Sophie-Thérèse de Soubiran La Louvière, řeholním jménem Marie od Nejsvětějšího Srdce Ježíšova (16. května 1834, Castelnaudary – 7. června 1889, Paříž), byla francouzská římskokatolická řeholnice, zakladatelka kongregace Sester Marie Pomocnice křesťanů a později členka Řádu Panny Marie Milosrdenství. Katolická církev ji uctívá jako blahoslavenou.
Život Narodila se dne 16. května 1834 v Castelnaudary Josephu Paulu Comtemu de Soubiran a Noemi de Gélis. První svaté přijímání přijala dne 29. června 1845.
Ve věku 20 let se vzdala svých plánů stát se karmelitkou a rozhodla se uskutečňovat záměry, které pro svou farnost stanovil její strýc, kněz Louis de Soubiran. Zúčastnila se duchovních cvičení pod vedením jezuity Paula Ginhaca a v roce 1864 se rozhodla založit vlastní řeholní kongregaci zaměřenou na práci s dívkami.
V roce 1869, rok poté, co byla nová kongregace schválena, nastaly potíže poté, co složila řeholní sliby nová sestra, která tvrdila, že je vdova. Louvière ji vyškolila, aby vedla účetnictví kongregace. V roce 1870 uprchla do Londýna kvůli francouzsko-pruské válce a vrátila se do Francie po uzavření frankfurtského míru v květnu roku 1871. Po návratu ji nová sestra, mající na starosti účetnictví, obvinila z finančních pochybení, přičemž důkazy nebyly k dispozici. V důsledku toho byla Louvière nucena komunitu opustit. Trvalo několik let, než si našla komunitu, která by ji přijala. Aby se mezitím uživila, věnovala se vyšívání. Nakonec byla v roce 1874 přijata do pařížského kláštera Řádu Panny Marie Milosrdenství, kde o tři roky později složila řeholní sliby. Zvolila si řeholní jméno Marie od Nejsvětějšího Srdce Ježíšova.
Její zdraví se po roce 1881 začalo prudce zhoršovat. V té době učila na různých místech ve Francii. Navzdory bolesti, kterou trpěla, pokračovala ve výuce katechismu. Zemřela dne 7. června 1889 v Paříži a její poslední slova zněla: „Přijď, Pane Ježíši, přijď!“
O dva roky později nová představená Sester Marie Pomocnice křesťanů přezkoumala obvinění proti Louvière, protože bývalá účetní, která ji obvinila a donutila k odchodu z kongregace, uprchla z kláštera a její manžel se ji vydal hledat. V důsledku následného vyšetřování se zjistilo, že uprchlá účetní zpronevěřila peníze kongregace a zfalšovala účetní knihy, aby svalila vinu na Louvière. Zakladatelka tak byla ospravedlněna a její pověst byla očištěna.
Úcta Její beatifikační proces započal dne 9. května 1934, čímž obdržela titul služebnice Boží. Dne 7. srpna 1940 ji papež Pius XII. podepsáním dekretu o jejích hrdinských ctnostech prohlásil za ctihodnou. Dne 21. května 1945 byly uznány zázraky na její přímluvu, potřebné pro její blahořečení.
Blahořečena pak byla dne 20. října 1946 v bazilice sv. Petra papežem Piem XII.
Její památka je připomínána 7. června. Bývá zobrazována v řeholním oděvu.
Odkazy
Reference
Související články
Seznam světců a mučedníků katolické církve
Externí odkazy
Hagiography Circle Santi e Beati
Kategorie:Francouzští blahoslavení Kategorie:Francouzské řeholnice Kategorie:Francouzští pedagogové Kategorie:Zakladatelé řeholních kongregací a institucí zasvěceného života Kategorie:Narození v roce 1834 Kategorie:Narození 16. května Kategorie:Narození v Okcitánii Kategorie:Úmrtí v roce 1889 Kategorie:Narození 7. června Kategorie:Úmrtí v Paříži Kategorie:Ženy