Skokanské můstky v Harrachově tvoří areál můstků určených pro skoky na lyžích, které se nacházejí na svazích Čertovy hory (1023 m n. m.) v Harrachově. Celý areál se skládá z pěti můstků, světovou raritu představuje zdejší mamutí můstek určený pro lety na lyžích, který je jedním z pěti funkčních můstků tohoto typu na celém světě. Lidově se tento můstek nazývá "Čerťák".

Historie Harrachov se řadí mezi několik středisek v Evropě, kde se pořádají světové poháry ve skocích a letech na lyžích. Je zde několik lyžařských můstků od K30 po K185. Nejstarší skokanský můstek v Harrachově pochází z roku 1920, tzv. Teufelsschanze postavil německý Wintersportverein z iniciativy hoteliéra Erlebacha. Stál na Čerťáku a skákalo se zde okolo 30 metrů. Konalo se zde několik významných podniků mistrovství HDW, závody o Štít ˇČerťáku". Postupně se můstek zvětšoval (nejdále se zde skákalo přes 60 metrů), o dva roky později stál další můstek na Ptačinci. Na prvním můstku se od roku 1945 konal závod o Pohár Harrachovských skláren a potom v letech 1954-68 velké mezinárodní závody v klasických disciplínách. Postupně se stavěly další, až nakonec vyrostl i slavný mamutí můstek.

Areál velkých skokanských můstků byl vybudován v letech 1977-1980 na severním svahu Čertovy hory. Při stavbě byla odstřelena skála a bylo přemístěno více než 180 tisíc kubíků zeminy. Zde se nachází velký můstek K120 a mamutí můstek pro lety na lyžích K180 dnes označovaný jako HS 210, který umožňuje lety dlouhé přes 210 metrů. V areálu středních můstků postavených v roce 1952 jsou skokanské můstky K40 (kritický bod 40 m), K70 a K90. V roce 2009 bylo v areálu velkých skokanských můstků instalováno umělé osvětlení o 7 stožárech s 293 světlomety. náhled|vlevo|Areály skokanských můstků z Harrachova (2021) Mimo to jsou v Harrachově na severním svaru Hřebínku (699 m n. m.) ve skokanském areálu Kaml dva dětské skokanské můstky s kritickými body 16 m a 24 m (K16, K24).

Sportovní areál Harrachov a.s. vlastní Česká unie sportu (56,5 % akcií), Svaz lyžařů České republiky (37,6 %), Město Harrachov (4,0 %) a Investiční společnost Sportlease s.r.o. Praha (1,9 %).

Skokanské můstky provozuje Areál skokanských můstků Harrachov, o.p.s. Jeden ze zakladatelů veřejné sbírky na záchranu skokanských můstků v Harrachově, projektant Josef Slavík, je od roku 2020 ředitelem ASMH, o.p.s. a též předsedou Lyžařského a turistického Bucharova klubu, který vlastní 75 % areálu skokanských můstků v Harrachově. náhled|vlevo|Velké skokanské můstky (2011)

Mamutí můstek Mamutí můstek byl dokončen v roce 1979 (K165), v roce 1982 byl upraven na K185 a konečně v 1992 byl zrenovován na HS205. Jeho konstrukční bod činí K185 m. Nájezd je dlouhý 122,5 m, průměrná nájezdová rychlost se pohybuje okolo 101 km/h. Vedle můstku vede jednosedačková lanovka, která vozila závodníky nahoru pod věž. Rekord můstku 214,5 m drží finský skokan Matti Hautamäki z 9. března 2002 a společně s ním rakouský skokan Thomas Morgenstern, který ho skočil 9. ledna 2011. Nejdelší skok 220 m skočil Jurij Tepeš ze Slovinska 2. března 2013 ale s pádem (neoficiální rekord).

Pravidelně se zde pořádalo mistrovství světa v letech na lyžích (1983, 1992, 2002, 2014) a závody světového poháru (1980, 1985, 1989, 1996, 1999, 2001, 2008, 2011, 2013). Poslední závod se měl uskutečnit 12. března 2016. Dvakrát zde padl světový rekord a v roce 1996 zde byla poprvé na světě překonána hranice 200 metrů v oficiálním závodě.

Skokanský areál je úzce spojen s Pavlem Plocem. Jeden z našich nejlepších skokanů v historii zde 18. února 1983 vytvořil světový rekord a také rekord tohoto můstku 181 m. O dva dny později obsadil druhé místo v závodech Mistrovství světa v letech na lyžích. V závodech světového poháru 3. místa obsadili Jiří Parma (1985), Jaroslav Sakala (1996), Roman Koudelka (2011) a Jan Matura (2013). Matura o dva roky později (2013) získal 2. místo.

Od roku 2014 je můstek pro špatný stav uzavřen, propadl se totiž rošt na bubnu a na dopadu. Problémem jsou i pozemky pod můstky, které patří státu a spravuje je Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM). V roce 2020 Svaz lyžařů České republiky a Liberecký kraj uspořádaly výběrové řízení na realizaci projektu rekonstrukce areálu. Výběrové řízení vyhrála polská společnost Archigeum ze Zielonky poblíž Bydhoště. Svaz lyžařů ČR již v říjnu roku 2019 stáhl kandidaturu na pořádání MS v letech kvůli nevyřešeným majetkoprávním vztahům v harrachovském areálu. Mistrovství světa v letech na lyžích v roce 2024 se místo Harrachova uskuteční na Kulmu v rakouském středisku Bad Mitterndorf/Tauplitz.

náhled|Roman Koudelka (2016) náhled|Logo Harrachov 2014 FIS Mistrovství světa v letech na lyžích Výsledky závodů na mamutím můstku Datum1. místo2. místo3. místoDruh závodu27.-30. 3. 1980 Steve Collins (CAN)volný závod K16519.-20. 3. 1983 Klaus Ostwald (GDR) Pavel Ploc (ČSSR) Matti Nykänen (FIN)Mistrovství světa v letech K18523. 2. 1985 Ole Gunnar Fidjestøl (NOR) Miran Tepeš (YUG) Jiří Parma (ČSSR)Světový pohár K18513. 3. 1989 Ole Gunnar Fidjestøl (NOR) Mike Holland (USA) Jan Boklöv (SWE)Světový pohár K18521.-22. 3. 1992 Noriaki Kasai (JPN) Andreas Goldberger (AUT) Roberto Cecon (ITA)Mistrovství světa v letech K1859. 3. 1996 Andreas Goldberger (AUT) Christof Duffner (GER) Jaroslav Sakala (CZE)Světový pohár K18513. 1. 2001 Adam Małysz (POL) Martin Schmitt (GER) Risto Jussilainen (FIN)Světový pohár K18514. 1. 2001 Adam Małysz (POL) Janne Ahonen (FIN) Martin Schmitt (GER)Světový pohár K18510. 3. 2002 Sven Hannawald (GER) Martin Schmitt (GER) Matti Hautamäki (FIN)Mistrovství světa v letech K18520. 1. 2008 Janne Ahonen (FIN) Tom Hilde (NOR) Anders Jacobsen (NOR)Světový pohár HS2058. 1. 2011 Martin Koch (AUT) Thomas Morgenstern (AUT) Adam Małysz (POL)Světový pohár HS2059. 1. 2011 Thomas Morgenstern (AUT) Simon Ammann (SUI) Roman Koudelka (CZE)Světový pohár HS2053. 2. 2013 Gregor Schlierenzauer (AUT) Jan Matura (CZE) Jurij Tepeš (SLO)Světový pohár HS20515. 3. 2014 Severin Freund (GER) Anders Bardal (NOR) Peter Prevc (SLO)Mistrovství světa v letech HS205

Velký můstek náhled|Jakub Janda (2012) Velký můstek byl dokončen v roce 1979, v letech 1992 a 2004 byl zrenovován. Na podzim 2004 prošel můstek menší rekonstrukcí, kdy byla dopadová plocha jinak zprofilována a přizpůsobena tak současným standardům FIS. Konstrukční bod byl posunut o 5 m na K125 m a HS na 142 m. Nájezd je dlouhý 107,8 m, průměrná nájezdová rychlost se pohybuje okolo 94 km/h. Pořádaly se zde závody světového poháru. Rekord můstku 151,5 m drží rakouský skokan Martin Koch, který ho vytvořil při závodech Kontinentálního poháru 17. prosince 2004.

Závody světového poháru skokanů se zde uskutečnily v letech 1981, 1983-4, 1986, 1989-90, 1996, 1998-9, 2004-5 a 2011. Také tento můstek je po posledním závodě v roce 2011 uzavřen a bude opraven společně s mamutím můstkem.

Prvním československým vítězem závodu světového poháru v Harrachově byl Pavel Ploc, který zde vyhrál v roce 1983. O rok později zde zvítězil Jiří Parma. Mezi vítěze se zapsal v roce 2005 i Jakub Janda. náhled|vlevo|Areál středních můstků K90, K70 a K40 (2009)

Střední můstek náhled|vlevo|Střední můstky v Harrachově (duben 2025, po mistrovství republiky v rychlostním lyžování na bubnu K90) V areálu středních můstků byl původní můstek v roce 1952 podle projektu Karla Jarolímka přestavěn. Zároveň byl vedle něj vybudován menší 50-metrový můstek a později i malý "Pionýr" pro žáky. V roce 1956 byl nejmenší můstek jako první v Československu a jako druhý na světě pokryt umělou hmotou. V 70- letech prošel největší ze středních můstků celkovou rekonstrukcí a od roku 1998 je pokryt novou hmotou. Střední můstek se používá především pro skokanskou část závodů i světového poháru v severské kombinace, ale konalo se zde v roce 1993 i Mistrovství světa juniorů a v roce 2002 Mistrovství světa veteránů. Konstrukční bod můstku činí K90 m, HS100 m. "Letní" rekord můstku 102,5 m drží český skokan Roman Koudelka, který jej skočil v létě na umělé hmotě. Jako oficiální rekord se uvádí výkon norského skokana Wilhelma Brehma 101,5 m z roku 1997. Poslední závod, který se na tomto můstku konal, byl závod Poháru FIS ve dnech 11. a 12. března 2016. V roce 2020 byl můstek díky úsilí mnoha dobrovolníků, veřejné sbírce, Svazu lyžařů ČR, Libereckému kraji, sponzorům a nadšeným fandům opraven (vč. sousedních K70 a K40) a opět jej využívají pro trénink reprezentanti ČR ve skocích i v severské kombinaci. Všechny tři můstky mají moderní profil navržený Josefem Slavíkem a odpovídají přísným pravidlům FIS. V únoru se zde měl na K90 uskutečnit závod MČR v severské kombinaci, ale vzhledem ke covidové situaci byl závod zrušen. V neděli 16. března 2025 se v Harrachově uskutečnilo mistrovství republiky s mezinárodní účastí ve skocích na lyžích. Na středním můstku byli republikovými šampiony korunováni Roman Koudelka a Karolína Indráčková. Medaile byly rozdávány rovněž v juniorské kategorii, ve které zlato vybojoval David Rygl. R. Koudelka tak zopakoval na stejném můstku své vítězství z loňského roku (21. 2. 2024). Ve skokanském areálu v Harrachově na "bubnu" středního můstku K90 uspořádal lyžařský oddíl HARRANTI Ski Team Harrachov 5. dubna 2025 otevřené mistrovství republiky v rychlostním lyžování (MR Speed Ski), kterého se zúčastnily i legendy jako Petr Záhrobský, Radek Čermák, Edvard Foldyna atd. Zvítězil Radim Palán před Karlem Lankem a Petrem Mudrou. náhled|Jan Matura (2014)

Další můstky Kromě již tří zmíněných můstků se zde nacházejí ještě další dva. Rekord můstku s konstrukčním bodem K70 m/HS 73 m drží Jan Matura, který zde v roce 1996 skočil 77 m. V lednu 2021 (16.-17.) se na tomto můstku uskutečnily dva závody FIS Youth Cup v severské kombinaci.

Nejmenší můstek má konstrukční bod K40 m, rekord 43,5 m od roku 1999 drží František Vaculík.

Odkazy

Reference

Související články Harrachov Mistrovství světa v letech na lyžích Světový pohár ve skocích na lyžích

Literatura

Externí odkazy

Čerťák Kategorie:Klasické lyžování v Česku Kategorie:Sportovní zařízení v Libereckém kraji Kategorie:Sport v Harrachově Kategorie:Stavby v okrese Jablonec nad Nisou