Hlavní silnice 16 je silnice ve Švýcarsku a Lichtenštejnsku.

Začíná v Tägerwilenu na hranicích s Německem u Kostnice, vede přes oblast Toggenburg, údolí Alpského Rýna (Rheintal) a Lichtenštejnské knížectví a končí v Schaanwaldu na hranicích s Rakouskem u Feldkirchu.

Průběh trasy Silnice začíná v Tägerwilenu v oblasti Tägermoos na hranicích s Německem u celního přechodu Gottlieber Zoll, kde je přes krátkou spojku napojena na spolkovou silnici 33. Odtud vede přes hřeben Seerücken do údolí řeky Thur (Thurtal) u Märstettenu a dále přes region Fürstenland až do Wilu (kanton St. Gallen).

Z Wilu pokračuje podél řeky Thur až do Wildhausu. S výjimkou obcí Neu St. Johann/Nesslau a Stein obchází všechna sídla po obchvatech, které jsou souběžně značeny jako rychlostní silnice (Autostrasse).

Z průsmyku Wildhauserpass (1 090 m n. m.) klesá silnice do údolí Alpského Rýna (Rheintal) směrem k obcím Gams a Buchs. Mezi Buchsem a Schaanem překračuje Rýn a vstupuje na území Lichtenštejnského knížectví. Tam vede přes Schaan a Schaanwald až na hranice s Rakouskem u Feldkirchu, odkud dále pokračuje pod názvem Liechtensteiner Straße.

Celková délka této tranzitní silnice, která většinou nemá směrově rozdělené jízdní pásy, činí přibližně 103 kilometrů, z čehož se zhruba 9 kilometrů nachází na území Lichtenštejnska.

Historie náhled|vlevo|Most přes řeku Säntisthur ve vesnici Unterwasser Lichtenštejnsko Silnice Deutsche Strasse z Feldkirchu přes Schaan do Churu byla dokončena v roce 1786. V Rakousku se dnes označuje jako Liechtensteiner Strasse.

Kanton St. Gallen Beda Angehrn, opat kláštera v St. Gallenu, podporoval výstavbu silnic na svém území. V letech 1774 až 1787 vznikla silnice Toggenburgerstrasse mezi Wilem a Wattwilem. Tato silnice protínala hrabství Toggenburg a spojovala ho s městem Wil v regionu Fürstenland. Toggenburgerstrasse ležela zcela na území knížecího opatství, coź usnadňovalo obchod v době míru i vojenské přesuny v době válek.

Státní silnice z Gamsu do Lichtenštejnska byla dokončena až v roce 1836, kdy močály v údolí Alpského Rýna (Alpenrheintal) přestaly být v důsledku regulace Rýna zapavovány. Na úseku v kantonu St. Gallen tvoří tato hlavní silnice – s výjimkou částí, pro které existuje obchvat – kantonální silnici K 13 Wil–Haag. V kantonu St. Gallen byly podél této hlavní silnice postupně v letech 1963 až 2022 otevírány obchvaty jednotlivých obcí.

Thurgau Thurgau bylo až do roku 1803 společným panstvím (), tedy poddaným územím bez vlastních práv, které spravovaly švýcarské městské státy společně. Od roku 1803 mohl nově založený kanton Thurgau rozhodovat o svých daňových příjmech sám a schválil rozsáhlý program výstavby silnic. V roce 1806 rozhodla vláda o stavbě silnice mezi Märstettenem a Wilem. V roce 1811 pak padlo rozhodnutí o výstavbě silnice mezi Wäldi a Märstettenem.

Odkazy Reference

Externí odkazy

16 Kategorie:Silnice v Lichtenštejnsku Kategorie:Doprava v kantonu Thurgau Kategorie:Doprava v kantonu St. Gallen