náhled|Padlý Memnón oplakávaný matkou Eós. Malba na keramice vznikla okolo roku 480 př. n. l. a byla nalezená v Capuy v Itálii. Dnes je ve vlastnictví Muzea Louvre v Paříži Memnón (starořecky: Μέμνων) je postava z řecké mytologie. Dle mýtu byl králem Etiopie a synem trojského prince Tithóna a bohyně úsvitu Eós. Během trójské války přivedl mohutnou etiopskou armádu na obranu Tróje, čímž vyslyšel prosby svého strýce Priama. Zabil Antilocha, Nestórova syna, během zuřivé bitvy. Nestór vyzval Memnóna na souboj, ale ten odmítl, protože zabít tak starého muže mu zapovídala jeho čest. Nestór pak o pomstění smrti svého syna poprosil Achilla. Achilles v souboji probodl Memnónovi hrudník kopím, a zahnal tím etiopskou armádu na útěk. Po Memnónově smrti byl Zeus dojatý slzami jeho matky Eós a učinil ho nesmrtelným.
Memnónova smrt byla podrobně popsána ve ztraceném eposu Aethiopis, jež vznikl kolem 7. století př. n. l. a jehož autorem měl být Arktínos z Mílétu. Quintus ze Smyrny zaznamenal Memnónovu smrt v Posthomerice. Jeho smrt je také popsána v díle Eikónes, které je připisováno Flaviovi Filostratovi. Strabón ve svém díle Geógraphiká zaznamenal tradiční přesvědčení, že Memnón byl pohřben poblíž Paltusu v Sýrii, na břehu řeky Badas. Byzantský autor Jan Malalas ve své Chronografii píše, že Memnón byl králem Indů. ("Etiopie" bylo pro staré Řeky označení jakékoli země, kde lidé měli tmavou kůži). Byzantská encyklopedie Suda uvádí, že ačkoliv Memnón vedl Etiopany, sám nebyl Etiopan, ale pocházel ze Sús (jež leží na území dnešního Íránu). S tímto městem Memnóna spojoval již Hérodotos.
Jsou po něm pojmenovány egyptské Memnonovy kolosy, ovšem toto pojmenování vzniklo až v ptolemaiovské době, kdy Řekové omylem začali jednu z kolosálních soch považovat za zpodobnění Memnóna, ačkoli zobrazen je faraon Amenhotep III.
Reference
Kategorie:Řečtí mytičtí králové