Cyclida jsou skupina korýšů z období karbonu až svrchní křídy.
Popis Cyclida často dorůstali menších rozměrů (< 2 cm). Jde o členovce povrchně podobné klíšťatovcům, díky čemuž se jim říká „mořská klíšťata“. Ve skutečnosti však představovali nejspíš korýše. Prakticky celé tělo jim překrýval kruhový krunýř, často s přední rostrální destičkou. Takový štít srostlý se všemi hrudními články nemají žádní žijící korýši. Hlava nesla stopkaté oči, dva páry tykadel (ta byla jednovětevná, což je pro korýše rovněž atypické), dále malá kusadla s širokým molárním výběžkem a dva páry čelistí. Z prvního páru čelistí neboli maxilul vyrůstaly tří- nebo čtyřsegmentová makadla. Druhé čelisti neboli maxily byly subchelátní, tzn. koncové články se pohybovaly jako kapesní zavírací nůž, což je u korýšů rovněž raritní. Z hrudi vyrůstalo šest párů končetin, které nabývaly rozmanitých tvarů a funkcí. Objevoval se jeden pár příústních nožek neboli maxiliped, které mohly být také subchelátní. Zadeček tvořily jen jeden či dva články, přičemž do jednoho ústily pohlavní vývody a druhý mohl nést další přívěsky.
Systematika Dva páry tykadel, kusadla, dva páry čelistí a příústní končetiny opravňují zařazení skupiny Cyclida mezi korýše. Názory na taxonomii však byly rozmanité, první popsaný druh zařadil Phillips roku 1835 mezi trilobity, což následovali i někteří další raní autoři. Příbuzenství Cyclida v rámci jiných korýšů zůstává taktéž sporné. Vykazují určité podobnosti s kapřivci (Branchiura), avšak chybí jim výrazné odvozené znaky kapřivců v souvislosti s parazitickým životním stylem, takže je taková hypotéza spekulativní. Jiná hypotéza naznačovala například afinity s klanonožci (Copepoda). Zvláště některé formy ze středního až svrchního mezozoika navíc mohou být ve skutečnosti zbylým Ciclida nepříbuzné.
Níže uvedená vnitřní klasifikace vychází ze zdroje Schram a Koenemann (2022) (přičemž Alsasuacarididae mohou zahrnovat spíše desetinožce):
řád Cyclida Schram et al., 1997 [corr. Dzik, 2008] čeleď Alsasuacarididae [corr.] van Bakel, Jagt, Fraaije, and Artal, 2011 [křída] čeleď Americlidae Dzik, 2008 [svrchní karbon] čeleď Cyclidae Packard, 1885 [spodní karbon – svrchní trias] čeleď Halicynidae Gall and Grauvogel, 1967 [perm – trias] čeleď Hemitrochiscidae Trauth, 1918 [perm – trias] čeleď Schraminidae Dzik, 2008 [spodní karbon – trias]
Paleoekologie náhled|Rekonstrukce vzhledu Cyclida představují špatně probádanou a pochopenou skupinu. Většina druhů pochází z Evropy a Severní Ameriky, což však může být pouze zkreslení kvůli rozvinutým paleontologickým vědám v těchto regionech. Raritní nálezy totiž existují např. i z Madagaskaru. Nejstarší nálezy pocházejí z karbonského mississippu, tj. z období před 346 až 323 miliony lety. Jedním z nich je například druh pojmenovaný Schramine montanaensis.
Navzdory svému pojmenování „mořská klíšťata“ není vůbec zřejmé, že by šlo o parazity (a krom toho Cyclida pocházejí i ze sladkovodních sedimentů). Parazitičtí jsou kapřivci, ale jak již bylo řečeno, hypotéza příbuzenských vztahů Cyclida a kapřivců je postavena na dosti vratkých základech. Podle jiné hypotézy by mohli tito korýši naopak představovat analogii krabů. Tomu by mohl nasvědčovat jak jejich celkový vzhled (robustní kráčivé končetiny i klepítka na parazitismus neukazují), tak i jejich úpadek během mezozoika, kdy se již vyvíjeli praví krabi (takové kompetiční vyloučení však zůstává jen v rovině spekulací). Fosilní pozůstatky zachovávající žábry naznačují, že šlo o tvory s efektivním dýcháním. Z Montany pochází objev agregace jedinců, což by mohlo naznačovat, že se aktivně shlukovali například ke společnému svlékání, nebo aby unikli bouřím.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Korýši Kategorie:Vyhynulí členovci Kategorie:Organismy žijící v karbonu Kategorie:Organismy žijící v permu Kategorie:Organismy žijící v triasu Kategorie:Organismy žijící v juře Kategorie:Organismy žijící v křídě