Občanská válka v Gruzii (1991–1993) byl ozbrojený konflikt v zakavkazském státě Gruzie, který trval od prosince 1991 do prosince 1993. Válka vypukla státním převratem proti prvnímu demokraticky zvolenému gruzínskému prezidentovi Zviadu Gamsachurdiovi, který provedly vzbouřené frakce Gruzínské národní gardy pod vedením Tengize Kitovaniho a paramilitární organizace Mchedrioni vedená Džabou Ioselianim.

Konflikt vedl k útěku prezidenta Gamsachurdii do sousedního Čečenska a následnému ozbrojenému povstání jeho přívrženců (tzv. zviadistů), kteří se v letech 1992–1993 pokusili znovu získat moc. Válka probíhala paralelně s etnicko-teritoriálními konflikty v Jižní Osetii a Abcházii.

Historické pozadí Gruzínská nezávislost a etnické konflikty Během rozpadu Sovětského svazu sílilo v Gruzii protisovětské hnutí, které v květnu 1990 vyhlásilo svrchovanost a 9. dubna 1991 plnou nezávislost na SSSR. V květnu 1991 byl prvním prezidentem země s převahou více než 86 % hlasů zvolen Zviad Gamsachurdia.

Současně s tím však eskalovaly požadavky národnostních menšin na separaci. V březnu 1989 požadovali Abcházci obnovení statusu sovětské republiky, což vedlo k masovým nepokojům. V roce 1990 vyhlásila nezávislost Jižní Osetie, což vyústilo ve vypuknutí první jihoosetské války v lednu 1991.

Vnitřní politika a civilní nepokoje V srpnu 1991 došlo ke štěpení uvnitř gruzínských ozbrojených složek. Velitel Národní gardy Tengiz Kitovani odmítl poslechnout rozkazy prezidenta Gamsachurdii a stáhl své jednotky z podřízenosti vlády. Politická opozice obviňovala Gamsachurdia z autoritářství. V září 1991 vypukly v Cchinvali i Tbilisi rozsáhlé demonstrace, které policie tvrdě rozháněla. K opozici se přidala i vlivná paramilitární skupina Mchedrioni pod vedením Džaby Ioselianiho.

Státní převrat (1991–1992) Dne 20. prosince 1991 zahájily opoziční silové složky závěrečný útok na prezidentský palác a budovu parlamentu v Tbilisi. Povstalci propustili z vězení zadrženého Džabu Ioselianiho a přehradili centrum města. V městských bojích byla zničena hlavní třída Rustaveli a zastřeleny desítky lidí.

Dne 6. ledna 1992 byl prezident Gamsachurdia se svými věrnými nucen uprchnout přes Arménii do Čečenska, kde zřídil exilovou vládu. Vládní moc v Gruzii převzala tzv. Vojenská rada tvořená triumvirátem Kitovani, Ioseliani a Tengiz Sigua. V březnu 1992 byl do čela státu povolán bývalý sovětský ministr zahraničí Eduard Ševardnadze.

Odpor zviadistů (1992–1993) Gamsachurdia si udržel silnou podporu zejména ve svém rodném kraji Mingrelie (Samegrelo) v západní Gruzii. Stoupenci svrženého prezidenta – zvaní zviadisté – zde vytvořili mocenskou základnu a vedli proti Ševardnadzeho vládě guerillovou válku. Pravidelně podnikali sabotáže, blokovali železnice a unášeli vládní činitele.

Situaci v zemi dále komplikovala válka v Abcházii, která vypukla v srpnu 1992. Zviadistické oddíly pod vedením plukovníka Lotiho Kobalii se zpočátku zapojily do bojů proti abcházským separatistům, avšak s prohlubující se krizí využily porážky gruzínské armády v Abcházii k vlastní ofenzívě.

Válka v roce 1993 a ruská intervence V září 1993 se Zviad Gamsachurdia vrátil z exilu do západogruzínského města Zugdidi a stanul v čele povstání. Zviadisté rychle ovládli klíčová města v Mingrelii (Zugdidi, Senaki, Poti) a zahájili pochod na druhé největší gruzínské město Kutaisi. Ševardnadzeho vláda se ocitla na pokraji úplného kolapsu.

Tváří v tvář vojenské porážce učinil Eduard Ševardnadze zásadní geopolitický ústupek: souhlasil se vstupem Gruzie do Ruskem dominovaného Společenství nezávislých států (SNS) a požádal Rusko o přímou vojenskou pomoc.

Od října 1993 se do bojů zapojila ruská armáda. Ruské jednotky a výsadkáři Černomořské flotily pod velením admirála Eduarda Baltina zajistili železniční tratě, klíčové přístavy a poskytli těžkou techniku gruzínským vládním silám.

Za masivní ruské podpory zlomila vládní vojska do začátku listopadu 1993 odpor zviadistů. Dne 6. listopadu 1993 padla bašta povstalců Zugdidi a zbytek rebelů uprchl do lesů. Samotný Zviad Gamsachurdia zemřel za dosud plně neobjasněných okolností (oficiálně spáchal sebevraždu) 31. prosince 1993 v malé vesnici Džichaškari.

Důsledky Dvouletá občanská válka zanechala Gruzii v katastrofální ekonomické a sociální situaci, doprovázené ztrátou kontroly nad Abcházií i Jižní Osetí.

Situaci v zemi se stabilizovala až v roce 1995 po přijetí nové ústavy a odzbrojení nebezpečných paramilitárních skupin (zejména Mchedrioni). V roce 2004 nově zvolený prezident Micheil Saakašvili oficiálně rehabilitoval Zviada Gamsachurdiu ve snaze ukončit historické rozštěpení gruzínské společnosti.

Odkazy Reference

Související články Zviad Gamsachurdia Eduard Ševardnadze Válka v Abcházii (1992–1993) Válka v Jižní Osetii (1991–1992)

Kategorie:Války Gruzie Kategorie:Občanské války Kategorie:Války Ruska Kategorie:Dějiny Gruzie Kategorie:Konflikty roku 1991 Kategorie:Konflikty roku 1992 Kategorie:Konflikty roku 1993