Lesy České republiky

náhled|Les na brdských Hřebenech

Lesy České republiky, s.p., (LČR) je státní podnik se sídlem v Hradci Králové založený 1. ledna 1992 ministerstvem zemědělství. Hlavní činností LČR je obhospodařování většiny lesů (1,17 milionu ha), které jsou v majetku státu. Dále má podnik na starost necelých 20 tisíc kilometrů drobných vodních toků. Řízením podniku je od ledna 2026 pověřen Libor Strakoš.

Podle lesního zákona vykonává místně příslušný revírník Lesů České republiky bezplatně činnost odborného lesního hospodáře (OLH) i pro ty vlastníky lesa o výměře do 50 ha, kteří si neurčí sami svého odborného lesního hospodáře. Majitelé větších nestátních lesů si musí tuto činnost zajišťovat způsobilou osobou sami.

Historie podniku 1992–2005 Státní podnik Lesy České republiky byl založen v lednu 1992 Ministerstvem zemědělství. Hlavní náplní činnosti podniku je obhospodařování více než 1,2 mil. ha lesního majetku ve vlastnictví státu (téměř 86 % rozlohy všech státních lesů) a péče o více než 38 tisíc km určených vodních toků a bystřin.

Prvním generálním ředitelem byl Jiří Oliva, který svou funkci vykonával jedenáct let od založení podniku v lednu 1992, kdy ho do funkce dosadil tehdejší místopředseda vlády Josef Lux. V září 2003 jej, bezprostředně po návratu z dovolené, odvolal tehdejší ministr zemědělství Jaroslav Palas (ČSSD). Oliva uvedl pro ČTK, že mu nebyly sděleny důvody odvolání a že v minulosti nezaznamenal žádné problémy, které by k tomu měly vést, a nemá pro to vysvětlení. Dodatečné zveřejnění předběžných závěrů prověrky NKÚ označil Oliva za neprofesionální a účelové gesto, jímž se ministr snažil obhájit personální změny.

Olivu ve funkci generálního ředitele LČR vystřídal Kamil Vyslyšel, který vypsal kontroverzní tendry na lesnické práce. S tendry, z nichž některé označily za chybné i Evropská komise a český antimonopolní úřad, se potýkali i Vyslyšelovi nástupci Vladimír Blahuta, František Koníček, Jiří Holický a Jiří Novák. Tendry provázela řada soudních sporů a státu kvůli nim hrozila několikamiliardová arbitráž. Vyslyšel byl na konci roku 2004 odvolán a ministr zemědělství Palas následně pověřil řízením podniku Vladimíra Blahutu, tehdy tamního výrobního ředitele. Ten se následně stal novým generálním ředitelem.

2006–2013 V únoru 2006 nový ministr zemědělství Jan Mládek (ČSSD) odvolal Blahutu. Důvodem byla další neprůhledná výběrová řízení na lesnické práce, které odsoudil i antimonopolní úřad. Blahuta se po svém odvolání stal odborným ředitelem pro řízení zahraničních projektů Lesů ČR. Mládek později jeho nástupcem jmenoval Františka Koníčka, který byl předtím poslancem ČSSD a náměstkem v podniku Lesy ČR (a od února 2006 byl pověřen řízením Lesů ČR). Sám Koníček však po několika měsících rezignoval.

Po jeho odchodu byl řízením pověřen Jiří Holický, který následně také vyhrál výběrové řízení a byl do ředitelské pozice jmenován ministrem zemědělství Petrem Gandalovičem (ODS). Během svého působení ve funkci se musel vypořádat s kalamitním stavem po orkánu Kyrill. I Holický ovšem po několika měsících rezignoval a jako hlavní důvody uvedl neshody s Ministerstvem zemědělství o vedení podniku. Po jeho odchodu byl pověřen řízením výrobně technický ředitel podniku Vladimír Dolejský.

Velmi rychle byl vybrán nový ředitel, kterým se stal Jiří Novák, který do té doby působil jako ředitel Správy Krkonošského národního parku. Ten ovšem ve funkci vydržel jen rok, než z funkce odešel, aby se stal náměstkem ministra zemědělství Petra Gandaloviče pro lesní hospodářství.

Výkonem řízení podniku byl nato pověřen tehdejší správní ředitel podniku Svatopluk Sýkora, který následně vyhrál výběrové řízení na generálního ředitele. Podnik vedl téměř čtyři roky, než po příchodu nového ministra zemědělství Petra Bendla (ODS) rezignoval. Po jeho odchodu byl správou firmy dočasně pověřen dosavadní finanční ředitel Michael Gaube. Sýkorovo vedení bylo v roce 2012 kritizováno poté, co Nejvyšší kontrolní úřad oznámil, že při kontrole zjistil porušení zákona u dvou veřejných zakázek (policie například vyšetřovala, jakým způsobem skončilo zhruba 340 milionů korun z plateb za zakázky na informační technologie u neprůhledných zahraničních firem, jež měly konta ve Švýcarsku). Nelíbilo se mu ani nakládání podniku s volnými penězi a výměny lesů v případě Radějovské obory. Lesy ČR závěry kontroly NKÚ odmítly a podaly trestní oznámení na předsedu úřadu Jiřího Kalivodu. Lesy ČR byly v té době také v hledáčku Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, od kterého například za tendr z roku 2010 na dodávku ochranných pracovních prostředků dostaly pokutu milion korun. Co se týká zmíněné kauzy s IT zakázkami, policie v roce 2016 obvinila pět mužů z toho, že předražili veřejné zakázky o stovky milionů korun. Pětice vyvedla z podniku kolem 300 milionů korun za fiktivní služby, peníze se přes zahraniční firmy vracely k obviněným. Mezi obviněnými byl i bývalý šéf informačních technologií Lesů ČR Jan Přibyl a čtyři podnikatelé spojení s firmami dynn a Time Import. Soud skončil v lednu 2022, kdy obviněným podnikatelům v nepravomocném rozsudku rozdal tříleté podmínky, Přibyl dostal dvouletý podmíněný trest.

2014–... Volné místo generálního ředitele se následně podařilo obsadit až v dubnu 2014, kdy byl novým ministrem zemědělství Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) do funkce jmenován Daniel Szórád, v té době manažer polské pobočky nábytkářské firmy IKEA. Problematické bylo, že Szórád byl v letech 2001 až 2009 obchodním ředitelem firmy CE WOOD, která se zabývala těžbou a zpracováním dřeva. Její smlouvy s Lesy ČR byly podle české kontrarozvědky přípravou na vytunelování státního podniku. Po zrušení smluv německý vlastník zažaloval Českou republiku u českých i mezinárodních soudů kvůli zmařené investici ve výši téměř čtyř miliard korun. Od ledna 2013 vstoupil v účinnost zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi, který měl dopad i na majetek Lesů ČR. V lednu 2016 podnik informoval, že do té doby obdržel 2 267 výzev k vydání majetku, ve kterých církve a náboženské společnosti žádaly o vydání 49 184 pozemků (o celkové výměře 150 tisíc ha) a 1 392 staveb. D okonce roku 2016 lesy ČR vydaly pozemky o celkové výměře 120 tisíc ha a přes 300 staveb, část z nich na základě rozhodnutí Státního pozemkového úřadu.

Daniel Szórád ve funkci skončil v květnu 2018 rozhodnutím ministra zemědělství Jiřího Mileka (ANO), který byl toho času sám v demisi a jenž jeho odvolání odůvodnil nezvládnutím kůrovcové kalamity. V dubnu 2019 provedla Policie ČR razii v sídlech Lesů ČR a Ministerstva zemědělství. Detektivové se při sběru důkazů zaměřili na materiály související se společností Petra a s ní propojenou firmou T.E.P.Z., které patří mezi největší tuzemské hráče dřevařského průmyslu. Konkrétně je zajímaly dokumenty z ­let 2017 a 2018 týkající se zakázek na lesnické práce a prodej dřeva či spor Lesů se skupinou Petra. Policie v této věci podezřívala Szóráda, že svým jednáním způsobil státnímu podniku škodu ve výši 2,4 miliardy korun. V únoru 2021 policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu dokončili vyšetřování a obvinili Szóráda z porušení povinnosti při správě cizího majetku a z podvodu. Škody vyčíslili na 1,8 miliardy korun. Státní zástupce ho ale v tomto případě zprostil obvinění. V lednu 2022 policisté navrhli nové obvinění, a to, že po svém odchodu z Lesů ČR nedodržel konkurenční doložku a poškodil státní firmu, když ještě v ochranné lhůtě navázal spolupráci s Lesní společností Trhanov, kde stále působí jako manažer.

Řízením podniku byl v květnu 2018 dočasně pověřen Tomáš Pospíšil, tehdejší ředitel lesního a vodního hospodářství podniku. Po nástupu nového ministra zemědělství Miroslava Tomana (ČSSD) byl v září 2018 do funkce řádně jmenován Josef Vojáček, který měl přijít se strategií, jak čelit klimatické změně, tedy suchu a kůrovcové kalamitě. Kůrovcová kalamita způsobila rekordní výši těžby, ale také rekordní stlačení cen dřeva. Lesy ČR se tak v roce 2019 ocitly i přes zvýšenou těžbu ve ztrátě 790 milionů korun. Rok 2020 byl z tohoto pohledu o něco příznivější (podnik zaznamenal zisk 44 milionů korun), na čemž se nejen podepsalo další zvýšení těžby, ale hlavně kompenzační balíčky vlády (ve výši 2,3 miliardy korun). V případě neschválení státní pomoci podnik očekával meziroční ztrátu 1,9 miliardy korun.

Po další obměně na Ministerstvu zemědělství byl po prozatímním návratu Mariana Jurečky (KDU-ČSL) Vojáček v prosinci 2021 odvolán. Ministr to zdůvodnil neefektivní restrukturalizací podniku. Tím měl na mysli zejména, dle svého názoru, nevydařenou transformaci podniku do nové organizační struktury oblastních ředitelství a dále některá manažerská pochybení a personální politiku. Vojáček si ovšem za svou prací stál, když prohlásil, že reorganizace přinesla zjednodušení administrativy, snížení počtu administrativních zaměstnanců a pokles režijních nákladů.

Pověřeným generálním ředitelem se 22. prosince 2021 stal Jiří Groda. Nová vláda Petra Fialy začala po svém nástupu prověřovat smlouvy podniku o převodu lesů. V lednu 2022 zrušila směnu pozemků v hodnotě tří miliard korun mezi podniky Lesy ČR a Vojenské lesy a statky ČR. Smlouvu oba podniky podepsaly v polovině roku 2021 a prvního ledna 2022 měl převod začít. Údajně bylo cílem obchodu „zefektivnit hospodaření v lesích a vytvořit lepší podmínky pro zvládnutí kůrovcové kalamity“. Další podezřelou smlouvu o převodu Josef Vojáček podepsal v říjnu 2021 s ředitelem Lesní správy Lány Milošem Balákem, kterého v květnu 2021 kladenský soud nepravomocně odsoudil za ovlivnění veřejné zakázky na tři roky vězení. Lesy ČR mají podle smlouvy převést Lesní správě Lány 700 hektarů lesů, které navazují na stávající lánskou oboru a honitbu Amálie. Převod je bezúplatný, účetní hodnota celkově 704 hektarů pozemků je podle podepsané smlouvy 26,7 milionu korun – což neodpovídá údaji v registru smluv, kde je uvedena suma 242 milionů Kč. Z Vojáčkovy éry je také kauza uzavření desetileté smlouvy na odprodej většiny biomasy z lesů, kterou získala firma CB-EKO podnikatele Petra Pauknera, a to tzv. na přímo bez veřejné zakázky.

Na konci listopadu 2022 ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) jmenoval novým generálním ředitelem Dalibora Šafaříka, který byl od června ekonomickým ředitelem podniku. Předtím působil jako ředitel Krajského ředitelství Lesů ČR v Brně a ředitel Ústavu lesnické a dřevařské ekonomiky a politiky. V lednu 2026 nový ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) odvolal Šafaříka a v únoru 2026 jmenoval staronovým generálním ředitelem Josefa Vojáčka.https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/lesy-cr-maji-noveho-generalniho-reditele-funkce-se-po-odvolanem-safarikovi-ujal_2602201616_jva

Organizační uspořádání náhled|Budova krajského ředitelství v Brně náhled|upright|Lesnické značky na Rakovnicku náhled|Turistické odpočívadlo Lesů ČR na Rakovnicku Lesy ČR mají 12 krajských ředitelství (KŘ), jimž je podřízeno 72 lesních správ (LS) (stav v srpnu 2018).Lesy České republiky, organizační jednotky , přístup 22. 2. 2010 KŘ Frýdek-Místek (911) Lesní správy Město Albrechtice (101), Karlovice (102), Bruntál (103), Janovice (104), Vítkov (105), Opava (106), Ostrava (109), Frýdek-Místek (110), Jablunkov (111), Ostravice (112), Frenštát pod Radhoštěm (115) KŘ Šumperk (913) Lesní správy Javorník (121), Jeseník (122), Loučná nad Desnou (123), Hanušovice (124), Ruda nad Moravou (125), Šternberk (129), Prostějov (131) KŘ Zlín (915) Lesní správy Rožnov pod Radhoštěm (116), Vsetín (117), Bystřice pod Hostýnem (134), Luhačovice (136), Buchlovice (138) KŘ Brno (916) Lesní správy Strážnice (137), Bučovice (141), Černá Hora (144), Náměšť nad Oslavou (145), Znojmo (149) KŘ Jihlava (918) Lesní správy Třebíč (148), Telč (150), Nové Město na Moravě (154), Ledeč nad Sázavou (155), Pelhřimov (191) KŘ Choceň (919) Lesní správy Nasavrky (157), Svitavy (161), Lanškroun (163), Choceň (164), Lesní správy Rychnov nad Kněžnou (165) KŘ Brandýs nad Labem (921)