Brdech (rozloha 3,326621 km²k. ú. Číčov v Brdech, 0 budov, 0 obyvatel) k části Číčov města Spálené Poříčí Míšov v Brdech (rozloha 2,221332 km²k. ú. Míšov v Brdech, 0 budov, 0 obyvatel) k obci Míšov

Členění kraje Okresy

Kraj je vymezen územím 12 okresů: Benešov, Beroun, Kladno, Kolín, Kutná Hora, Mělník, Mladá Boleslav, Nymburk, Praha-východ, Praha-západ, Příbram a Rakovník.

Rozlohou je největší okres Příbram (15 % rozlohy kraje), nejmenším okresem je Praha-západ (5 % rozlohy kraje). V roce 2005 bylo na území kraje 1146 obcí. Největší počet obcí je soustředěn v okrese Mladá Boleslav (123 obcí) a nejmenší počet obcí má okres Mělník (69 obcí).

Okresy jsou jednotkou územního členění státu a územními obvody některých státních institucí.

OkresBýv. SPZRozloha(km²) Rozloha upravena podle stavu k 1. lednu 2016 po zrušení vojenského újezdu Brdy a k 1. lednu 2021 po úpravě hranic mezi okresy Kolín a Nymburk (obec Černíky).Počet obyvatel(1. 1. 2020)Hustotazalidnění (obyv./km²)Počet obcí Benešov BN67114 Beroun BE66214485 Kladno KL720231100 Kolín KO74713890 Kutná Hora KH9178388 Mělník ME70115669 Mladá Boleslav MB127120 Nymburk NB84611986 Praha-východ PH, PY755245110 Praha-západ PZ58025779 Příbram PB68120 Rakovník RA8966283

Správní obvody obcí s rozšířenou působností Okresní úřady v Česku k 31. prosinci 2002 ukončily svoji činnost. Samosprávné kraje se pro účely přenesené působnosti státní správy od 1. ledna 2003 člení na správní obvody obcí s rozšířenou působností a ty se dále člení na správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem.

Seznam měst a obcí s rozšířenou působností náhled|300 px|Správní obvody obcí s rozšířenou působností ve Středočeském kraji

Okres Benešov: Benešov, Vlašim, Votice Okres Beroun: Beroun, Hořovice Okres Kladno: Kladno, Slaný Okres Kolín: Kolín, Český Brod Okres Kutná Hora: Kutná Hora, Čáslav Okres Mělník: Mělník, Kralupy nad Vltavou, Neratovice Okres Mladá Boleslav: Mladá Boleslav, Mnichovo Hradiště Okres Nymburk: Nymburk, Poděbrady, Lysá nad Labem Okres Praha-východ: Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Říčany Okres Praha-západ: Černošice Okres Příbram: Příbram, Dobříš, Sedlčany Okres Rakovník: Rakovník

Obyvatelstvo K 1. lednu 2020 měl Středočeský kraj 1 385 141 obyvatel. Nejlidnatějším okresem Středočeského kraje byl okres Praha-východ se 185 178 obyvateli a ve většině okresů žilo přes 100 tisíc obyvatel. Naopak populačně nejmenším byl okres Rakovník s 55 562 obyvateli. Hustota zalidnění byla nejvyšší v okresech Kladno, Praha-východ a Praha-západ, kde přesáhla hodnotu 200 obyvatel na km². Všechny tyto okresy mají intenzivní sociálně-ekonomické vazby na Prahu a do jisté míry tvoří metropolitní zázemí hlavního města. Naopak nejnižší hustota zalidnění byla v okresech Rakovník, Benešov, Příbram a Kutná Hora, kde hustota zalidnění ani zdaleka nedosahuje 100 obyvatel na km², což je dáno hlavně hornatým a zalesněným charakterem těchto oblastí.

Samospráva kraje náhled|Budova Krajského úřadu v Praze-Smíchově, Zborovská 81/11 Politická situace Středočeský kraj je ovlivněn blízkostí Prahy, zejména v posledních letech se sem Pražané ve větší míře stěhují, což ovlivňuje celkovou demografii. V minulosti byl kraj sídlem těžkého průmyslu (zejména města Kladno a Příbram), v posledních letech se však zaměření těchto měst výrazně obměnilo.

V minulosti se kolem vedení kraje objevovalo velké množství kauz, ať už zde vládla jakákoli strana. V prvních osmi letech existence kraje zde byl hejtmanem zástupce ODS Petr Bendl, kterému bylo později vyčítáno přiklepnutí dotace pro malé a střední podniky miliardáři a pozdějšímu politikovi Andreji Babišovi. V roce 2008 nastoupil do vedení kraje David Rath z ČSSD, jehož působení bylo zakončeno rozsáhlou policejní razií, sám hejtman Rath byl zatčen a později odsouzen za přijetí úplatku. Kritizován byl rovněž jeho nástupce Josef Řihák z ČSSD. Další kauzy přišly s příchodem hejtmanky Jaroslavy Pokorné Jermanové z hnutí ANO. Ta se stala ve své době patrně nejkritizovanější a nejkontroverznější hejtmankou v celé České republice. Vyčítány jí byly statisícové odměny pro úředníky, jejichž jména odmítala zveřejnit, předání služebního auta svému manželovi za účelem cest do práce, podání trestního oznámení na záchranářku, která kritizovala nedostatek roušek v době koronavirové krize, nebo předání zakázky na ořezání stromů u silnic šéfkuchaři, který navíc toto ořezání, za které dostal zaplaceno, podle odborníků nikdy neprovedl. Předmětem jistých smíšených pocitů byla rovněž dlouholetá účast KSČM na vládě.

V krajských volbách v roce 2020 se stal Středočeský kraj jakýmsi průkopníkem nové politické reality, kdy se do zastupitelstva dosavadní vládní ČSSD a KSČM vůbec nedostaly, hnutí ANO pak skončilo až na třetím místě, ačkoli ve většině českých krajů zvítězilo, volby vyhrálo hnutí STAN. Podle některých politologů se ve středních Čechách těší hnutí Starostové a nezávislí, kteří už v roce 2016 skončili ve volbách druzí a v roce 2020 už krajské volby vyhráli, stoupající podpoře, kraj lze označit za jejich „baštu“.

Seznam vedení kraje Seznam předsedů KNV 1960–1961: Josef Hulínský (KSČ) 1962–1969: František Červenka (KSČ) 1969–1972: Adolf Holý (KSČ) 1972–1983: Jiří Burian (KSČ) 1983–1986: Pavel Páv (KSČ) 1986–1989: Václav Pudil (KSČ) 1989–1990: Vladimír Šikola (KSČ)

Seznam hejtmanů

2000–2008: Petr Bendl (ODS) 2008–2012: David Rath (ČSSD) 2012: Zuzana Moravčíková (ČSSD) 2012–2014: Josef Řihák (ČSSD) 2014–2016: Miloš Petera (ČSSD) 2016–2020: Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) od 2020: Petra Pecková (nestr./STAN)

Rada kraje +Rada Středočeského kraje (2022) Radní Osoba OblastHejtmanka Petra Pecková (STAN) hejtmanka Statutární náměstek Pavel Pavlík (ODS) statutární náměstek zdravotnictví Náměstek Jiří Snížek (Piráti) náměstek regionální rozvoj a územní plánování Náměstek Petr Borecký (STAN) veřejná doprava Radní Karel Bendl (ODS)silniční doprava Radní Martin Hrabánek (ODS) sociální věci Radní Václav Švenda (Spojenci/TOP 09) kultura a památková péče Radní Libor Lesák (ODS) investice, majetek a veřejné zakázky Radní Jana Skopalíková (Piráti) životní prostředí a zemědělstvíRadníMilan Vácha (STAN)vzdělání a sport

Hospodářství Poloha Středočeského kraje významně ovlivňuje jeho ekonomickou charakteristiku. Úzká vazba s hlavním městem a hustá dopravní síť činí polohu kraje mimořádně výhodnou.[ https://www.czso.cz/csu/xs/charakteristika_kraje] Naopak zřejmá nevyváženost vztahu Prahy – metropole celorepublikového významu – a středních Čech – periferie Prahy – je pro kraj nevýhodou. Tato skutečnost, stejně jako absence krajského města jako správního centra regionu, do určité míry limituje rozvoj kraje. Kraj je pro Prahu významným zdrojem pracovních sil, doplňuje pražský průmysl, zásobuje Prahu potravinami, poskytuje Praze svůj rekreační potenciál.[ https://www.czso.cz/csu/xs/charakteristika_kraje]

Doprava