Appenzeller Bahnen (zkratka AB) je švýcarská železniční společnost se sídlem v Herisau. Provozuje železniční síť v kantonech Appenzell Innerrhoden, Appenzell Ausserrhoden, St. Gallen a Thurgau.

Společnost v současném rozsahu vznikla v roce 2006 fúzí stejnojmenné předchozí společnosti Appenzeller Bahnen s dráhami Rorschach-Heiden-Bergbahn, Bergbahn Rheineck–Walzenhausen a Trogenerbahn.

Síť tratí náhled|vpravo|Mapa sítě tratí (bez Frauenfeld-Wil-Bahn) Appenzeller Bahnen provozují své tratě na třech různých rozchodech: Appenzell – St. Gallen – Trogen (páteřní linka): úzký rozchod (1000 mm) Gossau – Appenzell – Wasserauen: úzký rozchod (1000 mm) Altstätten–Gais: úzký rozchod (1000 mm), s ozubnicovými úseky Rheineck–Walzenhausen: úzký rozchod (1200 mm), s ozubnicovým úsekem Rorschach–Heiden: standardní rozchod (1435 mm), s ozubnicovým úsekem Frauenfeld–Wil: úzký rozchod (1000 mm)

Tratě St. Gallen – Gais – Appenzell, Gossau – Appenzell – Wasserauen a Altstätten – Gais tvoří propojenou síť o rozchodu 1000 mm, přičemž všechny jsou elektrifikovány stejnosměrným napětím 1500 V. Trať St. Gallen – Trogen má rovněž metrový rozchod, až do roku 2018 však fungovala samostatně.

V letech 2016 až 2018 realizovaly Appenzeller Bahnen rozsáhlý stavební projekt s cílem propojit tratě Appenzell – St. Gallen a St. Gallen – Trogen. Tři hlavní překážky představovaly: odlišná elektrifikace (trať St. Gallen – Trogen byla napájena stejnosměrným napětím 1000 V s krátkým úsekem o 600 V sdíleným s trolejbusovým systémem v St. Gallenu), odlišné (i když těsně sousedící) konečné stanice v St. Gallenu a maximální stoupání (přístup do St. Gallenu od Appenzellu s ozubnicí byl příliš strmý pro adhezní vozidla z trati St. Gallen – Trogen). Projekt proto přinesl reelektrifikaci trati St. Gallen – Trogen na napětí 1500 V a výstavbu nového tunelu Ruckhalde skrz St. Gallen. Původní trasa přes St. Gallen byla v dubnu 2018 uzavřena a v říjnu téhož roku začaly vlaky projíždět skrz.

Tratě Rheineck–Walzenhausen a Rorschach–Heiden jsou od zbytku sítě geograficky oddělené a mají rozchod 1200 mm, respektive standardní rozchod (1435 mm). Tratě Altstätten–Gais, Rheineck–Walzenhausen a Rorschach–Heiden disponují ozubnicovými úseky, zatímco tratě Gossau – Appenzell – Wasserauen a Appenzell – St. Gallen – Trogen jsou čistě adhezní. Společnost Frauenfeld-Wil-Bahn od roku 2003 úzce spolupracovala, ale byla právně samostatná a není se sítí kolejově propojena. V roce 2021 došlo k jejímu převzetí.

Společnost provozuje také autobusovou linku z Teufenu (na trati St. Gallen – Gais – Appenzell) do Speicheru (na trati St. Gallen – Trogen). Na trasách linek St. Gallen – Gais – Appenzell a St. Gallen – Trogen je zajišťován i noční autobusový provoz.

Historie náhled|vlevo|Souprava AB na konečné Wasserauen (1983) náhled|vpravo|Původní akcie Appenzellerbahn z roku 1886 Společnost Schweizerische Gesellschaft für Localbahnen (SLB) otevřela 12. dubna 1875 trať (St. Gallen) Winkeln–Herisau, která byla 21. září prodloužena až do Urnäsch. Společnost se sídlem v Basileji usilovala o realizaci dalších železničních projektů. Jelikož se však kvůli trvalému nedostatku financí nepodařilo realizovat tratě Stäfa–Wetzikon a Muri–Affoltern–Ägeri, následovalo v roce 1885 přejmenování společnosti na Appenzellerbahn-Gesellschaft, zkráceně Appenzeller Bahn (AB). Společnost Appenzeller Bahn uvedla 16. srpna 1886 do provozu pokračování trati mezi Urnäschem a Appenzellem, čímž byla koncesovaná trať dokončena. Sídlo společnosti bylo přeneseno do Herisau.

Prodloužením tramvajové/úzkorozchodné trati Appenzeller-Strassenbahn St. Gallen–Gais do Appenzellu vyrostla společnosti AB od roku 1904 silná konkurence. Otevřením trati společnosti Bodensee-Toggenburg-Bahn (BT) dne 3. října 1910 byla úvrať ve stanici Herisau opuštěna a nahrazena společným nádražím vybudovaným společností BT. Tunel Mühlebühltunnel byl nahrazen novostavbou v nižší poloze. náhled|vlevo|Souprava ABe 4/12 u Jakobsbad Konkurence vůči normálněrozchodné trati BT se projevila na úseku Herisau–Winkeln společnosti AB. Proto bylo rozhodnuto připojit na úzkorozchodnou síť místo toho Gossau. Dne 1. října 1913 byl otevřen nový úsek Herisau–Gossau a stará trať Herisau–Winkeln byla zrušena a snesena. Ačkoli ještě v roce 1929 pořídila Appenzeller Bahn dva motorové vozy s dieselovým pohonem, označené ABCFm 2/4, dne 23. dubna 1933 přešla na plně elektrický provoz. K 1. lednu 1947 se Appenzeller Bahn při zachování svého názvu sloučila se společností Appenzell-Weissbad-Wasserauen-Bahn (AWW), která byla otevřena v roce 1912.

V roce 1970 vytvořily společnosti AB a St. Gallen-Gais-Appenzell-Altstätten-Bahn (SGA) po zdlouhavých diskusích společné ředitelství. K 1. lednu 1988 se pak definitivně sloučily do nového podniku s mírně pozměněným názvem na Appenzeller Bahnen.

V roce 2006 rozhodly valné hromady předchozích společností o fúzi Appenzeller Bahnen s železničními společnostmi Rorschach-Heiden-Bergbahn (RHB), Bergbahn Rheineck–Walzenhausen (RhW) a Trogenerbahn (TB), a to se zpětnou platností k 1. lednu 2006. Byla zvolena forma fúze sloučením, při níž větší společnost Appenzeller Bahnen AG převzala zbývající tři firmy. Současná Appenzeller Bahnen AG je tedy stále společností založenou v roce 1886 (zápis v obchodním rejstříku z 26. července 1886).

V červnu 2021 převzala společnost Appenzeller Bahnen se zpětnou platností k 1. lednu 2021 železnici Frauenfeld-Wil-Bahn (FW), za jejíž provozní vedení byla zodpovědná již od roku 2003.

V rámci modernizace a zvýšení efektivity byla v roce 2022 zahájena stavba nového servisního centra v ulici Weissbadstrasse v Appenzellu, ve kterém se měla propojit různá infrastrukturní zařízení ze stanic Appenzell, Gais a Herisau. Centrum bylo v prosinci 2024 napojeno na kolejovou síť a jeho oficiální otevření je plánováno na květen 2025 v rámci oslav 150letého jubilea. Při příležitosti tohoto výročí vydala Švýcarská pošta 6. března 2025 příležitostnou poštovní známku.

Vlastnická struktura náhled|vpravo|Souprava s nízkopodlažním řídicím vozem BDeh 4/4 v Teufenu Appenzeller Bahnen jsou organizovány ve formě soukromoprávní akciové společnosti podle článku 620 a následujících švýcarského zákoníku o závazkovém právu (). Základní kapitál činí 20 095 050 švýcarských franků a je zcela rozdělen na akcie na jméno o jmenovité hodnotě jeden frank. Před fúzí se společností Frauenfeld-Wil-Bahn byla určena firemní hodnota obou železničních společností. Následně byl akciový kapitál Appenzeller Bahnen navýšen o 4 495 050 franků. Akcie Frauenfeld-Wil-Bahn (FW) byly poté vyměněny za rovnocenné akcie Appenzeller Bahnen.

Vzhledem k historickému vývoji a s ním spojeným fúzím a akvizicím jsou podíly rozděleny následovně:

+ před fúzí s FW po fúzi s FW Švýcarská konfederace 39 % 39 % Kanton St. Gallen 11 % 9,6 % Kanton Thurgau - 7,6 % Kanton Appenzell Ausserrhoden 9 % 7,3 % Kanton Appenzell Innerrhoden 4 % 2,8 % Město St. Gallen 4 % 3,5 % Různé obce a okresy v kantonech St. Gallen, Thurgau, Appenzell Ausserrhoden a Appenzell Innerrhoden 16 % 16,9 % Soukromí vlastníci 5 % 4,8 % V přímém vlastnictví akciové společnosti 1 % 0,5 % Zatím nevypořádáné akcie předchozích společností 11 % 8,0 %

Fotogalerie

Odkazy Reference

Externí odkazy

Kategorie:Švýcarské železniční společnosti Kategorie:Doprava v kantonu Appenzell Ausserrhoden Kategorie:Doprava v kantonu Appenzell Innerrhoden Kategorie:Doprava v kantonu St. Gallen Kategorie:Doprava v kantonu Thurgau