Energetika v Česku

Energetika v Česku je souhrnným názvem pro výrobu, spotřebu, přenos, distribuci, import a export elektrické energie. Vývoj české energetiky je výrazně ovlivňován omezenou dostupností některých primárních energetických zdrojů – zemního plynu, ropy a uranu, což zejména v oblasti výroby elektřiny a tepla vytvořilo historicky silnou závislost Česka na domácích zásobách hnědého a černého uhlí. Potenciál obnovitelných zdrojů (OZE) energie v oblasti vodních elektráren byl v minulosti již téměř vyčerpán (Vltavská kaskáda). Podmínky pro větrné nebo geotermální elektrárny nejsou v České republice, jako ve vnitrozemském státě, příznivé. Z obnovitelných zdrojů tvořily největší část výroby (v roce 2024) fotovoltaické elektrárny, a to 5 %.

Vývoj, výroba a výrobci el. energie Většina elektrické energie vyrobené v Česku pocházela v roce 2024 z jaderných (40 %) a uhelných (36 %) elektráren a OZE se na výrobě podílely 16,7 %. V roce 2024 se celkem vyrobilo 73,9 TWh elektrické energie, vlastní spotřeba elektráren na výrobu elektřiny a tepla byla 4,9 TWh, ztráty v přenosové a distribuční soustavě byly 3,5 TWh. Spotřeba elektrické energie v roce 2024 byla 58 TWh. ČR je od spuštění jaderné elektrárny Temelín na plný výkon (od roku 2003) čistým exportérem elektrické energie a v roce 2024 činil export do zahraničí 6,7 TWh. Nicméně s postupným útlumem uhelných elektráren se export každoročně snižuje. V roce 2018 byl dvojnásobný 13,9 TWh.

Trendem je snižování výroby elektrické energie, v roce 2024 se vyrobilo meziročně o 4 % méně a od poklesu výroby v pandemii covidu-19 (2021) až o 16 % méně. V roce 2024 se vyrobilo nejméně elektrické energie od spuštění jaderné elektrárny Temelín v roce 2003. Také se poprvé vyrobilo nejvíce energie v jaderných zdrojích. Podle odhadu společnosti ČEPS, provozovatele české přenosové soustavy, bude-li dále pokračovat útlum uhelných zdrojů současným tempem, může Česko po roce 2026 ztratit energetickou soběstačnost a z vývozce se stane čistým dovozcem elektrické energie.

Výrobci Dominantním výrobcem elektřiny je trvale společnost ČEZ, která provozuje 7 uhelných, 2 jaderné, 31 vodních (z toho 3 přečerpávací), 1 paroplynovou, 15 fotovoltaických a 2 větrné elektrárny. Dále 3 velké zdroje spalující biomasu, 1 bioplynovou stanici a více než 170 kogeneračních jednotek. Společnost ČEZ přímo zaměstnávala v roce 2025 asi 27 000 zaměstnanců. V roce 2021 přispěl ČEZ přibližně dvěma třetinami k celkovému objemu výroby elektřiny (53,2 TWh, z toho 63 % zdrojů bezemisních). Mezi další velké výrobce elektřiny patří Sev.en Česká energie (10,4 TWh, 2021), Sokolovská uhelná (3,5 TWh, 2024) a Energetický a průmyslový holding (2,5 TWh, 2021).

Zatížení přenosové soustavy V roce 2024 byla elektrizační soustava nejvíce zatížena 9. ledna v 10:00 s okamžitým požadovaným příkonem 11 549 MW, nejméně byla zatížena 4. srpna v 5:45, s okamžitým příkonem 4 316 MW.

Česká elektroenergetixká rozvodná síť byla 8. ledna 2026 kvůli mrazům pod nejvyšším náporem od roku 2021. Nejnižší teploty se v noci pohybovaly od -10° C až po -30° C. Okamžitá spotřeba (požadovaný příkon) dopoledne překonala 12 000 MW a přiblížila se k rekordnímu zatížení 12 226 MW z 21. února 2021. V souvislosti s nízkými teplotami bylo nejvyšší hrubé zatížení sítě (tedy včetně vlastní spotřeby elektráren pro svoji činnost), provozovatel soustavy zaznamenal ve čtvrtek 8. 1. 2026 krátce po 10 hodině. Většinu spotřeby pokryly tepelné, plynové, paroplynové a jaderné zdroje, a to 89 %. Přispěly i fotovoltaické elektrárny s podílem 6 %.

Přehled toků energie

Energetická bilance je historicky zveřejňována Českým statistickým úřadem. Od roku 2014 v metodice Eurostatu. Přes vysokou závislost na dovozu zemního plynu a surové ropy (nejvíce z Ruska, Ázerbájdžánu a Německa), patří ČR ke členským státům EU s nejmenší energetickou dovozní závislostí, která v roce 2020 činila 39 % (průměr EU 57,5 %). Přehled toků se zveřejňuje v Joulech, resp. PJ.

Energetická dovozní závislost ČR má rostoucí trend daný zejména útlumem domácí těžby uhlí s dopadem na saldo zahraničního obchodu s pevnými fosilními palivy. Od roku 2017 dovoz uhlí převažuje nad vývozem a ČR se v tomto segmentu stala dovozně závislou na Polsku. Tuzemská těžba surové ropy a zemního plynu je zanedbatelná a pohybuje se v nižších jednotkách procent celkové spotřeby ČR.

Z množství energie cca 1870 PJ získané z domácích zdrojů a dovozem v roce 2020, byly zhruba dvě třetiny (1240 PJ) před konečným užitím dále zušlechťovány v rámci transformačních procesů (výroba elektřiny, koksu, ropných produktů aj.), při kterých bylo cca 490 PJ energie ztraceno. +Energetická bilance ČR (jednotky v PJ)20102011201220132014201520162017201820192020202120222023Domácí zdroje11 3341 3551 3541 2691 2341 1951 1311 1451 1431 1149841 0201 058970Dovoz8648958238528839189051 0009661 0048869961 003909Vývoz381368362350351352332323292270231281272237Celkové množství energie21 8951 8271 8201 8021 7581 7601 7361 8161 8211 8021 6871 7821 7511 612Dovozní závislost3 [%]25,528,825,427,930,232,133,137,437,040,938,840,141,741,61 Primární produkce; 2 Bilanční rozdíl způsoben změnou stavu zásob a recyklovanými produkty; 3 Definováno jako (dovoz – vývoz) / celkové množství energie

Výroba elektřiny

Údaje o výrobě elektřiny zveřejňuje Energetický regulační úřad na základě dat získaných od licencovaných subjektů, kterými jsou výrobci elektřiny, provozovatelé distribučních soustav a přenosové soustavy, a v případě podporovaných obnovitelných zdrojů také operátor trhu s elektřinou OTE. V tabulce níže je uvedena struktura hrubé (brutto) výroby elektřiny v ČR v členění dle paliv a technologií po roce 2010. Jako hrubá je označována výroba elektřiny měřená na svorkách generátorů. +Hrubá výroba elektřiny v ČR201020132014201520162017201820192020202120222023TWh%TWh%TWh%TWh%TWh%TWh%TWh%TWh%TWh%TWh%TWh%TWh% Jaderné palivo28,0032,630,7535,330,3235,326,8432,024,1028,928,332,629,9234,030,2534,830,0436,930,7336,231,0236,630,4139,5 Hnědé uhlí42,9450,035,6741,035,8341,735,9542,836,2343,536,9842,537,7342,935,1740,429,0735,731,4137,034,3140,527,8036,1 Černé uhlí6,057,05,266,04,895,75,176,25,726,94,55,13,453,92,152,51,912,42,763,32,432,91,922,5 Zemní plyn1,131,31,732,01,361,61,982,43,424,13,393,93,494,05,516,36,598,17,028,34,044,83,394,4 Ostatní plyny1,081,32,973,43,223,73,093,73,043,62,883,32,753,12,512,92,042,51,031,20,941,10,821,1 Přečerpávací0,590,71,051,21,281,51,201,41,171,31,051,21,171,31,291,61,211,40,901,11,061,4 Ostatní10,160,20,170,20,190,20,210,20,200,20,200,20,210,30,200,20,340,40,390,5 OZE5,906,910,1311,69,1810,79,4311,29,3911,39,5210,99,4010,710,0311,510,2912,610,5512,410,6412,611,1514,6 z toho biomasa2,012,32,092,52,072,52,112,42,122,42,402,82,503,12,663,12,663,12,443,2 z toho bioplyn2,573,02,613,12,603,12,643,02,613,02,532,92,593,22,593,12,623,12,603,4 z toho vodní1,912,21,802,12,002,41,872,11,631,92,012,32,142,62,412,82,102,52,363,1 z toho sluneční2,132,52,272,72,132,62,192,52,342,72,292,62,242,72,152,52,492,92,893,8 z toho větrná0,480,60,570,70,500,60,590,70,610,70,700,80,700,90,600,70,640,80,700,9 z toho BRKO0,090,10,090,10,100,10,110,10,100,10,100,10,120,10,130,10,130,20,150,2 Celkem285,9110087,0610085,8710083,8910083,3010087,0410088,0010086,9910081,4510084,9110084,7010076,941001 Zahrnuje např. topné oleje, ostatní pevná a kapalná paliva, odpadní teplo aj. 2 Tabulka neobsahuje bilanční rozdíly pro jednotlivé roky, proto se může údaj o celkové výrobě mírně lišit od součtu výroby z jednotlivých paliv.

+Vývoj hrubé výroby elektřiny v ČR v letech 1920–2010 v TWh1920193019401950196019701986198819901992199419961998200020022004200620082010Hrubá výroba elektřiny [TWh] 1,272,744,398,2820,3435,0160,6164,3462,5659,2958,7164,2665,1173,4776,2684,3384,3683,5285,91

Vlastní spotřeba elektráren pro svoji činnost Snížením hrubé (brutto) výroby o technologickou vlastní spotřebu elektráren a o ztráty při přenosu, se získá čistá (netto) výroba. Vlastní spotřeba elektřiny představuje poměrně významnou položku v energetické bilanci, jelikož u uhelných elektráren tvořících v roce 2025 jeden z pilířů české energetiky se pohybuje mezi 8 až 10 %. Naproti tomu vodní a fotovoltaické elektrárny mají vlastní spotřebu do 1 %.

+Technologická vlastní spotřeba na výrobu elektřiny zdrojů v ČRPalivo/technologieJadernéHnědé uhlíČerné uhlíZemní plynOst. plynyPřečerp.BiomasaBioplynVodníFVE VětrnéVlastní spotřeba [%]5,59,58,02,27,41,37,57,30,80,91,3 Pozn.: Vypočteno jako průměrné hodnoty z údajů o hrubé a čisté výrobě jednotlivých druhů zdrojů v roce 2021.

Instalovaný výkon náhled|Rozložení instalovaného výkonu ES ČR v roce 2021Celkový instalovaný výkon energetických zdrojů připojených do elektrizační soustavy ČR činil:

21 878 MW (2015), 20 996 MW (2021), 22 118 MW (2023), 22 981 MW (2024)

Obecně klesá instalovaný výkon uhelných elektráren, roste u zdrojů obnovitelných zdrojů, zejména fotovoltaických. Geografické rozložení instalovaného výkonu není rovnoměrné, nejvíce instalovaného výkonu je v Ústeckém kraji. +Vývoj instalovaného výkonu ES ČR v letech 2000–20212000200120022003200420052006200720082009201020112012201320142015201620172018201920202021Inst. výkon [MW]15 32415 44316 31117 34417 43417 41217 50717 56117 72418 32620 07320 25020 52021 07921 93121 86821 99722 27422 28321 99421 35820 872

Jaderná energetika

náhled|Jaderná elektrárna Dukovany

První jadernou elektrárnou na území bývalého Československa byla Jaderná elektrárna Jaslovské Bohunice. V samostatné České republice jsou od roku 2000 v provozu dvě jaderné elektrárny, obě provozuje společnost ČEZ. Jedná se o Jadernou elektrárnu Dukovany s instalovaným výkonem 4× 512 MW, zprovozněnou v letech 1985–1988, a Jadernou elektrárnu Temelín s instalovaným výkonem 2× 1086 MW, zprovozněnou v letech 2002–2003. Dokončením JE Temelín narostla celková výroba elektrické energie o 6 TWh na 82 TWh v roce 2003 a byla započata éra snižování významu uhelných elektráren. Zejména spouštění JE Temelín bylo předmětem kritiky ze strany českých a rakouských nevládních organizací. Situace se od té doby výrazně změnila, zejména poté, co Evropská unie v březnu 2023 zařadila jaderné zdroje mezi "strategické bezemisní obnovitelné zdroje energie". Při výrobě elektřiny z jaderných elektráren dochází k emisi minimálního množství skleníkových plynů. Podle Mezinárodního úanelu je emise zdrojů:

jaderných 12 g CO2 ekv./kWh, plynových 418 g CO2 ekv./kWh, uhelných 1058 g CO2 ekv./kWh.

Podle údajů francouzské Agentury pro životní prostředí je emise v případě zdrojů:

větrných 10 g CO2 ekv./kWh, fotovoltaických 30 g CO2 ekv./kWh.

Jaderné elektrárny poskytují stabilní výkon, kterým je pokryto základní zatížení elektrizační soustavy a jejich provoz ve většině případů není přizpůsobován okamžitým potřebám a požadavkům rozvodné sítě.

S provozem jaderných elektráren je třeba řešit problematiku nakládání s vyhořelým jaderným palivem a dalšími radioaktivními odpady. Středně a nízkoaktivní odpady jsou komprimovány a ukládány na několik desítek let do Úložiště radioaktivního odpadu v Dukovanech. Vyhořelé jaderné palivo je ale zároveň považováno za surovinu, kterou je možné po přepracování dále využít. Prozatím se skladuje v kontejnerech, přičemž Správa úložišť radioaktivních odpadů podniká kroky k výstavbě dlouhodobého hlubinného úložiště, kde by mohlo být vyhořelé jaderné palivo bezpečně uloženo. Vybudování úložiště se předpokládá po roce 2050. Hledání vhodného místa pro hlubinné úložiště se potýká s nesouhlasem dotčených obcí pro dopady do životů jejich obyvatel a rizika pro podzemní vody.

Fosilní energie