Euthymius z Athosu (gruzínsky : ექვთიმე მთაწმინდელი) (kol. r. 950, Ibérské království – 13. května 1028, Konstantinopol, Byzantská říše) byl pravoslavný mnich gruzínského původu. Pravoslavnou církví je ctěn jako světec.
Život Podle tradice pocházel z významné gruzínské rodiny. Ještě v době jeho dětství jeho otec od rodiny odešel a stal se mnichem. Euthymius zůstal u zbytku rodiny. Během války mezi Persií a Byzancí se stal jedním z rukojmích, kteří zaručili neutralitu Iberie v konfliktu, a byl nucen odejít do Konstantinopole. Tam se naučil velmi dobře řecky. Do Konstantinopole se vydal jeho otec (nyní již mnich), vyjednal jeho propuštění a Euthymius poté vstoupil do monastýru na hoře Olymp v Bithýnii, tedy do stejného monastýru, kde žil jeho otec. Společně zde žili až do let cca 963–969. Tehdy společně odešli na horu Athos, kde se připojili k mnichům kolem Athanasia Athonského. Euthymius zde žil jako horlivý asketa a na Athanasiovo doporučení byl vysvěcen na kněze.
Na naléhání svého otce začal Euthymius pracovat na překladech řeckých liturgických knih do gruzínštiny. Dokončené překlady pak poslal iberskému králi Davidovi, který jej přirovnal k Janu Zlatoústému a vybídl jej k pokračování v práci. Mnich poté ve své práci pokračoval: překládal texty Basila Velikého, Řehoře Teologa, Makaria Velikého, Jana Klimaka, Maxima Vyznavače, Izáka Syrského, Jana Damašského, řadu životů svatých a některé texty všeobecných sněmů a další liturgické texty. Starší, již existující překlady jiných autorů také revidoval, a opravoval v nich případné chyby neopatrných opisovačů.
Jeho otec se mezitím stal představeným monastýru Iviron. Když onemocněl, musel jej Euthymius zastupovat a po jeho smrti v roce 1005 se stal novým ivironským představeným. Svou nedokončenou práci překladatelskou předal mnichovi, jménem Řehoř. V této době mu hagiografie připisuje také schopnost konat zázraky.
V roce 1019 předal vedení monastýru Iviron svému nástupci. Následně se odebral do Ibérie na pozvání tamního krále Davida. V roce 1028 pak na pozvání císaře Konstantina VIII. odešel do Konstantinopole. Zde 13. května 1028 zemřel, když nešťastnou náhodou spadl z muly. Jeho tělo bylo přeneseno na horu Athos a pohřbeno v monastýru Iviron. Jeho první životopis sepsal mezi lety 1044 a 1065 mnich Jiří Athoský. V roce 1089 Euthimia kanonizoval synod gruzínské pravoslavné církve. Tehdy mu byl také udělen titul Osvětitel Ibérie.
Odkazy
Reference
Externí odkazy Britannica: Euthymius The Hagiorite
Kategorie:Muži Kategorie:Pravoslavní svatí Kategorie:Středověcí světci Kategorie:Mniši monastýru Iviron Kategorie:Pravoslavní teologové Kategorie:Osoby s nejistým datem narození Kategorie:Úmrtí v roce 1028 Kategorie:Úmrtí 13. května Kategorie:Úmrtí v Konstantinopoli