Josef Falář (* 20. října 1936 Zdíkov) je český sportovní a vojenský psycholog a válečný veterán války v Jugoslávii.
Životopis Josef Falář se narodil 20. října 1936 ve Zdíkově u Vimperka. Dětství prožil především ve Zdíkovci, kde jeho otec Josef provozoval obchod s textilem. Zde také zažil konec druhé světové války, především nálety spojeneckého letectva. Německá armáda ve Zdíkovci rozmístila houfnice a vyhlásila obyvatelům tříhodinové ultimátum. Ženy a děti musely obec opustit, zatímco muži zůstali na místě. Němečtí vojáci nakonec dostali rozkaz pokračovat na západ a ve Zdíkovci po nich zůstala mimo jiné hromada odevzdaných zbraní. Krátce nato obec osvobodily americké jednotky.
Po válce se rodina přestěhovala do Volar. Od roku 1951 žila rodina v Českých Budějovicích, kde Falář vystudoval gymnázium a následně učiliště pracovních záloh. V roce 1948 se jako žák zúčastnil XI. všesokolského sletu v Praze a v roce 1955 první spartakiády. Během studentských brigád se podílel také na stavbě přehrady Lipno.
Po maturitě nastoupil na vojenské učiliště protivzdušné obrany v Olomouci. Učiliště dokončil v roce 1958 a následně působil u letištního praporu v Plané u Českých Budějovic, kde pracoval u palebné a ženijní čety. Věnoval se atletice. Přátelil se s pozdějším olympijským vítězem Josefem Odložilem. Zapojil se do přípravy československých sportovců na letní olympijské hry v Mexiku v roce 1968. Pracoval zejména se sportovními střelci z Plzně. Na olympijských hrách v Mexiku následně získal československý střelec Jan Kůrka zlatou medaili.
V roce 1965 nastoupil na vojenskou univerzitu, kde studoval psychologii. Specializoval se na vojenskou psychologii a psychologii sportu. Po dokončení vysokoškolského studia působil jako psycholog sportu. Pracoval především s lyžaři, mezi nimiž byl například olympijský vítěz ve skoku na lyžích Jiří Raška. Současně spolupracoval s hokejisty a podílel se na výběru a psychologickém testování hráčů v Dukle Jihlava i na reprezentační úrovni.
V roce 1973 se oženil s Evou, se kterou měl dva syny, Petra a Martina. Po sametové revoluci v roce 1989 jeho dosavadní pracovní místo psychologa sportu zaniklo. Po určité době nezaměstnanosti nastoupil na vědecké a servisní pracoviště ministerstva obrany CASRI, kde se věnoval psychodiagnostice a výzkumné práci. V souvislosti s válkou v bývalé Jugoslávii se podílel na výběru českých vojáků pro mírovou misi OSN UNPROFOR. Po rozpadu Československa dostal nabídku působit přímo jako vojenský psycholog českého praporu a 18. dubna 1993 odjel do Jugoslávie. V misi působil přibližně rok, do dubna 1994.
Krátce po jeho příjezdu došlo k útoku na pozorovací stanoviště Tango 27. Dělostřelecký granát zde 21. dubna 1993 usmrtil slovenského vojáka Igora Riga. Falář jako psycholog následně pracoval s vojáky, kteří byli útokem traumatizováni. Působil v oblasti Plitvických jezer. V dalších letech jezdil do Bosny a Kosova, kde testoval příslušníky misí KFOR a SFOR. Za svou účast v zahraniční misi získal status válečného veterána a později se stal aktivním členem Československé obce legionářské. Na pracovišti CASRI působil jako do roku 2008. V knize Vzpomínky na válku (2021) sdílel své vzpomínky na válku v Jugoslávii. V roce 2022 žil v Liberci.
Ocenění
Medaile OSN – UNPROFOR Čestný odznak Armády České republiky „Za zásluhy“ III. stupně Pamětní medaile Sdružení válečných veteránů ČR Čestný pamětní odznak Za službu míru Záslužný kříž Sdružení válečných veteránů České republiky II. třídy Pamětní odznak Sdružení válečných veteránů ČR – Mírové operace na území bývalé Jugoslávie
Reference
Kategorie:Čeští psychologové Kategorie:Českoslovenští vojáci Kategorie:Čeští válečníci Kategorie:Plukovníci Kategorie:Vojenští veteráni Kategorie:Narození v roce 1936 Kategorie:Narození 20. října Kategorie:Narození ve Zdíkově Kategorie:Žijící lidé Kategorie:Muži