Oldřich Pinkas (3. září 1886 Tachlovice – 19. února 1960 Praha) byl plukovník četnictva, průkopník četnické kynologie a kriminalistiky, autor metodických policejních příruček a velitel Ústředního četnického pátracího oddělení (předchůdce Všeobecné kriminální ústředny) v Praze.

Život

Rodinný původ, studia a první pracovní zařazení Oldřich Pinkas se narodil 3. září 1886 v Tachlovicích nedaleko Prahy, ale většinu svého života strávil v Praze. Narodil se do učitelské rodiny – pocházel jako jedno ze sedmi dětí. Po skončení středoškolského studia na Malostranském gymnáziu pokračoval od roku 1906 ve vysokoškolských studiích na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze studiem filozofie, češtiny a němčiny. Ještě než mohl složit závěrečné zkoušky, vypukla první světová válka. Tu prožil jako řádný důstojník v rakousko–uherské armádě. Po skončení první světové války a vzniku samostatného Československa se už k učitelské profesi nevrátil, ale vstoupil (jako záložní důstojník) v roce 1919 do řad příslušníků nově budovaného československého četnictva. Oldřich Pinkas byl přidělen jako druhý pobočník zemského četnického velitele v Bratislavě. A právě při výkonu této funkce se seznámil s Josefem Ježkem – tehdy ještě rytmistrem, který zastával funkci prvního pobočníka zemského četnického velitele. V roce 1919 nastoupil Oldřich Pinkas do důstojnické školy a po jejím absolvování byl povolán k práci ve vojenské skupině 13. oddělení prvorepublikového Ministerstva vnitra (MV). Toto oddělení se zabývalo problematikou četnictva a Oldřich Pinkas tu nastoupil jako konceptní úředník.

Kynologie V roce 1922 navštívil v Německu státní ústav pro chov a výcvik psů v Grünheide, kde se zajímal o to, jak zapojit psy do policejní práce. Po návratu do Československa pomáhal budovat systém vzdělávání četnických psovodů a výcviku psů služebních plemen. Byl dlouholetým členem Klubu pěstitelů policejních a ušlechtilých psů v Praze. Zasloužil se o vybudování ústavu pro chov a výcvik služebních psů v Pyšelích na Benešovsku. Kynologii se (coby autor odborných publikací o chovu psů) věnoval i v důchodovém věku.

Velitelské funkce I po roce 1928 se Oldřich Pinkas zabýval problematikou pátrací služby. Bylo to v době, kdy došlo ke zřízení četnických pátracích stanic a Ústředního četnického pátracího oddělení v Praze.

Ke dni 1. května 1933 se major Oldřich Pinkas stal zástupcem velitele (náměstkem velitele) Ústředního četnického pátracího oddělení v Praze. V roce 1939 se stal posledním velitelem tohoto oddělení. Po německé okupaci Čech, Moravy a Slezska (po 15. březnu 1939) došlo k velkým organizačním změnám v řadách české policie a četnictva. Do hodnosti podplukovníka byl Oldřich Pinkas povýšen v roce 1940 (krátce před svým odchodem do důchodu). Ke dni 30. června 1942 odešel Oldřich Pinkas do výslužby a jím řízený útvar (Ústřední četnické pátrací oddělení) byl včleněn do Všeobecné kriminální ústředny.

Ocenění a závěr života V roce 1957 byl Oldřich Pinkas vyznamenán Zlatým odznakem za obětavou práci a rozvoj kynologie v tehdejším Československu. Plukovník Oldřich Pinkas byl ženatý a byl otcem tří dětí. Zemřel 19. února 1960 v Praze.

Publikační činnost V roce 1922 sepsal kapitán Oldřich Pinkas (spolu s kapitánem četnictva Josefem Povondrou – zakladatelem první daktyloskopické sbírky u četnictva v českých zemích) publikaci Pokyny pro službu pátrací a daktyloskopickou bezpečnostních orgánů, která byla schválena prvorepublikovým Ministerstvem vnitra coby oficiální služební pomůcka. Oldřich Pinkas byl také spoluautorem Sbírky četnických předpisů. A byl to právě Josef Ježek, kdo dal popud k napsání obou těchto příruček. Oldřich Pinkas byl rovněž autorem mnoha odborných článků z oblasti pátrací služby a používání služebních psů četnictva. Tyto statě byly uveřejňovány v časopise Bezpečnostní služba.

Povondra, Josef, ed. a Pinkas, Oldřich. Pokyny pro službu pátrací a daktyloskopickou bezpečnostních orgánů. 2. vydání, V Kroměříži: J. Gusek, 1923. 120 stran. Pinkas, Oldřich, ed. a Erhart, Josef, ed. Sbírka četnických předpisů: doplněno až do konce července 1923. Svazek 1. Překlad Oldřich Pinkas a Josef Erhart. Kroměříž: J. Gusek, 1923, 215 stran. Bürger, Alexandr a Pinkas, Oldřich. Boxer, jeho chov a výcvik. Praha: Brázda, 1950; 90 stran; Rádce zemědělce; svazek 134.

Připomínky Jeho jméno nese Pohár plukovníka Oldřicha Pinkase (zkráceně: Pinkasův pohár) – prestižní kynologické ocenění v soutěži psí poslušnosti.

Jeho jméno připomíná pamětní deska na domě v Kmochově ulici 750/15 na pražském Smíchově. Pamětní deska byla slavnostně odhalena dne 3. října 2026. Deska je umístěna na vnější fasádě činžovního domu na adrese: Kmochova 750/15, 150 00 Praha 5 - Smíchov, Česko, který Oldřich Pinkas kdysi vlastnil. Pamětní deska z lesklého černého materiálu o rozměrech cca 60 x 40 cm obsahuje fotografii Oldřicha Pinkase a následující krátký text: „V tomto domě žil / plukovník četnictva / Oldřich Pinkas / * 3. 9. 1886 v Tachlovicích / † 19. 2. 1960 v Praze // průkopník četnické / kynologie a kriminalistiky // velitel ústředního / četnického pátracího / oddělení v Praze“. Deska vznikla za podpory Prahy 5 a na jejím vzniku se podílela Pinkasova pravnučka Jana Hanušová.

Fotogalerie

Odkazy Poznámky

Reference

Související články Josef Povondra Josef Ježek Externí odkazy

Kategorie:Narození 3. září Kategorie:Narození v roce 1886 Kategorie:Narození v Tachlovicích Kategorie:Čeští policisté Kategorie:Čeští kriminalisté Kategorie:Úmrtí 19. února Kategorie:Úmrtí v roce 1960 Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Muži