Tartar je bývalá samostatná obec ve švýcarském kantonu Graubünden, okresu Viamala. Žije zde obyvatel.
K 1. lednu 2010 se Tartar spolu s dalšími doposud samostatnými obcemi Portein, Präz a Sarn sloučil pod obec Cazis.
Geografie Tartar leží ve vnější části oblasti Heinzenberg. Díky patronátu obce Muttenz z kantonu Basilej-venkov si Tartar mohl dovolit vlastní obecní úřad, který je, stejně jako všechny obecní budovy, zásobován elektřinou z malé potoční elektrárny. Zatímco v rámci obce pracuje jen málo lidí, pro mnohé představuje vedlejší příjmy cestovní ruch. Na území obce stojí mnoho rekreačních chat; ročně zde turisté stráví celkem 1100 přenocování. Třetinu území obce pokrývá les. Kantonální hlavní město Chur leží vzdušnou čarou asi 18 kilometrů severovýchodně.
Historie náhled|vlevo|Reformovaný kostel První písemná zmínka o místě pochází z let 1290/1298 v podobě in Tartere. Význam názvu obce není znám.
Zdejší rolníci odváděli úroky především klášteru Cazis, churskému biskupství a pánům ze Schauensteinu, kteří sídlili na hradě Ehrenfels. Vrchností byli do roku 1337 páni z Vazu, poté Werdenbergové a z Rhäzüns a od roku 1475 biskup. Zatímco dnes se v Tartaru mluví téměř výhradně německy, dříve šlo o rétorománskou obec, na což poukazuje mnoho místních názvů.
Církevně patřil Tartar k velkofarnosti Hochrialt s kostelem sv. Jana na Hohenrätienu, od roku 1505 k Porteinu; z téže doby se v Tartaru připomíná kaple sv. Štěpána, jejíhož stavební struktura v podstatě odpovídá pozdějšímu reformovanému kostelu. Tartar zůstal po reformaci v letech 1530 až 1540 konfesijně smíšený (katolický i reformovaný) a od té doby tvořil farní společenství s Porteinem a Sarnem.
Až do roku 1851 byl Tartar sousedstvím (místní jednotkou) soudní obce Thusis. K vykoupení posledních biskupských práv došlo v roce 1709. Velký požár v roce 1806 obec, jež byla do té doby utvářena pěstováním vína a kaštanů, do značné míry zničil. Mnoho obyvatel bylo ze nouze nuceno prodat svou ornou půdu a pastviny. Zpevněná silnice pro povozy byla vybudována v letech 1893/1894. Až do 80. let 20. století dominoval primární sektor, zejména chov dobytka, poté se začal rozvíjet cestovní ruch (rekreační chaty).
Obyvatelstvo Vývoj počtu obyvatel Rok 1808 1850 1900 1920 1950 1980 1990 2000 2005 2009 Počet obyvatel 100 170 146 206 188 105 161 158 173 162
Jazyky Původním jazykem obyvatelstva byl , jedno z nářečí rétorománštiny v kantonu Graubünden. K jazykové proměně směrem k němčině došlo již velmi brzy. V letech 1860 a 1870 byla obec ještě jazykově smíšená, ale již v roce 1888 uvedlo rétorománštinu jako svůj mateřský jazyk pouze 44 z tehdejších 185 obyvatel (podíl 24 %). Tento podíl klesl do roku 1910 na 20 % a v roce 1941 na 11 %. Dnes je obec téměř jednojazyčná a jediným úředním jazykem je němčina. Vývoj v posledních desetiletích ukazuje následující tabulka: Jazyky v Tartaru Jazyk Sčítání lidu 1980 Sčítání lidu 1990 Sčítání lidu 2000 Počet Podíl Počet Podíl Počet PodílNěmčina 98 93,33 % 144 89,44 % 154 97,47 %Rétorománština 6 5,71 % 4 2,48 % 1 0,63 %Italština 0 0,00 % 4 2,48 % 3 1,90 %Počet obyvatel 105 100 % 161 100 % 158 100 %
Doprava Do obce vede pouze regionální silnice, spojující Cazis, Tartar, Sarn a Präz. Obsluhu obce veřejnou dopravou zajišťují autobusy Postauto.
Odkazy Reference
Externí odkazy
Kategorie:Bývalé obce v kantonu Graubünden