Mířkovští (Miřkovští i Mirkovští) ze Stropčic, někdy psáno z Tropčic ( Mirkowsky von Tropcic) je český šlechtický rod s původem v jihozápadních Čechách. Psali se podle obce Stropčice (dříve též Tropčice) na Klatovsku a Mířkova na Domažlicku.
Historie rodu náhled|Vrchlabský zámek Miřkovští ze Stropčic svůj původ odvozují z rodu, z něhož vyšly některé další roy, např. Roupovcové z Roupova, Kaničtí z Čachrova, Fremutové ze Stropčic a další. Jejich předkem byl Otík ze Skočce († po 1359).
Svůj původ odvozuje rod od Stropčic, části města Švihov, o němž první zmínka pochází z roku 1346, kdy byla centrem samostatného panství, s vesnicemi Kaliště a Kamýk. V té době ji spravovali vladykové Fremut ze Stropčic a Miřkovští ze Stropčic.
V roce 1498 se objevuje Přibíkovi ze Stropčic jako majitel Mířkova u Horšovského Týna na Domažlicku a jeho potomci se pak začali psát jako Mířkovští ze Stropčic. V roce 1603 Mířkov koupil nejvyšší hormistr Vilém starší Popel z Lobkovic, který obec připojil k horšovskotýnskému panství.
Sezima Miřkovský ze Stropčic v roce 1601 spolu se svou manželkou Annou ze Štampachu prodal panství Verušičky, které Anna zdědila v roce 1557 po svém otci Volfovi, Jáchymu Ondřeji Šlikovi.
V roce 1607 zemřela Barbora Miřkovská ze Stropčic, bohatá vdova po rytíři Karlu Škopkovi z Bílých Otradovic. Ta se dne 12. května 1603 provdala za Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic, jenž sňatkem získal polovinu východočeského panství Pecka. Z jejich manželství se narodila dcera Rosina Alžběta (26. září 1604 – ?), provdaná roku 1621 za svobodného pána z Puchheimu a druhý potomek (*/† 10. července 1607, zemřel při porodu spolu s matkou). Po Barbořině smrti zdědil Kryštof Harant také druhou polovinu jejího majetku.
Vilém mladší Miřkovský ze Stropčic byl majitelem Vrchlabí, jenž roku 1602 spojil celé vrchlabské panství v jeden celek. Byl synem Rosiny Bockové z Hemsdorfu na Vrchlabí a Viléma Miřkovského z Tropčic († 1590Zmizelé Vrchlabí, s. 13) a manželem Veroniky Mráčské z Dubé. V té době byly pověstné vrchlabské hutě částečně ve vlastnictví Mířkovských ze Stropčic a částečně pronajaty. V té době patřily k nejmodernějším závodům na českém území. Kupříkladu jedny z prvních vysokých pecí u nás byly v Dolním Dvoře. Také sortiment pověstných vrchlabských železáren se rozšířil o kosy, srpy, pily, součástky pro větrné mlýny a hlavně o hlavně a zámky pušek. Díky tomuto širokému sortimentu výrobků se železářské podniky dostaly až ke kostelu sv. Vavřince v centra města. Po požáru nechal v letech 1605–1614 rozšířit a stavebně upravit vrchlabský zámek do dnešní podoby. Na dostavbě zámku se podílel pravděpodobně italsko-český architekt Carlo Valmadi.
Vilém Mířkovský, ač evangelík, nezapletl se do protihabsburského povstání, a proto nadále vlastnil Vrchlabí i po popravě vrcholných vzbouřenců na Staroměstském náměstí. (Na rozdíl od blízké Horní Branné, která byla tehdejšímu majiteli zkonfiskována). Vrchlabské panství chtěl ale získat Albrecht z Valdštejna a v roce 1624 přinutil Viléma Miřkovského, aby mu vrchlabské panství prodal včetně zámku, dvou městeček, sedmi vesnic, dvou dvorů, hutí, hamrů a dolů. Protože však Albrecht z Valdštejna nezaplatil smluvenou částku 110 000 míšeňských kop, mělo panství zůstat ve Vilémově držbě až do úplného zaplacení. Vilém však brzy zemřel a celé panství přešlo v roce 1628 jako frýdlantské léno a ve vrchlabských železárnách se vyráběla výzbroj pro valdštejnská vojska. Tři dcery Viléma Miřkovského odškodnil Valdštejn alespoň částečně jinými manskými statky v podhůří.
V roce 1634 zdědila Kateřina Miřkovské ze Stropčic po svém manželovi Albrechtu Gottfriedovi Křineckém z Ronova spolu se svými dcerami Barborou, Annou Rosinou, Alenou Eustachií Jilemnici v Podkrkonoší.
Osobnosti rodu
Mikuláš Miřkovský ze Stropčic († 15. října 1575) nejvyšší zemský písař Království českého
Reference
Kategorie:České šlechtické rody Kategorie:Mířkov