Seznam starostů Strakonic obsahuje chronologický přehled nejvyšších představitelů města Strakonice. Vedle volených starostů zahrnuje také purkmistry tzv. regulovaného magistrátu a osoby, které město v přechodných či nedemokratických obdobích vedly jako předsedové správní komise, vládní komisař nebo předsedové místního či městského národního výboru. Přehled tak zachycuje proměny městské správy od habsburské monarchie přes Československo, nacistickou okupaci a komunistický režim až k obnovené demokratické samosprávě v České a Slovenské Federativní Republice a následně v jedné ze dvou jejích nástupnických zemí, v České republice.

Pro období od roku 1784 vychází základní posloupnost z přehledu založeného na práci historika Jana Olejníka. Významný přehledový článek Strakonického deníku výslovně uvádí jako svůj zdroj jeho studii Město Strakonice a jeho samospráva ve třetím dílu vlastivědného sborníku o městě. Přesnější denní data jsou uvedena tam, kde je doplňují archivně založené studie nebo dobové prameny.

Před zřízením regulovaného magistrátu roku 1784 vykonávaly správu města purkmistr a městská rada (konšelé). Ve středověku a raném novověku měl ve Strakonicích významné správní a soudní pravomoci také rychtář, ustanovovaný vrchností (nejprve pány z rodu Bavorů, později církevním řádem johanitů). Souvislá posloupnost představitelů města je doložena až od zřízení regulovaného magistrátu.

Purkmistři regulovaného magistrátu (1784–1850)

Regulovaný magistrát vykonával vedle městské správy také policejní a soudní pravomoc nad tehdy sousedním Bezděkovem. Letopočty odpovídají dochovanému souhrnnému přehledu. Mezery mezi některými obdobími proto nejsou bez dalšího archivního ověření doplňovány.

– Portrét Představitel Funkce Politická příslušnost / způsob ustavení Od Do Ref. 1. 50px|alt=Portrét není k dispozici Václav Schmied purkmistr regulovaný magistrát 1784 1791 2. 50px|alt=Portrét není k dispozici Tomáš Schmiedinger purkmistr regulovaný magistrát 1793 1795 3. 50px|alt=Portrét není k dispozici Josef Čížek purkmistr regulovaný magistrát 1795 1799 4. 50px|alt=Portrét není k dispozici František Renner purkmistr regulovaný magistrát 1799 1808 5. 50px|alt=Portrét není k dispozici Josef Fetter purkmistr regulovaný magistrát 1812 1814 6. 50px|alt=Portrét není k dispozici Martin Scherer purkmistr regulovaný magistrát 1819 1830 7. 50px|alt=Portrét není k dispozici Karel Fischer purkmistr regulovaný magistrát 1836 1848 8. 50px|alt=Portrét není k dispozici Tomáš Kořenský purkmistr regulovaný magistrát 1848 1850

Starostové za Rakouského císařství a Rakouska-Uherska (1850–1918)

Po reformách roku 1848 vymezil obecní správu císařský patent z roku 1849 (Prozatímní zákon obecní). Od roku 1850 stáli v čele městského úřadu starostové. Poslední z nich, Petr Karta, zůstal ve funkci i po vzniku Československa.

– Portrét Představitel Funkce Politická příslušnost / způsob ustavení Od Do Ref. 1. 50px|alt=Portrét není k dispozici Karel Fischer starosta politická příslušnost nedoložena 1850 1861 2. 50px|alt=Portrét není k dispozici Gustav Ševčík starosta politická příslušnost nedoložena 1861 1879 3. 50px|alt=Portrét není k dispozici August Varaus starosta politická příslušnost nedoložena 1879 1883 4. 50px|alt=Portrét není k dispozici Karel Vorel starosta politická příslušnost nedoložena 1883 1886 5. 50px|alt=Portrét není k dispozici Ludvík Thalberg starosta staročeský politický proud 1886 1893 6. 50px|alt=Portrét není k dispozici Petr Karta starosta politická příslušnost nedoložena 1893 1918

Starostové v Československu a představitelé města za okupace (1918–1945)

Petr Karta pokračoval ve funkci po vzniku Československa. Souhrnný přehled Jana Olejníka uvádí pro léta 1919–1920 jako starostu také Václava Topinku. Archivně založená studie Aleny Navrátilové zachycuje ve stejné době přesněji datované působení Viléma Hübla, Miroslava Javornického a správní komise Stanislava Zimy. Rozdíl mezi prameny je v tabulce ponechán zřetelný. Topinkův řádek odpovídá Olejníkovu souhrnnému přehledu, zatímco denní data ostatních přechodů vycházejí z Navrátilové.

Po rezignaci Petra Karty v dubnu 1919 převzal předsednictví městské rady do prvních poválečných obecních voleb Vilém Hübl, kterému vypomáhal Edmund Janda. Sloučení Strakonic a Nových Strakonic si na počátku roku 1920 vyžádalo krátkodobou správní komisi vedenou Stanislavem Zimou. Další přerušení volené samosprávy nastalo od dubna 1936 do února 1937, kdy město spravoval vládní komisař Eduard Palme. Jiří Fifka poté stál v čele města také za druhé republiky a za německé nacistické okupace, tedy v období Protektorátu Čechy a Morava.

– Portrét Představitel Funkce Politická příslušnost / způsob ustavení Od Do Ref. 1. 50px|alt=Portrét není k dispozici Petr Karta starosta politická příslušnost nedoložena 1918 před 19. 4. 1919 2. 50px|alt=Portrét není k dispozici Vilém Hübl předsedající městské rady pověřen předsednictvím do voleb 19. 4. 1919 5. 7. 1919 3. 50px|alt=Portrét není k dispozici Václav Topinka starosta podle Olejníkova souhrnného přehledu politická příslušnost v souhrnném přehledu neuvedena 1919 1920 4. 50px|alt=Portrét není k dispozici Miroslav Javornický starosta Československá sociálně demokratická strana dělnická 5. 7. 1919 10. 1. 1920 5. 50px|alt=Portrét není k dispozici Stanislav Zima předseda správní komise Československá národní demokracie, komise zřízena okresní správou politickou 10. 1. 1920 po 14. 3. 1920 6. 50px|alt=Portrét není k dispozici Miroslav Javornický starosta Socialistická strana československého lidu pracujícího 1920 1923 7. 50px|alt=Portrét není k dispozici Jan Dyk starosta Československá národní demokracie 1923 1924 8. 50px|alt=Portrét není k dispozici Josef Škarda starosta druhá volební skupina; osobní stranická příslušnost není v použitém prameni uvedena 7. 7. 1924 13. 7. 1932 9. 50px|alt=Portrét není k dispozici Jiří Fifka starosta Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu 13. 7. 1932 25. 4. 1936 10. 50px|alt=Portrét není k dispozici Eduard Palme vládní komisař pověřen zemským úřadem po rozpuštění zastupitelstva 25. 4. 1936 5. 2. 1937 9. 50px|alt=Portrét není k dispozici Jiří Fifka starosta Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu 5. 2. 1937 1945

Předsedové MNV ve třetí Československé republice (1945–únor 1948)

Místní národní výbor byl ve Strakonicích ustaven 5. května 1945 a nahradil dosavadní orgány městské samosprávy. Prvního předsedu Karla Rutha už následující den vystřídal Jan Vondrys. Po parlamentních volbách roku 1946 vznikl obnovený MNV, v němž byly zastoupeny čtyři strany poválečné Národní fronty. Jaroslav Bolard, člen KSČ, byl na jeho ustavující schůzi 12. července 1946 jednomyslně potvrzen v čele výboru. Protože ve funkci pokračoval také po komunistickém převratu v únoru 1948, je jeho působení rozděleno mezi tuto a následující tabulku.

– Portrét Představitel Funkce Politická příslušnost / způsob ustavení Od Do Ref. 1. 50px|alt=Portrét není k dispozici Karel Ruth předseda revolučního MNV ustaven revolučním MNV 5. 5. 1945 6. 5. 1945 2. 50px|alt=Portrét není k dispozici Jan Vondrys předseda MNV ustaven revolučním MNV; politická příslušnost zatím nedoložena 6. 5. 1945 před 12. 7. 1946 3. 50px|alt=Portrét není k dispozici Jaroslav Bolard předseda MNV KSČ. Dne 12. července 1946 byl jednomyslně zvolen předsedou obnoveného MNV. 12. 7. 1946 únor 1948ve funkci pokračoval

Předsedové MNV a MěNV v komunistickém Československu (únor 1948–1989)

Komunistický převrat v únoru 1948 znamenal zásadní diskontinuitu v politickém vývoji města. Komunista Jaroslav Bolard však nebyl novým předsedou dosazeným až po převratu. Ve funkci, kterou zastával od roku 1946, pokračoval do roku 1949. Prvním obdobím vedení MNV po převratu je proto závěr Bolardova mandátu, nikoli mandát jiné chybějící osoby.

Po roce 1948 byly městské národní výbory součástí státní moci a působily v rámci Národní fronty v politickém systému ovládaném KSČ. Použité prameny uvádějí úplnou posloupnost předsedů pro léta 1949–1990.

– Portrét Představitel Funkce Politická příslušnost / způsob ustavení Od Do Ref. 1. 50px|alt=Portrét není k dispozici Jaroslav Bolard předseda MNV KSČ únor 1948 1949 2. 50px|alt=Portrét není k dispozici Petr Turek předseda MNV KSČ 1949 1951 3. 50px|alt=Portrét není k dispozici František Vondrášek předseda MNV KSČ 1951 1951 4. 50px|alt=Portrét není k dispozici Antonín Vondraš předseda MNV KSČ 1951 1960 5. 50px|alt=Portrét není k dispozici Václav Černík předseda MěNV KSČ 1960 1971 6. 50px|alt=Portrét není k dispozici Václav Růžička předseda MěNV KSČ 1971 1976 7. 50px|alt=Portrét není k dispozici Mojmír Tlach předseda MěNV KSČ. Po komunálních volbách roku 1986 byl zvolen znovu. 1976 listopad 1989ve funkci pokračoval

Přechod k obnovené demokratické samosprávě (1989–1990)

Olejníkův souhrnný přehled uvádí Mojmíra Tlacha v čele MěNV až do roku 1990 a poté pro rok 1990 Ivana Čecha. Přesné datum předání funkce není v dostupných pramenech uvedeno. Ivan Čech byl do čela výboru (tedy ještě do funkce předsedy MěNV Strakonice) kooptován po listopadu 1989 a dobový medailon jej označuje za prvního polistopadového "starostu" města (byť prvním ze svobodných komunálních voleb vzešlým starostou Strakonic, navíc skutečně s novým (obnoveným) názvem funkce "starosta", byl až Augustin Koch). Ivan Čech Strakonice vedl do doby prvních svobodných komunálních voleb v listopadu 1990.

– Portrét Představitel Funkce Politická příslušnost / způsob ustavení Od Do Ref. 1. 50px|alt=Portrét není k dispozici Mojmír Tlach předseda MěNV KSČ, ve funkci z předchozího období. Přesné datum ukončení mandátu není v použitém přehledu uvedeno. listopad 1989 přibližně do závěru roku 1989 2. 50px|alt=Portrét není k dispozici Ivan Čech předseda MěNV, označovaný také jako první polistopadový starosta kooptován po listopadu 1989 fakticky přibližně od závěru roku 1989; oficiálně od 28. 3. 1990 listopad 1990

Starostové v obnovené demokratické samosprávě (od roku 1990)

První komunální volby po listopadu 1989 se konaly ve dnech 23. a 24. listopadu 1990 ještě v České a Slovenské Federativní Republice. Od 1. ledna 1993 působí strakonická samospráva v samostatné České republice. V letech 1990–2014 se v čele města vystřídali Augustin Koch (1 rok), Josef Štrébl (přibližně 7 let) a Pavel Vondrys (16 let). Břetislav Hrdlička se stal starostou po volbách roku 2014. Volby z října 2018 Krajský soud v Českých Budějovicích prohlásil za neplatné, když dospěl k závěru, že rada města vedená Hrdličkovým politickým hnutím Strakonická Veřejnost dlouhodobým využíváním až zneužíváním svých pravomocí narušila rovnou soutěž volebních subjektů, což mělo hrubý vliv na výsledek voleb. Město následně vedla dosavadní rada v zákonem omezeném režimu až do opakovaných voleb v prosinci 2019. Nové zastupitelstvo Hrdličku zvolilo starostou znovu dne 9. ledna 2020.

– Portrét Starosta Volební subjekt při zvolení Od Do Volby Ref. 1. 50px|alt=Portrét není k dispozici Augustin Koch OF (Občanské fórum) (1990) prosinec 1990 3. 12. 1991 1990 2. 50px|alt=Portrét není k dispozici Josef Štrébl volební subjekt v roce 1990 nejistýODS (1994) prosinec 1991 9. 12. 1998 1990 1994 3. 50px|alt=Portrét není k dispozici Pavel Vondrys ODS (1998, 2002 a 2006)Slušnost a jistoty pro Strakonice (2010) 9. 12. 1998 6. 11. 2014 1998 2002 2006 2010 4. 50px|Břetislav Hrdlička Břetislav Hrdlička Strakonická Veřejnost (2014, opakované volby 2019 a 2022) 6. 11. 2014 dosud 2014 2019 2022

Odkazy Reference

Literatura

Související články Zastupitelstvo města Strakonice opakované volby do Zastupitelstva města Strakonice 2019

Externí odkazy Obecní kronika Strakonic 1916–1950 v Digitálním archivu Státního oblastního archivu v Třeboni. Fond Městský národní výbor Strakonice (1937) 1945–1989 v Digitálním archivu Státního oblastního archivu v Třeboni.

Kategorie:Představitelé Strakonic Strakonice Kategorie:Dějiny Strakonic