Fellingerův mlýn (, též Vrbenský mlýn, Českovrbenský mlýn, Bitzanův mlýn), později cukrovar a nakonec hydroelektrárna Čes. akciového pivovaru) byl obilný mlýn, v 19. století využívaný jako cukrovar a papírna, ve 20. století jako vodní elektrárna. Stojí severně od Českých Budějovic, u původního koryta řeky Vltavy, nedaleko současného vodáckého areálu Lídy Polesné. Budova existuje doposud, není však využívaná k původním účelům.

Mlýn Datum vzniku mlýna prameny neuvádějí, založen byl již ve středověku. Zachycuje jej I. vojenské mapování (1764–1783), tehdy ještě u původního koryta řeky Vltavy, které bylo v důsledku pozdějších regulací přeloženo, čímž se z původního toku stalo jen vedlejší rameno, dnes využívané jako vodácký kanál. Šlo nicméně o jeden z původních mlýnů severně od města, druhým byl na pravém břehu řeky Hůrský mlýn, od roku 1686 známý po svém novém majiteli jako Suchomel. Vrbenský mlýn již v 19. století patřil rodině Bitzanů (po které nese jméno). Nedaleko budovy stojící (vandalizovaný) kříž s datací 8. 8. 1883 a iniciálami K. B. připomíná Karla Bitzana, který zde působil od roku 1870 jako mlynář.

Cukrovar V roce 1837 zřídil mlynář Karel Bitzan společně s tchánem Josefem Reuterem, budějovických měšťanem (koželuhem), cukrovar. Ke strouhání cukrové řepy byl využit vodní pohon, lisování probíhalo ručně vřetenovnými lisy. Obsluhovalo jej 10-20 osob, v zimě 30. Pro nedostatek vstupní suroviny byl provoz ukončen v roce 1842.

Papírna V budově byla od roku 1838 provozována také papírna, ani ta se ale trvale neudržela, v roce 1844 ukončila činnost a vrátil se mlýnský provoz.

Elektrárna Počátkem 20. století získal mlýn Český akciový pivovar (dnešní Budvar) a v roce 1921 jej upravil na malou vodní elektrárnu, jejíž architektonická podoba se dochovala dosud. Projekt přestavby připravila společnost Martinek, Česák a spol., technická a obchodní kancelář pro stavbu strojů v Praze. Vzhledem ke spádu byly 2,24 metru byly osazeny 2 Francisovy turbíny o výkonu 2 x 160 kW. Turbíny a další technické vybavení vyrobila místní továrna Union. Vedením 6 kV byl zásobován pivovar a dále České Vrbné, Bavorovice, Hrdějovice a Kněžské Dvory. V letech 1925–1926 byla provedena rekonstrukce elektrárny Škodovými závody v Plzni. V roce 1929 pořídil pivovar jako záložní a špičkový zdroj naftový motor o výkonu 200 kW. Od roku 1948 (podle některých zdrojů až od znárodnění 1950) byla elektrárna ve správě Jihočeských elektráren (JČE), které ji provozovaly do 1979. V roce 1985 byla nahrazena malou vodní elektrárnou České Vrbné (VE České Vrbné II), umístěnou přímo na současném korytě řeky u jezu České Vrbné a vybavenou dvěma Kaplanovými turbínami (2× 980 kW, též uváděno 2× 900 kW).

Odkazy Reference

Související články Hotel Budweis (Přední mlýn) Dějiny Českých Budějovic

Externí odkazy

Kategorie:Vodní mlýny v okrese České Budějovice Kategorie:Cukrovary v Česku Kategorie:Papírny v Česku Kategorie:Elektrárny v okrese České Budějovice Kategorie:Zaniklé elektrárny v Česku Kategorie:Vodní elektrárny na Vltavě Kategorie:Průmysl v Českých Budějovicích Kategorie:Stavby v Českých Budějovicích Kategorie:Vodní stavby v okrese České Budějovice Kategorie:České Vrbné Kategorie:Technické památky v okrese České Budějovice Kategorie:Vodní mlýny na Vltavě