Čtyřdenní válka (také dubnová válka nebo konflikt v Náhorním Karabachu v roce 2016) byl krátký ozbrojený konflikt mezi Ázerbájdžánem na jedné straně a Arménií a silami mezinárodně neuznané Republiky Arcach na straně druhé. Boje probíhaly od 1. do 5. dubna 2016 podél linie kontaktu v Náhorním Karabachu.
Šlo o nejvážnější porušení příměří z roku 1994 až do války v Náhorním Karabachu v roce 2020. Během několika dnů byly nasazeny tanky, dělostřelectvo, vrtulníky i bezpilotní letouny. Konflikt si vyžádal stovky obětí mezi vojáky i civilisty.
Příměří bylo dosaženo 5. dubna během jednání v Moskvě. Přestože Ázerbájdžán získal kontrolu nad částí území, celkový výsledek bojů zůstává předmětem rozdílných hodnocení. Ázerbájdžán konflikt označoval za své vítězství, zatímco arménská strana tvrdila, že se jí podařilo ázerbájdžánskou ofenzivu zastavit.
Pozadí
První válka v Náhorním Karabachu skončila příměřím, které vstoupilo v platnost 12. května 1994. Přestože se po něm frontová linie na dlouhou dobu výrazně neměnila, k menším přestřelkám a dalším incidentům docházelo i v následujících letech. Od roku 2014 jejich intenzita postupně rostla.
Situaci dále komplikovalo dlouhodobé zbrojení obou stran. Ázerbájdžán díky příjmům z ropy výrazně investoval do armády a jeho představitelé opakovaně hovořili o možnosti vyřešit konflikt vojenskou cestou. V březnu 2016 prezident Ilham Alijev prohlásil, že Ázerbájdžán získal na linii kontaktu výraznou vojenskou převahu.
Podle některých analytiků mohla ke zhoršení situace přispět také hospodářská situace Ázerbájdžánu po poklesu cen ropy v letech 2015 a 2016. Jiní za hlavní příčinu považovali především dlouhodobou vojenskou a politickou konfrontaci obou zemí. Přesný důvod, proč k rozsáhlým bojům došlo právě v dubnu 2016, není jednoznačně stanoven.
Průběh bojů
Začátek bojů
V noci z 1. na 2. dubna 2016 vypukly podél linie kontaktu rozsáhlé boje. Obě strany se navzájem obvinily z toho, že konflikt zahájila právě ta druhá. Arménská strana uvedla, že ázerbájdžánské jednotky zahájily rozsáhlý útok a pokusily se prolomit obranné pozice v několika částech fronty. Ázerbájdžán naopak tvrdil, že reagoval na ostřelování svého území a civilních oblastí.
Boje se soustředily zejména v okolí Martakertu, Tartaru, Agdamu, Martuni a Füzuli. Ázerbájdžánské jednotky během prvních hodin bojů postupovaly na několika místech a získaly některé výšiny podél fronty. Jednou z nejvýznamnějších byla výšina Lalatapa. Její dobytí potvrdili také novináři na místě. Během prvního dne zemřeli také civilisté. Mezi oběťmi byl dvanáctiletý arménský chlapec, který zahynul při ostřelování v okolí Martuni. Další dva děti byly zraněny.
Boje 3. dubna
Boje pokračovaly také 3. dubna. Arménská strana oznámila, že její jednotky znovu získaly některé pozice v okolí Talyshe. Naopak ázerbájdžánské ministerstvo obrany tvrdilo, že jeho jednotky nadále drží strategické výšiny v této oblasti. Obě strany zveřejňovaly fotografie a videa, která měla dokazovat jejich vojenské úspěchy. Některá tvrzení se však vzájemně rozcházela a nebylo vždy možné nezávisle ověřit, kdo měl konkrétní pozice pod kontrolou.
Ázerbájdžán oznámil jednostranné zastavení bojových operací, zároveň však uvedl, že v případě pokračujícího ostřelování bude v bojích pokračovat.
4. dubna
Během 4. dubna pokračovaly přestřelky a dělostřelecké útoky. Ázerbájdžánské ministerstvo obrany oznámilo zničení velitelského stanoviště arménských sil. Významnou pozornost vzbudilo použití bezpilotních letounů. Arménská strana uvedla, že ázerbájdžánské síly použily izraelský IAI Harop, který zaútočil na autobus s arménskými dobrovolníky. Při útoku zemřelo několik lidí. Šlo o jedno z prvních široce medializovaných bojových nasazení tohoto typu munice.
Ázerbájdžánský ministr obrany Zakir Hasanov zároveň pohrozil, že v případě pokračujícího ostřelování ázerbájdžánských obcí by mohla být ostřelována také Stepanakert.
Příměří
Dne 5. dubna se představitelé Arménie a Ázerbájdžánu v Moskvě dohodli na ukončení bojů. Dohoda byla uzavřena mezi náčelníky generálních štábů obou zemí a následně ji přijala také karabašská strana. Příměří neznamenalo úplný konec incidentů. K přestřelkám docházelo i v dalších dnech a týdnech, jejich intenzita však byla výrazně nižší než během hlavních bojů.
Územní změny
Čtyřdenní válka byla významná také tím, že se po více než dvaceti letech poprvé změnila linie kontaktu. Ázerbájdžán získal několik menších území a strategických výšin. Odhady jejich celkové rozlohy se liší. Arménský prezident Serž Sargsjan později uvedl, že Arménie ztratila přibližně 800 hektarů území, které podle něj nemělo zásadní strategický význam. Ázerbájdžán naproti tomu uváděl více než 2 000 hektarů.
Nejvýraznější územní změny se týkaly oblasti Lalatapy a několika pozic v okolí Talyshe. V některých případech však zůstávalo sporné, zda jednotlivé pozice byly skutečně dlouhodobě pod kontrolou jedné či druhé strany.
Ztráty
Přesný počet obětí nebyl nikdy zcela spolehlivě stanoven. Oficiální údaje Arménie, Arcachu a Ázerbájdžánu se výrazně lišily. Podle arménských oficiálních údajů zahynulo 91 vojáků a 9 civilistů a dalších 123 vojáků a 6 civilistů bylo zraněno. Arménská strana rovněž uvedla, že zničila 14 ázerbájdžánských tanků.
Ázerbájdžán oficiálně uvedl 31 padlých vojáků, 39 zraněných a 6 mrtvých civilistů. Neoficiální seznam zveřejněný ázerbájdžánskými médii obsahoval vyšší počet padlých vojáků, přibližně 94.
Americké ministerstvo zahraničí v květnu 2016 odhadovalo celkový počet mrtvých, včetně vojáků a civilistů na obou stranách, přibližně na 350.
Obvinění z porušování lidských práv
Během bojů se objevila řada obvinění z útoků proti civilistům a ze špatného zacházení s těly padlých. Arménské zdroje a někteří zahraniční novináři informovali o zabití a zohavení několika civilistů v obci Talyš. Ázerbájdžánská strana tato obvinění odmítla. Podobně se obě strany navzájem obviňovaly z mrzačení těl padlých vojáků.
Velkou pozornost získal případ arménského vojáka Kyaram Slojan, jehož tělo bylo po smrti zohaveno. Arménská strana uvedla, že mu byla oddělena hlava a že fotografie těla byly zveřejněny na sociálních sítích. Jeho hlava byla následně předána Arménii prostřednictvím Mezinárodního výboru Červeného kříže.
Objevila se také vzájemná obvinění z použití zakázané munice. Ázerbájdžán například tvrdil, že arménské síly použily bílý fosfor. Arménská strana to odmítla a označila tvrzení za nepravdivé. Tato obvinění nebyla nezávisle přesvědčivě potvrzena.
Reakce a důsledky
Čtyřdenní válka měla v Arménii i Ázerbájdžánu silný společenský ohlas. V Ázerbájdžánu vyvolaly boje vlnu vlastenectví a řada lidí se hlásila jako dobrovolníci. Příměří proto část veřejnosti přijala se zklamáním. V Arménii byla nálada méně optimistická. Kritika se zaměřila mimo jiné na stav armády a na skutečnost, že ázerbájdžánské síly dokázaly během prvních hodin bojů získat některé pozice. Po skončení konfliktu byli odvoláni někteří vysocí arménští důstojníci.
V Ázerbájdžánu prezident Ilham Alijev označil boje za velké vítězství. Ázerbájdžánská vláda zdůrazňovala především získání několika strategických výšin a skutečnost, že se po dlouhé době podařilo změnit linii kontaktu. Arménské vedení naopak zpočátku tvrdilo, že ázerbájdžánská ofenziva selhala. Později však prezident Serž Sargsjan připustil, že Ázerbájdžán získal několik menších částí území. Podle jeho vyjádření neměly zásadní strategický význam a Arménie se je rozhodla neobsazovat zpět, aby zabránila dalším ztrátám.
Hodnocení výsledku
Na výsledku Čtyřdenní války se analytici neshodli. Ázerbájdžán dosáhl menších, ale podle některých hodnocení strategicky významných územních zisků. Zároveň však utrpěl značné ztráty a nedokázal zásadně změnit vojenskou situaci v Náhorním Karabachu.
Někteří analytici proto konflikt označili za taktické vítězství Ázerbájdžánu. Jiní jej považovali spíše za omezenou změnu dlouhodobého statusu quo. Podle některých hodnocení nedošlo k takovým územním změnám, které by výrazně změnily celkovou vojenskou rovnováhu.
Význam konfliktu spočíval také v tom, že ukázal křehkost příměří z roku 1994. Po dubnových bojích bylo stále zřejmější, že dlouhodobě nevyřešený konflikt může znovu přerůst v rozsáhlejší válku. O čtyři roky později skutečně vypukla Druhá válka o Náhorní Karabach, která byla podstatně rozsáhlejší.
Pozdější vývoj
V červnu 2019 vytvořil arménský parlament komisi, která měla vyšetřit okolnosti Čtyřdenní války. Před komisí vypovídali mimo jiné bývalý prezident Serž Sargsjan, bývalý ministr obrany Sejran Ohanjan a další vysocí představitelé arménského vedení. Část závěrů komise nebyla veřejně zveřejněna.
V srpnu 2020 Sargsjan uvedl, že Arménie podle něj Čtyřdenní válku vyhrála, zároveň však připustil, že arménská vojenská rozvědka nedokázala předem odhalit přípravu ázerbájdžánské operace.
Související články
Konflikt v Náhorním Karabachu První válka o Náhorní Karabach Druhá válka o Náhorní Karabach Třetí válka o Náhorní Karabach Arménie Ázerbájdžán Republika Arcach Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě
Reference
Kategorie:Konflikt v Náhorním Karabachu Kategorie:Války Arménie Kategorie:Války Ázerbájdžánu Kategorie:Války 21. století Kategorie:Události v Arménii Kategorie:Události v Ázerbájdžánu