Amvrosij Lukjanovič Metlynskyj (ukrajinsky ) (1814 Sary u Haďače, Poltavská gubernie – Jalta, Tavrická gubernie byl ukrajinský romantický básník, etnograf, folklorista, vysokoškolský profesor ruské literatury, překladatel a nakladatel.HRALA, Milan a kol. Slovník spisovatelů – Sovětský svaz II.. Praha: Odeon 1978. S. 97.
Život Narodil se rodině malého statkáře ve vesnici Sary u Haďače v Poltavské gubernii. Studoval na Haďačské okresní škole, na gymnáziu v Charkově a na Charkovské univerzitě. Během studia se stal členem Charkovské školy romantiků (Харківська школа романтиків). Po skončení studia zůstal na univerzitě a v letech 1843-1849 zde působil jako profesor ruské literatury. Poté v letech 1849–1854 vyučoval v Kyjevě na Univerzitě svatého Vladimíra a pak do roku 1858 opět na univerzitě v Charkově. Jako univerzitní profesor pobíral značný plat, a protože neměl vlastní rodinu, finančně pomáhal svým příbuzným a také chudým studentům. V jeho bytě se scházeli studenti, kteří se zajímali o ukrajinský folklór. Docházeli sem i kobzaři, kteří zpívali ukrajinské dumy. Sám Metlynskyj znal mnoho lidových písní, které se naučil od své babičky a které později vydal knižně.210 років спадщині: Амвросій Метлинський та його доробок. Рідний край. Газета Гадяцького земства 1906. Pondělí, 8. června 2026. Dostupné online.
Po odchodu do důchodu žil Metlynskyj nějakou dobu v Ženevě a poté se usadil na Jaltě. Od mládí se vyznačoval melancholickou podrážděností. Tento jeho rys se ve stáří ještě prohloubil. Na Jaltě se v červnu 1870 v záchvatu melancholie a deprese, prohloubené pocitem uměleckého vyhoření, postřelil pistolí. Následkům zranění po čtrnácti dnech podlehl.Крымские хроники Степана Руданского. Газета День. Dostupné online.
Dílo Metlynskyj se intenzivně zabýval ukrajinským folklórem a byl jedním z prvních, kdo rozpoznal estetickou hodnotu ukrajinského jazyka a teoreticky ji zdůvodnil. Jeho vlastní poezie obsahuje nostalgii po zašlé slávě ukrajinské kozácké minulosti, o které věřil, že se už nikdy nevrátí. Odtud pochází jeho pseudonym Amvrosij Mohyla (Амвросій Могила). Nevěřil v možnost renesance ukrajinského lidu, což ho vedlo k přijetí myšlenky panslavismu a k vložení naděje do Ruska. Jeho básnické dílo se ale projevuje širokým emocionálním spektrem – od melancholických meditací, elegických reflexí až po tragické výzvy a hněvivé invektivy. Své básně publikoval v časopisech a almanaších. Věnoval se sestavování ukrajinského slovníku a sběru památek ukrajinské literatury.На крилах романтизму: Амвросій Метлинський. Віртуальний бібліограф. Херсонська обласна універсальна наукова бібліотека. Dostupné online.
Působil též jako nakladatel, když roku 1848 vydal pět čísel Jihoruské sbírky (Южный русский сборник), kde publikoval svá vlastní díla a díla dalších ukrajinských spisovatelů. Roku 1852 vydal knihu dalšího člena charkovské romantické skupiny Levka Ivanovyče Borovykovského Bajky a průpovídky (Байки й прибаютки) Do ukrajinštiny překládal díla českých, slovenských, polských, srbských a německých básníků a udržoval literární styky s Františem Ladislavem Čelakovským.Метлинський Амвросій Лукянович. Бібліотека української літератури. Dostupné online. Výběrová bibliografie Dumky, písně a ještě ledacos (1839, Думки і пісні та ще дещо), pod pseudonymem Amvrosij Mohyla, ukrajinská sbírka původních básní většinou baladického rázu a překladů, k nimž básník přidal vysvětlující překladový slovník, kde je pro Rusy vysvětleno 250 ukrajinských slov. Překlady jsou většinou z německé a slovanské poezie (hlavně z českých, polských, slovenských a srbských lidových písní). Ve sbírce jsou obsaženy Metlinského básně jako Odrodilec (Зрадник), Step (Степ), Hřbitov (Кладовище), Hejtman (Гетьман). Kozák a bouře (Козак та буря). Sirotek (Дитина-сиротина ), Kozácká smrt (Козачая смерть, Ukrajinské noci (Украинские ночи) nebo Babička (Бабусенька) a další. Slovo dumka odkazuje k lyrickému žánru ukrajinských romantiků a současně toto slovo v ukrajinštině znamená „myšlenka“, takže titul záměrně využívá této významové dvojznačnosti.Амвросій Метлинський. Мислене древо. Doatupné online Lidové písně z jižního Ruska (1854, Народные южнорусские песни), sborník, do něhož zařadil ukrajinské lidové písně, které shromáždil (více než 400). České překlady a adaptace František Ladislav Čelakovský přeložil tři Metlinského básně („Hejtman“, „Sirotek“, „Kozácká smrt“) a publikoval je v Časopise českého muzea, Praha 1842, sv. 3. Bedřich Smetana zhudebnil roku 1864 Metlinského báseň Odrodilec jako mužský dvojsbor podle překladu Františka Ladislava Čelakovského.Bedřich Smetana: Odrodilec. Národní muzeum. Dostupné olnine Odkazy Reference
Externí odkazy
Kategorie:Ukrajinští básníci Kategorie:Ukrajinští překladatelé Kategorie:Ukrajinští etnografové Kategorie:Básníci tvořící ukrajinsky Kategorie:Spisovatelé píšící ukrajinsky Kategorie:Překladatelé do ukrajinštiny Kategorie:Překladatelé z němčiny Kategorie:Překladatelé z polštiny Kategorie:Překladatelé z češtiny Kategorie:Překladatelé ze slovenštiny Kategorie:Překladatelé ze srbštiny Kategorie:Romantičtí spisovatelé Kategorie:Osobnosti národních obrození Kategorie:Narození v roce 1814 Kategorie:Narození v Poltavské oblasti Kategorie:Úmrtí 29. července Kategorie:Úmrtí v roce 1870 Kategorie:Úmrtí v Jaltě Kategorie:Muži