náhled|266x266pixelů|Budova Národného slovenského spolku v Pittsburghu, s tiskárnou Národných novin (asi okolo roku 1920) Pittsburgh, druhé největší město státu Pensylvánie, představoval od počátku slovenské imigrace do Spojených států amerických vůbec nejpočetnější centrum této komunity v zemi. V době svého největšího rozmachu, přibližně na počátku 20. století, představoval Pittsburgh, kde v té době žilo přibližně sto tisíc osob slovenského původu, město s nejvyšším počtem Slováků žijících mimo svou vlast. V kontextu česko-slovenského ideového sjednocení před rokem 1918 tvořilo v podpoře myšlenky samostatného Československa jakousi slovenskou protiváhu největší českoamerické komunity v Chicagu.

Historie

Počátky vlevo|náhled|231x231pixelů|Peter V. Rovniatek K masivnějším odchodům slovanského obyvatelstva z území pozdějšího Slovenska do USA začalo docházet přibližně ve třetí čtvrtině 19. století. Mezi hlavní důvody k emigraci patřili špatná hospodářská situace tohoto hornatého a okrajového regionu Rakouska-Uherska, politické podmínky po revolučních událostech v Rakouském císařství v letech 1848 a 1849, proces maďarizace regionu v rámci maďarské dominance v Zalitavsku či náboženská nesvoboda. Nemálo z nich se usadilo ve státě Pensylvánie, nepříliš vzdáleného od amerického východního pobřeží, kde se navíc usazovalo větší množství příslušníků slovanských národů odcházejících především z Rakouska-Uherska, mj. Chorvati, Srbové, Poláci či Slovinci. Ti zde často hledali zaměstnání v černouhelných dolech či železárnách.

Signifikantní slovenská komunita se začala nejpozději od 80. let 19. století začala vytvářet v Pittsburghu, největším městě Pensylvánie a významném průmyslovém centru regionu. Značný podíl na růstů této komunity lze přičíst Peteru Víťazoslavu Rovniankovi, rodákovi z Dolného Hričova, který do Pittsburghu přišel roku 1889 a následně zde roku 1893 zřídil imigrační agenturu. Prostřednictvím Rovniankovy vystěhovalecké kanceláře se tak ve městě začaly usazovat tisíce Slováků a Slovenek, kterým Rovniankův podnik poskytoval asistenci a konzultace s hledáním bydlení či zaměstnání, a posléze také bankovní služby. Stejně tak byl rovněž přímo ve městě zřízen také rakousko-uherský konzulát. Až tisíce z nich nalezly práci ve zdejších Carnegieho ocelárnách (Carnegie Steel Company) podnikatele a filantropa Andrewa Carnegieho (mj. stavebníka newyorské hudební síně Carnegie Hall), které se v 90. letech 19. století staly největším a nejziskovějším průmyslovým podnikem na světě.

Kultura náhled|292x292pixelů|Budova slovenské tělocvičné jednoty Sokol v pittsburgské čtvrti South Side Již roku 1879 se do města přestěhovali slovenští učitelé, bratranci Jan Slovenský (1856–1900) a Julius Ján Wolf, původem z východoslovenských Krompachů, a následně zde v říjnu 1886 začali vydávat týdeník Amerikanszko-Szlovenszke novini. Jazykově byl list značně nedokonalý, oba jeho zakladatelé vzdělávaní v maďarštině, jak sami přiznávali, neznali základy slovenské gramatiky a texty byly tak psány žargonem, anebo směsí šarišského, spišského, abaujského a zemplínského nářečí. List, tištěný v Rovniankově tiskárně, dostával v dalších letech modernější podobu, v roce 1889 již týdeník vycházel v nákladu třiceti tisíc výtisků. V redakci Amerikánsko-Slovenských novin se v dalších desetiletích vystřídali slovenskoameričtí redaktoři, jako např. Ján Kadlečik, Ján Gonda, Julius Žorna-Horský, Gustáv Maršall-Petrovský, Gustáv Pivko, Ignát Gessay, Adalbert Tholt, Ludevít Thomka, Ladislav Plech, Eda Schwartz-Markovič, Karol Salva či Peter S. Kompiš. Na list pak navázala další slovenská periodika, v i mimo Pittsburgh.

V roce 1890 byl ve Walther’s Hall ve městě Allegheny City (pozdější součást Většího Pittsburghu) založen, opět se značným přispěním Petera V. Rovnianka, Národný slovenský spolek jakožto čistě slovenská krajanská organizace. Mezi jeho další zakladatele patřili např. luteránský farář Ludvík Novomestský či Antonín Š. Ambros. Krátce po vzniku spolku došlo ke konfliktům v komunitě, po kterých většina slovenskoamerických kněží odmítala členům spolku poskytovat svátosti. Po jeho finančním úpadku, který byl přičítán neobezřetnými investicemi čestného předsedy spolku Rovnianka, byl Rovnianek vyloučen. Roku 1891 vzniká ve spolupráci s Rovniankem, rovněž v Allegheny City, pittsburská pobočka slovenského ženského dobročinného spolku Živěna (Zivena Beneficial Society) který následně vydával Pittsburghu vlastní ženský časopis stejného jména. Následně se přestěhoval z Pittsburghu do Kalifornie, kde po jistou dobu žil, stranou slovenské komunity.

Náboženství Roku 1895 zde vznikl první kostel zdejší katolické kongregace, kostel sv. Alžběty (St Elisabeth Church), na rohu 15. ulice (15th Street) a Penn Avenue. Předtím slovenští věřící navštěvovali v češtině vedené bohoslužby v kostele svatého Václava, zřízeného zdejšími Čechoameričany. V roce 1920 je již v Pittsburghu a přilehlém regionu uváděno celkem 28 kostelů, kde byla liturgie vedena slovensky.

Po roce 1914 náhled|Pamětní cedule na parkovišti na místě někdejší budovy, kde byla sepsána Pittsburská dohoda |297x297pixelů Po vypuknutí první světové války roku 1914 se město se rovněž stalo důležitým krajanským centrem v podpoře aktivit exilové skupiny Tomáše Garrigue Masaryka, Edvarda Beneše a Milana Rastislava Štefánika zasazujících se o vznik samostatného Československa. 30. května 1918 byla v Pittsburghu podepsána tzv. Pittsburská dohoda, upravující podmínky česko-slovenského soužití po vzniku Československa a korigující závěry Clevelandské dohody z roku 1915.PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie, váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, , str.120 - 125, 127 - 138, 140 - 148, 159 - 164, 165 - 199 V éře samostatného Československa byl pak v Pittsburghu zřízen československý konzulát.

Ve druhé čtvrtině 20. století pak dochází k postupné asymilaci komunity a útlumu krajanských aktivit.

Paměť slovenské komunity v Pittsburgu udržuje několik organizací, mj. Western Pennsylvania Slovak Cultural Association. Podle sčítání lidu ve Spojených státech z roku 2000 zde žilo přibližně 800 000 osob hlásících se ke slovenskému původu, z toho 30,5% z nich žilo právě v Pittsburghu.

Významní slovenští obyvatelé Pittsburghu

Peter Víťazoslav Rovnianek (1867–1933), podnikatel, bankéř a spolkový činovník Albert Pavol Mamatej (1870–1923), vysokoškolský učitel a exilový politik Anna Fabriciusová (1872–1960), spolková činovnice a funkcionářka ženského hnutí Andy Warhol (1928–1987), malíř, grafik a fotograf (jeho rodiče pocházeli z východoslovenské Mikové)

Odkazy

Reference

Literatura ČAPEK, Tomáš. Moje Amerika: vzpomínky a úvahy : (1861-1934). Praha: Fr. Borový, 1935, s. 107. Online ČAPEK, Tomáš. Naše Amerika: (Kritické posouzení hospodářského a sociálního stavu a politické, církevní, národní a spolkové činnosti amerických Čechů a Slováků se zřetelem ke všem americkým Slovanům : Statistický přehled stěhování amerických Čechů a Slováků. V Praze: Národní rada československá, 1926, s. 85-92. Online KLÍMA, Stanislav (Václav). Čechové a Slováci za hranicemi. V Praze: J. Otto, 1925, s. 196. Online SLOVENSKÝ, Janko. Americký Tlumač ku naučeňu še najpotrebňejších, začatečných známoscoch z angľickej reči pre Uherských Slovákoch v Amerike žijucích. Pittsburg: Amerikánsko-slovenské noviny, 1887. 137 s. Online (Digitální knihovna UKB)

Související články

Čechoameričané Češi v Chicagu

Externí odkazy

Kategorie:Slováci v Pensylvánii Kategorie:Pittsburgh