náhled|Chudoba v USA (modrá – celková chudoba, červená – chudoba u pracujících lidí) Chudoba je strádání něčeho, nebo strádání společností přijatelného množství peněz, nebo materiálního bohatství. Nejčastější mírou chudoby v USA je práh chudoby (poverty threshold), který je dán vládou USA. Toto měření popisuje chudobu jako nedostatek zboží a služeb, kterých si lidé mainstreamové společnosti neváží. Oficiální práh chudoby je upravován pro inflaci pomocí indexu spotřebitelských cen.
Většina Američanů stráví alespoň jeden rok pod hranicí chudoby v nějakém určitém bodě života mezi jejich 25 až 75 lety. Míra chudoby je neustále vyšší ve venkovských a centrálních částech země než v příměstských oblastech.
Mezi odhady počtu lidí v USA žijících v chudobě jsou malé rozdíly. Jedna organizace odhaduje, že v roce 2015 13.5 % Američanů (43.1 miliónů) žilo v chudobě. A přesto ostatní odborníci zdůrazňují číslo Američanů žijících ve „skoro chudobě“, kterých je skoro 100 miliónů, neboli skoro třetina populace USA. Počínaje v třicátých letech, míry relativní chudoby konsistentně překročily míry ostatních bohatých zemí. Nejnižší míry chudoby jsou v New Hampshire, Vermontu, Minnesotě a v Nebrasce, které mají mezi 8,7 % a 9,1 % populace žijících v chudobě.
V roce 2009 počet lidí, kteří žili v chudobě, dosahovalo počtu lidí žijících v chudobě v roce 1960, které poté vedly k národní War on poverty. V roce 2011 byla extrémní chudoba (domácnosti, které žily denně na méně než 2 dolarech, než přišly vládní benefity) v USA 2× krát větší než míra chudoby v roce 1996 (1,5 miliónu domácností, včetně 2,8 miliónu dětí). V roce 2012 procento seniorů žijících v chudobě bylo 14 % oproti 18 % dětí. Dodatek dávek sociální bezpečnosti vedl ke snížení chudoby více než jakýkoliv jiný faktor.
Nedávné výsledky sčítání lidu ukázaly, že polovina populace se označuje za chudé, nebo mající malý příjem, kdy jeden z pěti tzv. mileniálů žije v chudobě. Akademičtí přispěvatelé z TheRoutledge Handbook of Poverty in the United States předpokládají, že nové a extrémní formy chudoby se objeví i v USA jako výsledek neoliberálních strukturálních úprav politiky a globalizace, které označily ekonomicky margalizované komunity, jako opuštěné, přebytkové komunity s nutností kontroly a potrestání.
V roce 2011 dosáhla dětská chudoba rekordních čísel, kdy 16,7 miliónů dětí žilo v domácnostech, které neměly jistotu jídla. To je skoro o 35 % více než čísla v roce 2007. V roce 2013 zařadila zpráva z UNICEF USA jako druhou zemi s nejvyšší relativní dětskou chudobou v dnešním vyspělém světě. Podle studie od Urban Institute, vydané v roce 2016, náctiletí lidé, kteří vyrůstali v komunitách s nízkým příjmem, jsou často nuceni se přidat k nějakému gangu, šetřit se školními obědy, prodávat drogy nebo nabízet sexuální aktivity, protože si nemohou dovolit jídlo.
V lednu v roce 2009 bylo lidí, kteří žili v útulcích nebo byli bez domova, zhruba 643 000 po celém světě. Skoro dvě třetiny žily v pohotovostních útulcích nebo přechodných ubytovacích zařízeních. Zbylá jedna třetina žila na ulici, v opuštěných budovách, nebo v jiných místech, které nejsou určeny pro člověka k žití. Od prvního října v roce 2008 do třicátého září roku 2009 využilo zhruba 1,56 miliónů lidí (0,5 % obyvatelstva) v USA jednou v životě pohotovostní útulek nebo přechodné ubytovací zařízení. Okolo 44 % lidí bez domova je nezaměstnaných. V roce 2018 se začal zvyšovat počet lidí, kteří žijí ve svých vozidlech, protože si nemohou najít domov, který by si mohli dovolit. Obzvláště ve městech s vysokým nárůstem cen bydlení jako je například Los Angeles, Portland, Oregon a San Francisco.
V červnu roku 2016 IMF (International Monetary Fund) upozornila USA o tom, že se musí urgentně zakročit kvůli vysokým mírám chudoby pomocí zvýšení minimální mzdy a nabízení ženám placené mateřské dovolené, aby se chtěly navrátit do pracovního prostředí. V prosinci roku 2017 se Philip Alston, speciální reportér Organizace spojených národů na téma extrémní chudoby a lidská práva ujmul dvoutýdenního vyšetřování, které se zabývalo efekty systematické chudoby v USA a ostře zamítl „soukromé zdraví a veřejnou špínu“. Alstonův článek byl uveřejněn v květnu roku 2018 a zdůrazňuje, že 40 milionů lidí žije v chudobě a přes 5 miliónů lidí žijí v podmínkách tzv. „třetího světa“.
Míry chudoby
Dvě oficiální míry chudoby Existují dvě základní verze míry federální (spolkové) chudoby: chudoba prahu (která je primární verzí) a směrnice chudoby. Oficiální úřad pro sčítání lidu USA vydává prahy chudoby, které jsou obecně užity pro statistické účely. Například na odhady čísel lidí, kteří žijí v chudobě po celém světě. Rozčleňují se na základě typu sídla, rasy a dalších společenských, ekonomických a demografických kritérií. Oddělení pro zdraví a lidské služby vydává směrnice chudoby pro administrativní účely. Například, aby určila, jestli je osoba nebo rodina oprávněna užití pomoci od různých federálních programů.
„Orshanské prahy chudoby“ utváří základ pro současné míry chudoby v USA. Mollie Orshanská byla ekonomkou, která pracovala pro Social Security Administration (SSA). Její práce se objevila v zásadní moment. Článek Orshanské byl vydán později téhož roku, kdy Johnson deklaroval válku proti chudobě. Vzhledem k tomu, že její míry byly absolutní, dokázalo se objektivně odpovědět na otázku, zda vláda USA „vyhrávala“ tuto válku.
The Bureau of the Budget (nyní už Office of Managment and Budget) převzal Orshanské definice pro statistické účely ve všech exekutivních odděleních vlády. Míry od Orshanské jim přinesly škálu hraničních příjmů nebo prahů, které jsou přizpůsobené faktorům jako velikost rodiny, pohlaví hlavy rodiny, počet dětí mladších než 18 let a žití/nežití na farmě.
V době, kdy byla utvářena definice chudoby, ministerstvo zemědělství objevilo, že tří- a vícečlenné rodiny utratí zhruba jednu třetinu již zdaněného příjmu na jídlo. Pro tyto rodiny byly nastaveny prahy chudoby jinak. Jejich práh chudoby je 3× cena ekonomického jídelního plánu. Zároveň pomocí různých metod byly vypočítány prahy chudoby pro domácnosti, které jsou dvoučlenné nebo pro lidi, kteří žijí sami. Každoroční aktualizace SSA Prahy chudoby jsou založené na změnách cen v ekonomickém jídelním plánu. Aktualizace se ale neodráží na ostatních změnách. Dvě změny byly provedeny ve znění definice chudoby v roce 1969. Prahy chudoby pro rodiny nežijící na farmě jsou vázány na každoroční změny v ConsumerPrice Index. Než aby byly vázány raději na změny cen v ekonomickém jídelním plánu. Prahy pro farmy se zvýšily ze 70 procent na 85 procent nefaremních obydlí.
V roce 1981 byly udělány dodatečné změny v definici chudoby. Byly odstraněny prahy chudoby, které byly zvlášť pro „farmy“ a „ženy domácnosti“. Největší rodinnou kategorií je kategorie „devět členů a více“.
I přes tyto všechny změny se za posledních padesát let přístup vlády USA k měření chudoby nezměnil. Více nedávných výzkumů spotřeby jídel v domácnosti ukázaly, že tříčlenné domácnosti utratí v současné době pouze okolo jedné osminy jejich rozpočtu na jídlo. Ceny bydlení stejně jako procento rozpočtu na bydlení se význačně zvýšily od té doby, kdy se ustanovila definice chudoby.
Nedávné míry chudoby a směrnice Údaje směrnic chudoby nejsou údaje, které používá The Census Bureau k vypočítání počtu chudých lidí. Požívají míry chudoby. The Census Bureau poskytuje vysvětlení rozdílů mezi prahy chudoby a směrnicemi. Zároveň používají sadu prahů peněžního příjmu, které se liší podle velikosti rodiny a skladby, která určí, kdo je chudý. Údaj pro čtyřčlennou rodinu bez žádných dětí pod 18 let je 22.541 dolarů. Zatímco údaj pro čtyřčlennou rodinu se dvěma dětmi pod 18 let je 22.162 dolarů. Pro porovnání, v roce 2011 směrnice chudoby HHS pro čtyřčlennou rodinu je 22.350 dolarů.
Relativní míry chudoby Dalším způsobem pohledu na chudobu jsou relativní výrazy. Relativní chudoba může být definována jako mít značně menší příjem a bohatství než ostatní členové společnosti. Tudíž míra relativní chudoby je měření nerovnosti příjmů. Když se zvýší standard bydlení mezi lidmi, kteří jsou ve více příznivých pozicích a lidmi, kteří jsou chudí, relativní míra chudoby se odrazí na růstu a zvětšení nerovnoměrných příjmů. Kontroverzí je, že míra relativní chudoby se může zmenšit. S nízkým příjmem mají lidé méně bohatství, pokud bohatství bohatších lidí je sníženo vyšším procentem než jejich.
Někteří kritici tvrdí, že spoléhání na nepoměr za účelem stanovení toho, kdo je ožebračený, může být zavádějící. Data z Bureau of Labour Statistics navrhují, že utrácení spotřebitele se liší méně než příjem spotřebitele. V roce 2008 utratila nejchudší pětina amerických domácností v průměru 12 995 dolarů na osobu za zboží a služby (ne za daně), druhá pětina utratila 14 dolarů, třetí 16 255 dolarů, čtvrtá 19 695 dolarů, zatímco nejbohatší pětina utratila 26 644 dolarů. Rozdíly ve výdajích jsou menší než rozdíly v příjmech.
Distribuce příjmů a relativní chudoba I přesto, že se relativní přístup teoreticky velmi liší od Orshanské definice, zásadní faktory obou definicí jsou podobné více, než se zdá. Zaprvé, takzvaná standardizace příjmu v obou případech je velmi podobná. Aby se dal porovnat příjem v rámci domácnostech různých velikostí, jsou použity rovnocenné míry k standardizovaní příjmu domácností do úrovně jednočlenné domácnosti. V porovnání s průzkumem hranice chudoby v USA, který je založen na jasně vymezeném „košíku zboží“, je vidět, že standardizované metody vykazují stejné výsledky pro většinu běžných domácností.
Chudoba a demografie Kromě rodinného stavu souvisí s vysokou mírou chudoby ve Spojených státech také rasa/etnický původ a věk. Přestože data týkající se rasy a chudoby jsou rozsáhle publikována a zpracována, souvislost s rodinným stavem je zatím nejsilnější.
Chudoba a status rodiny Podle statistiky z US Census z roku 2007 je 5,8 % všech lidí z úplných rodin chudých, 26 % chudých lidí vyrůstalo v domácnosti jen s jedním rodičem a 19,1 % chudých lidí žije samo. Více než 75 % chudých domácností je vedeno ženou.
Údaje podle rasy/etnického původu a rodinného stavu z roku 2007 Mezi manželskými páry je 5,8 % osob které žily v chudobě. Toto číslo se dělilo podle rasy a etnického původu takto: 5,4 % všech bělochů (včetně bílých Hispánců), 10,7 % všech černochů (včetně černých Hispánců) a 14,9 % všech Hispánců (všech ras).
Mezi svobodnými rodiči (muži i ženami) 26,6 % žilo v chudobě. Tohle číslo se dělilo podle rasy a etnického původu takto: 22,5 % všech bělochů (včetně bílých Hispánců), 44,0 % všech černochů (včetně černých Hispánců) a 33,4 % Hispánců (všech ras).
Mezi lidmi, kteří žili sami jich 19,1 % žilo v chudobě. Tohle číslo se dělilo podle rasy a etnického původu takto: 18 % bělochů (včetně bílých Hispánců), 28,9 % černochů (včetně černých Hispánců) a 27 % Hispánců (všech ras).
Chudoba a rasa/etnický původ Data z US Census tvrdí, že v roce 2014 žilo v chudobě 14,8 % populace z toho: 10.1 % všech nehispánských lidí, 12 % všech asijských lidí, 23,6 % všech Hispánců (všech ras), 26,2 % všech Afroameričanů, 28,3 % domorodých Američanů/rodilých Aljaščanů
V roce 2010 zhruba polovina všech lidí žijících v chudobě byli bílý nehispánci (19,6 milionů) 57 % všech chudých venkovských děti jsou nehispánské bílé děti.
V FY v roce 2009 afroamerické rodiny tvořily 33,3 % TANF rodin, nehispánské bílé rodiny tvořily 31,2 % a 28,8 % tvořili Hispánci.
Chudoba mezi domorodými Američany V rezervacích domorodých Američanů je chudoba na velmi vysoké úrovni. 7 z 11 nejchudších oblastí v příjmu na obyvatele, včetně 2 nejchudších v US, zahrnuje rezervace Lakota Sioux v Jižní Dakotě.