náhled|Měděný důl v Žezkazganu v roce 1955 Stěplag () přepisován též jako Steplag neboli Stepní tábor (rusky Степной лагерь, v českém přepisu Stěpnoj lager), byl pracovně nápravný tábor systému gulag, který se mezi lety 1948 a 1956 nacházel v centrálním Kazachstánu, v dnešní Ulytauské oblasti. Vězni zde v náročných pouštních podmínkách pracovali jako horníci ve zdejších uhelných, měděných a manganových dolech, v kamenolomech, hutnických závodech, cihelnách a podíleli se na výstavbě průmyslových, obytných a zemědělských objektů v oblasti. Správa tábora ležícího uprostřed vyprahlých stepí sídlila ve městě Žezkazgan u řeky Karakengir. V roce 1954 vypuklo v třetím táborovém oddělení Stěplagu umístěném v osadě Kengir povstání, při jehož násilném potlačení zahynulo několik stovek vězňů. Do veřejného povědomí se Kengirské povstání a Stěplag dostaly díky knize Alexandra Solženicyna Souostroví Gulag.
Historie tábora vlevo|náhled|Litevští političtí vězni v Žezkazganu Stěplag byl založen 28. února 1948 na místě tábora vybudovaného ještě během druhé světové války u hutnického kombinátu v Žezkazganu, kde se vězni podíleli na výrobě mědi. Jeho název byl zřejmě odvozen od pouštního charakteru jeho umístění. Tábor byl rozšířen po skončení války. Jednalo se o takzvaný zvláštní tábor (osobyj lager), které byly v Sovětském svazu v roce 1948 zřizovány pro „obzvlášť nebezpečné“ vězně odsouzené z politických důvodů. Jednalo se často o příslušníky protisovětského odboje z Ukrajiny a Pobaltí, případně o sovětské vojáky, kteří prošli německým zajetím. Téměř polovinu vězňů tvořili Ukrajinci a nacházelo se zde i množství Litevců, Lotyšů a Rusů. Ve Stěplagu byli ale internováni i němečtí a japonští váleční zajatci. Po válce se vězni podíleli na výstavbě města Žezkazgan, vybudování zdejší elektrárny a na stavbě Kengirské vodní nádrže na řece Karakengir.
náhled|Litevští vězni během přestávky v žezkazganském dole Celkem pěti táborovými odděleními Stěplagu mělo mezi lety 1948 a 1956 projít přibližně 30 000 lidí. Na své maximum se Stěplag rozšířil na počátku roku 1950, kdy v něm bylo umístěno 27 855 vězňů. Počátkem roku 1954, během kterého vypuklo Kengirské povstání, bylo v Stěplagu vězněno přes 21 000 lidí. Krvavě potlačené povstání v Kengiru vedlo k velké reorganizaci sovětského trestně právního systému a nakonec předznamenalo i celkové omezení gulagů, ze kterých byly během několika let propuštěny dvě třetiny vězňů.
Známí vězni Alexander Dolgun – americký spisovatel Tat‘jana Kirillovna Okunevskaja – ruská herečka Marija Kapnist – ukrajinská herečka Mychajlo Mychajlovyč Soroka – ukrajinský politik
Odkazy Reference
Literatura
Související články Muzea paměti obětí politických represí v Kazachstánu
Externí odkazy Průvodce říší zla - STĚPLAG Expedice Kazachstán : Žezkazgan – po stopách vzpoury
Kategorie:Gulag Kategorie:Žezkazgan Kategorie:Vzniklo 1948 Kategorie:Zaniklo 1956