Monastýr svatého Onufrije je stavropigiální mužský pravoslavný monastýr v Jableczné, který spadá pod jurisdikci autokefální Polské pravoslavné církve. Jedná se o nejstarší nepřetržitě existující pravoslavný monastýr v Polsku. Zabytek.pl: Jabłeczna - prawosławny klasztor św. Onufrego. Dostupné online.
Historie Podle legendy bylo impulzem pro založení monastýru zázračné zjevení ikony svatého Onufria na řece Bug u vsi Jabłeczna. Monaster. Stauropigialny Klasztor Św. Onufrego w Jabłeczne: Rys historyczny. Dostupné online. První písemná zmínka o monastýru je ze záznamu o donaci měšťanů z města Brest z roku 1498, za datum založení monastýru se pak tradičně považuje rok 1497. Původní rozvoj monastýru narušila Brestlitevská unie v roce 1596. Jableczna tehdy spadala do Podleského vojvodství a místní monastýr v jistý čas zůstal jediným místem, kde se v tom kraji pravoslavná víra dále udržela.
V roce 1834 došlo k ustanovení varšavské eparchie, která zahrnula i Jablecznou. V letech 1834–1840 byl monastýr z iniciativy biskupa Antonije (Rafalského) zásadním způsobem přestavěn, G. Kuprianowicz, K. Leśniewski: Monaster św. Onufrego w Jabłecznej. Jabłeczna: Prawosławna Diecezja Lubelsko-Chełmska, 1995. ISBN 83-901221-2-X. neboť byl předtím již shledán velmi zchátralým. Druhá půle 19. století pak byla obdobím velkého rozkvětu monastýru, který se stal centrem nejen pravoslavné duchovnosti, ale také vzdělanosti. Typikon monastýru byl ustanoven na kombinaci mnišských pravidel sv. Basila Velikého a zvyklostí, převzatých z ruské Optiny Pustyň a Sarovského monastýru. V roce 1889 vznikla při monastýru škola pro žalmisty a v roce 1906 farní škola. V monastýru také fungovala lékárna, která dodávala bezplatně léky lidem z okolních vesnic.
Po vypuknutí první světové války museli mniši z monastýru odejít (rozptýlili se do jiných komunit), a po svém návratu v roce 1918 jej našli zdevastovaný. Relativně bez úhony zůstal zachován pouze monastýrský chrám. V letech 1919–1920 byl krátce představeným monastýru pozdější biskup Sergij (Koroljov). V meziválečném období byl monastýrský areál opraven a v roce 1934 se podařilo znovu otevřít školu pro žalmisty, která se rychle stala velmi proslulou, v roce 1939 však byla v důsledku vypuknutí dalšího válečného konfliktu uzavřena.
V září roku 1939 část monastýrského areálu zabralo nacistické vojsko. Mniši zde zůstali dále. V noci z 9. na 10. srpna 1942 však (zřejmě opilí) nacističtí vojáci způsobili v monastýru rozsáhlý požár a jednoho z mnichů, jménem Ignacy (Bazyluk), Charkiewicz J., Męczennicy XX wieku. Martyrologia Prawosławia w Polsce w biografiach świętych, Warszawa: Warszawska Metropolia Prawosławna, 2008, ISBN 978-83-60311-11-0 ubili poté, co se snažil zvonem svolat na pomoc lidi z okolních vsí (tento mnich byl později, v roce 2003, svatořečen, a jeho ostatky jsou uloženy v monastýrském chrámu). Po skončení války byl navíc zbídačený monastýr několikrát vykraden. Uvažpvalo se i o zrušení monastýru. Mimo jiné i díky tomu, že v rámci Operace Visla v roce 1947 (vystěhování ukrajinské menšiny z Polska do Sovětského svazu) v okolí monastýru výrazně poklesl počet obyvatel pravoslavného vyznání.K. Urban: Kościół prawosławny w Polsce 1945–1970. Kraków: Nomos, 1996, s. 158. ISBN 83-85527-35-4. Na zásah biskupa (pozdějšího varšavského metropolity) Tymoteusze (Szrettera) nakonec ke zrušení nedošlo.
Po druhé světové válce monastýr dlouho pouze živořil, a byly postupně podnikány kroky k jeho obnově. Mniši však žili nespořádaným způsobem života, velkým problémem mezi nimi byl alkoholismus a obecně morálně upadali, Żeleźniakowicz, Serafim: Istorija Jabłoczinskogo Sviato-Onufrijewskogo Monastyria, sv. III. Varšava: Varšavská pravoslavná metropolie, 2006. ISBN 978-83-60311-03-5 na což si tehdejší představený monastýru, Eulogiusz (Horbowiec), opakovaně stěžoval varšavskému metropolitovi. V roce 1957 je doloženo, že kvůli nízkému počtu mnichů v komunitě ani neprobíhaly v monastýru všechny jinak obvyklé bohoslužby. Vzdor tomu monastýr zůstával jedním z nejváženějších míst polského pravoslaví. V plnosti a řádnosti zde byl monastický život obnoven až v 70. letech 20. století, kdy se novým představeným stal Sáva (Hrycuniak), pozdější metropolita varšavský. Počátkem 90. let 20. století zde přijal mnišský postřih a prožil část mnišské formace Tichon (Hollósy), Rusyn.sk: Zosnul Jeho Preosvietitelnosť vladyka Tichon, bývalý biskup komárňanský. Dostupné online. později jeden z biskupů Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku. Představenými monastýru od druhé půle 20. století bylo několik pozdějších biskupů Polské pravoslavné církve (Sawa (Hrycuniak), Miron (Chodakowski), Abel (Popławski), Warsonofiusz (Doroszkiewicz), Paisjusz (Martyniuk), Jerzy (Pańkowski) a Atanazy (Nos)). Představeného tradičně jmenuje varšavský metropolita, kterému je místní představený bezprostředně podřízen.
K roku 2026 žije v monastýru 11 mnichů. Orthodox.pl: Klasztory: Stauropigialny Klasztor św. Onufrego w Jabłecznej. Dostupné online. Při monastýrském chrámu existuje církevní obec, jejímž duchovním správcem (farářem) je představený monastýru. Wiadomości Polskiego Autokefalicznego Kościoła Prawosławnego, n. 10/2017, Wydanie Warszawskiej Metropolii Prawosławnej, ISSN 0239-4499, ss. 5, 13.
Pamětihodnosti monastýru V monastýrském chrámu je uchovávána ctěná ikona Jabłeczynské Bohorodice a ikona svatého Onufrije. Umístěny jsou v třířadém klasicistním ikonostasu. Obě ikony mají polští pravoslavní křesťané ve velké úctě. Monaster. Stauropigialny Klasztor Św. Onufrego w Jabłeczne: Ikony. Dostupné online.
Ikona Bohorodice náhled|vpravo|Ikonostas monastýrského chrámu s uctívanými ikonami Bohorodice a svatého Onufrije. Obzvláště uctívaná ikona Matky Boží, známá jako Jabłeczyńská ikona, se nachází na levé straně ikonostasu, symetricky k ikoně sv. Onufria. Velikostí a stylem se podobá ikoně sv. Onufria. Podle historiků není o mnoho pozdější. Je zobrazena Panna Marie s dítětem v náručí, napravo od Matky Boží je archanděl Gabriel a vlevo archanděl Michael, obklopeni starozákonními proroky , kteří drží texty starozákonních proroctví o Spasiteli. Odtud název ikony, „Naplnění prorockých zvěstí“.
Ikona svatého Onufrije Ikona je namalována na křídovém podkladu, na cypřišové desce o rozměrech 112 x 75 cm. Je pokryta stříbrem s vyrytými obrysy stromů a řeky Bug. Celá postava světce je viditelná, i když mírně potemnělá. Svatý Onufrius je zobrazen stojící s dlouhým šedým vousem, který sahá pod kolena a vypadá, jako by měl zapletený cop.
Odkazy
Reference
Související články Polská pravoslavná církev
Externí odkazy Oficiální webové stránky monastýru
Jableczna