Jakiv Fedorovyč Holovackyj (ukrajinsky ) (29. října 1814 Čepeli, Halič – 25. května 1888 Vilno) byl ukrajinský řeckokatolický kněz, vysokoškolský profesor a romantický básník, spisovatel, překladatel, folklorista, etnograf, jazykovědec a člen tzv. Ruské trojice (Руська трійця), skupiny romantických spisovatelů, kteří vydali první ukrajinský folklorně-literární almanach v Haliči, čímž zde položili základy moderní ukrajinské literatury.HRALA, Milan a kol. Slovník spisovatelů – Sovětský svaz II.. Praha: Odeon 1978. S. 293-294.
Život Narodil se ve vesnici Čepeli v Haliči v rodině řeckokatolického kněze Teodora (Fedora) Holovackého. V roce 1831 absolvoval gymnázium ve Lvově a zahájil studium na filozofické fakultě Lvovské univerzity. Ještě na gymnáziu se seznámil s Aeneidou Ivana Petrovyče Kotljarevského a byl fascinován ukrajinskými písněmi. Během studia na univerzitě se sblížil s Markijanem Semenovyčem Šaškevyčem a Ivanem Mykolajovyčem Vahylevyčem a založili spolu literární, slavjanofilskou a buditelskou skupinu Ruská trojice (Руська трійця).МЕЛЬНИК, Ігор. Яків Головацький із "Руської трійці". Збруч. Dostupné online. thumb|left|Holovackyj roku 1864 jako rektor Lvovské univerzity thumb|left|Holovackyého hrob ve Vilniusu Po ukončení univerzitních studií se Holovackyj na dva roky vydal na cestu po Haliči, Bukovině a Uherské Rusi. Od roku 1835 studoval na Košické královské akademii a poté na Univerzitě v Pešti. Roku 1836 se vrátil do Lvova, pokračoval ve studiu na teologické fakultě Lvovské univerzity a vstoupil do řeckokatolického semináře. Roku 1837 se mu podařilo se svými přáteli z Ruské trojice sestavit a v Budíně vydat almanach Rusalka dněstrovská (Русалка Дністровая), který byl významným činem a manifestem kulturního a národního obrození v Haliči.
Roku 1841 se Holovackyj oženil s Marijí Buračynskou, dcerou kněze, se kterou měl čtyři děti, dva syny a dvě dcery.ГOPAK, Роман Дмитрович. Задля празника. У сутінках. Київ: Радянський письменник 1989. C. 370-371. Roku 1842 byl po absolvování semináře vysvěcen na kněze a jako politicky nespolehlivý sloužil do roku 1848 ve farnostech vzdálených od Lvova (do roku 1846 v Mykytincích poblíž Kolomyje a pak ve Chmelevé poblíž Zališčyků). Aktivně se však věnoval novinářské, vědecké a publikační činnosti. Roku 1848 byl jedním z aktivních účastníků Sjezdu rusínských učenců a milovníků lidové osvěty (Собор rusських учених і любителей народного просвіщення) v říjnu ve Lvově, na kterém přednesl Rozpravu o jihoruském jazyce a jeho dialektech (Розправа о язиці южноруськім і його нарічіях). Když byla na Lvovské univerzitě zřízena katedra rusínské literatury, byl Holovatskyj císařským dekretem z 12. prosince roku 1848 jmenován jejím vedoucím profesorem. Byl také jedním z organizátorů druhého Sjezdu rusínských učenců, který se konal v březnu roku 1850 opět ve Lvově, a v letech 1864–1866 působil jako rektor univerzity.
Holovatskyj požadoval, aby se jazyk haličských Rusínů rozhodně distancoval od polských vlivů a hledal vzory ve staroslověnštině a v ruštině, čímž by se rozvíjel podle svých přirozených principů. To jej nakonec přivedlo k rusofilství, ačkoliv v mládí patřil k představitelům haličského ukrajinského národního obrození. Došel k přesvědčení, že Rusíni v Haliči jsou součástí jednoho velkého ruského národa a že jejich jediným spisovným a kulturním jazykem by měla být spisovná ruština. Kvůli svým proruským postojům byl rakouskými úřady perzekvován, přišel o profesorské místo na Lvovské univerzitě a v roce 1868 natrvalo odešel se svou rodinou do Ruského impéria a usadil se ve Vilnu, kde později přestoupil k pravoslaví.
Ve Vilně se Holovackyj stal předsedou místní archeografické komise a vedl Dočasnou komisi pro zřízení Vilenské veřejné knihovny a muzea. Napsal zde rusky monografii Karpatská Rus (1875, Карпатская Русь), Geografický slovník západoslovanských a jihoslovanských a sousedních zemí (1877, Географический словарь западнославянских и южнославянских земель и прилежащих стран) a také sestavil třídílnou sbírku ve čtyřevh částech Lidové písně haličské a uherské Rusi (1878-1880, Народные песни Галицкой и Угорской Руси). V carské státní správě dosáhl civilní hodnosti skutečného státního rady (odpovídající vojenskému generálovi) a byl vyznamenán řády sv. Stanislava I. třídy a sv. Anny I. třídy. Zemřel 13. května 1888 na zápal plic a byl pohřben na pravoslavném Jefrosinijském hřbitově ve Vilně.
Výběrová bibliografie Rusalka Dnistrovaja (1837, Русалка Дністровая), almanach napsaný v lidovém jazyce v Haliči, který se autoři tímto dílem pokusili povýšit na literární jazyk. Byl vydaný Ruskou trojicí v Budíně, název znamená Rusalka z Dněstru nebo Rusalka dněstrovská. Šlo o významný čin kulturního národního obrození v Haliči založený na zakázaném almanachu Jitřenka (1834, Зоря) Markijanam Šaškevyče. Vydáním v Budíně obešli sestavovatelé rakouskou cenzuru, přesto byla podstatná část nákladu rakouskou policií ve Lvově zabavena. Almanach obsahoval původní tvorbu pořadatelů, ukázky lidových písní, překlady ze srbského folklóru a z Rukopisu královévorského.SENKUS, Roman. Rusalka Dnistrovaia. In Internet Encyclopedia of Ukraine. Canadian Institute of Ukrainian Studies. Dostupné pnline Cesta po Haličské a Uherské Rusi (1837, Подорож по Галицькій та Угорській Русі), cestopiseně-etnografické dílo.Подорожі в Українські Карпати. Tуристическая библиотека. Dostupné online Věnec Rusínům na dožínky (1846-1847, Вінок русинам на обжинки), almanach vydaný ve dvou dílech ve Vídni. Sestavil jej Ivan Fedorovyč Holovackyj za spolupráce bratra Jakiva. Almanach obsahuje mimo jiné básně obou bratrů, navazuje na almanach Rusalka Dnistrovaja a přináší vedle poezie také historické, jazykovědné a národopisné studie. Přestože byl cenzurně krácen, stal se jedním z nejvýznamnějších rusínských (ukrajinských) literárních almanachů 40. let 19. století.Vinok rusynam na obzhynky. Internet Encyclopedia of Ukraine. Canadian Institute of Ukrainian Studies. Dostupné online Rozprava o jihoruském jazyce a jeho dialektech (1848, Розправа о язиці южноруськім і його нарічіях), rozprava byla prvně přednesena na Sjezdu rusínských učenců a milovníků lidové osvěty ve Lvově.Розправа о язиці южноруськім і єго нарічіях. Мислене древо. Dostupné online Gramatika rusínského jazyka (1849, Грамматика русского Ѧзыка), raná gramatika haličské ukrajinštiny.Головацький Яків Федорович. Litopis.org. Dostupné online Tři úvodní přednášky o rusínském písemnictví (1849, Три вступительные преподавания о русской словесности) thumb|page=9|Lidové písně haličské a uherské Rusi (1878) O staročeském rukopisném modlitebníku ze 14.–15. století, uloženém v Univerzitní knihovně ve Lvově (1861, О рукописном молитвеннике старочешском с XIV–XV века, хранящемся в Университетской библиотеке во Львове), filologická a paleografická studie vydaná v Praze sloužící pro srovnávací studium slovanských jazyků.''О рукописном молитвеннике. Google Books. Dostupné online O prvním literárním a duševním hnutí Rusínů v Haliči od dob rakouské vlády v této zemi (1865, О первом литературно-умственном движении русинов в Галиции со времен Австрийского владения в той земле), rozsáhlejší literárněhistorická studie.О пеpвом литеpатуpно-умственном движении pусинов в Галиции со вpемен Австpийского владения в той земле. Цифрова бібліотека історико-культурної спадщини. Dostupné online Karpatská Rus (1875, Карпатская Русь), rusky napsaná historicko-etnografická monografie vydaná v Časopise Ministerstva veřejného školství (Журнал Министерства народного просвещения v Petrohradě.Головацкий Яков Федорович. Российский этнографический музей. Dostupné online O lidovém oděvu a kroji Rusínů neboli Rusů v Haliči a severovýchodním Uhersku. (1877, О народной одежде и убранстве русинов или русских в Галичине и Северо-Восточной Венгрии, etnografická studie. Lidové písně haličské a uherské Rusi (1878, Народные песни Галицкой и Угорской Руси), třídílná etnografická a folkloristická sbírka ve čtyřech částech vydaná v Moskvě pod záštitou Imperátorské společnosti dějin a starožitností ruských (Императорское Московское общество истории и древностей российских) při Moskevské univerzitě. Písně jsou zapsány v živých lidových dialektech a jejich texty ukazují prolnutí staroslovanských pohanských motivů s křesťanskými a také historický vliv sousedních kultur. Veškerý autorský doprovod – tedy rozsáhlé historické, geografické a etnografické úvody, komentáře, vysvětlivky a statistické údaje jsou ale napsány v ruštině. Sbírka je rozdělena do tří dílů: Dumy a dumky (Думы и думки), Obřadní písně (Обрядные песни) a Varianty a doplňky (Разночтения и дополнения) o dvou částech a doplněna geografickou mapou a kresbami lidových oděvů a typů.Четырехтомный сборник народных песен Галиции, Венгерской Руси и Буковины. Русинский мир. Dostupné online Geografický slovník západoslovanských a jihoslovanských a sousedních zemí (dokončeno 1877, vydáno 1884 ve Vilně, Географический словарь западнославянских и южнославянских земель и прилежащих стран), rusky napsaná kniha obsahující podrobné geografické, historické a statistické údaje o slovanských regionech Evropy.ТИШКЕВИЧ, Марися. Яків Головацький: від “Руської трійці” до затятого москвофільства. Український інтерес. Dostupné online
Česká vydání Cesta po Haličské a Uherské Rusi, Časopis Českého museum, 1841, sv. 2, s. 183–223; sv. 3, s. 302–317; sv. 4, s. 423–437; 1842, sv. 1, s. 42–62, překladatel neuveden. Jde o vůbec první publikovanou podobu tohoto díla, protože ukrajinský originál se ztratil. O halické a uherské Rusi. Časopis Českého museum 1843, sv. 1, s. 12–52.
Odkazy Reference
Externí odkazy
1814 - народився Яків Головацький, етнограф, засновник "Руської трійці". Український інститут національної пам'яті. Dostupné online СКРИПНИК Петро Ілліч. Головацький Яків Федорович. Інститут історії України. Dostupné online Яків Головацький''. Новгород-Сіверський музей-заповідник. Dostupné onlibne
Kategorie:Ukrajinští básníci Kategorie:Ukrajinští spisovatelé Kategorie:Ruští spisovatelé Kategorie:Ukrajinští řeckokatoličtí duchovní Kategorie:Ukrajinští překladatelé Kategorie:Básníci tvořící ukrajinsky Kategorie:Spisovatelé píšící ukrajinsky Kategorie:Spisovatelé píšící rusky Kategorie:Překladatelé do ukrajinštiny Kategorie:Romantičtí spisovatelé Kategorie:Osobnosti národních obrození Kategorie:Narození 29. října Kategorie:Narození v roce 1814 Kategorie:Narození ve Lvovské oblasti Kategorie:Úmrtí 25. května Kategorie:Úmrtí v roce 1888 Kategorie:Úmrtí ve Vilniusu Kategorie:Pohřbení ve Vilniusu Kategorie:Zemřelí na zápal plic Kategorie:Muži