náhled|upright|F. A. Vrbík: Panna Maria Bolestná (1937, kostel svatého Václava, Rozdělov) František Antonín Vrbík (10. listopadu 1870 Dřevohostice u Přerova – 27. května 1939 Praha) byl benediktinský mnich z kláštera v pražských Emauzích, malíř, příslušník druhé generace beuronských umělců.
Život a dílo František Vrbík se narodil v roce 1870 a v roce 1887 se stal postulantem v emauzském klášteře, kde v té době sídlila beuronská benediktinská komunita. V roce 1890 zde složil časné sliby a jako novic přijal řeholní jméno Antonín Paduánský. Následovalo složení věčných slibů v roce 1892 a ještě téhož roku společně se svým vrstevníkem, rovněž novicem Jaroslavem Majorem, odcestovali do řádové umělecké školy v klášteře sv. Martina v Beuronu v Bádensku-Württembersku.Čižinská (2017), s. 61 Vrbíkovým mentorem byl zakladatel beuronského umění Desiderius Lenz, OSB (1832–1928).
Zpočátku pracoval Vrbík v kolektivu mnichů malířů, jak to bylo požadováno v beuronské umělecké škole, která shrnovala různá umělecká odvětví (byly zde i dílny sochařství, řezbářství, zlatnictví, výšivek, textilní a další). Spolupracoval na třech nejznámějších památkách beuronské školy, kterými jsou klášter na Monte Cassino v Itálii, klášterní kostel benediktinek sv. Gabriela v Praze na Smíchově a klášter v Emauzích na Novém Městě pražském.
Po návratu z Beuronu začal společně se svým mladším bratrem Janem Sarkanderem Vrbíkem (1877–1958), pozdějším oblátem v beuronském klášteře, v roce 1895 s nástěnnou malbou v opatství sv. Gabriela v Praze na Smíchově.
Beuronská přestavba samotného kláštera v Emauzích, kde benediktinská komunita sídlila, byla dokončena asi v roce 1910, při americkém náletu na Prahu v únoru 1945 byla ale bombardováním jeho výzdoba, na které se Vrbík podílel, značně poničena a později obnovena pouze částečně (např. tzv. Císařská kaple).Čermáková (2018), s. 49–49
V roce 1923 začal František Antonín Vrbík pracovat na výzdobě kostela Božského Srdce Páně při klášteře Marianum Dcer Božské lásky v Opavě, kde se dochoval intaktně dochovaný interiér klášterní kaple z Vrbíkovou výmalbou. V roce 1926 tu s ním znovu spolupracoval i jeho bratr Jan Sarkander, který se jinak zúčastnil malířské výzdoby dalších evropských kostelů. Výzdoba chrámu v Opavě byla dokončena až ve 30. letech 20. století.
V roce 1931 vedl František Antonín Vrbík částečnou přemalbu tzv. Beuronské kaple v Teplicích.
Dále mj. vyzdobil se třemi pomocníky v letech 1933–1934 nástěnnými malbami kostel svaté Rodiny v Praze-Řepích. Výzdoba s biblickými motivy ze života svaté Rodiny je obohacena mnoha andělskými postavami.Čižinská (2017), s. 65
V roce 1937 vytvořil obraz Panny Marie Bolestné pro kostel svatého Václava v Rozdělově.
Pohřben byl do hrobky emauzských benediktinů na Vyšehradském hřbitově v Praze.
Reference
Literatura
Kategorie:Čeští malíři 19. století Kategorie:Čeští malíři 20. století Kategorie:Čeští benediktini Kategorie:Emauzský klášter Kategorie:Beuronská umělecká škola Kategorie:Narození v roce 1870 Kategorie:Narození 10. listopadu Kategorie:Úmrtí v roce 1939 Kategorie:Úmrtí 27. května Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Pohřbení v hrobce emauzských benediktinů na Vyšehradě Kategorie:Muži