Neil Douglas-Klotz (* 1951 předměstí Chicaga) je americký spisovatel, nezávislý badatel a lektor, který se zabývá religionistikou, psychologií a duchovními tradicemi Předního východu. Ve svých knihách podává duchovní a významové výklady Ježíšových výroků, modlitby Otčenáš a dalších biblických textů v souvislosti s aramejštinou, tedy řečí, která byla rodným jazykem Ježíše z Nazareta, a dalšími duchovními tradicemi Předního východu.
Česky doposud vyšly tři jeho autorské knihy. Aramejský Otčenáš: Meditace na Ježíšova slova (v angl. orig. Prayers of the Cosmos: Meditations on the Aramaic Words of Jesus), Skryté evangelium a Meditace o Genesi. V češtině vyšel také jím sestavený výbor z díla Chalíla Džibrána Malá kniha života Chalíla Džibrána.
Život a působení Douglas-Klotz vyrůstal na americkém Středozápadě v konzervativním luteránském prostředí. Jeho prarodiče z obou stran byli uprchlíky z Evropy a rodina měla německé, židovské, ruské a polské kořeny. V rodině slýchal němčinu, polštinu, ruštinu a jidiš. Po vysokoškolském studiu pracoval několik let jako novinář se zaměřením na sociální otázky, ochranu životního prostředí a spotřebitelů. Od poloviny 70. let se věnoval duchovním tradicím Předního východu, Pákistánu a Indie. Roku 1979 podnikl studijní cestu do Turecka, Pákistánu a Indie.
Od roku 1976 se učil u následovníků amerického židovsko-súfijského mystika Samuela L. Lewise a později se hlásil k súfijské tradici. Roku 1982 spolu s Tasnim Fernandezovou založil Mezinárodní síť Tanců univerzálního míru.
Deset let vyučoval religionistiku a psychologii na Holy Names College v Kalifornii. Roku 1996 získal na americkém Union Institute doktorát za práci s názvem Projekt Moudrost pouště: Text, hermeneutika a duchovní praxe v ,,původní" tradici Blízkého východu (orig. názvem The Desert Wisdom Project: Text, Hermeneutics and Spiritual Practice in the "Native“ Middle Eastern Tradition). Osm let byl spolupředsedou skupiny pro mystiku při American Academy of Religion. Od roku 1999 žije ve Skotsku. V Edinburghu založil Edinburský institut pro pokročilé vzdělávání (Edinburgh Institute for Advanced Learning) a podílel se na vzniku festivalu zaměřeného na spiritualitu a mír na Předním východě.
Douglas-Klotz navštívil dvakrát také Prahu, kde vedl semináře. Pozvánka pořadatelů na jeho další pražskou přednášku, plánovanou na 4. listopadu 2026 v pražské Unitarii, uváděla dvě předchozí návštěvy města, jejich roky ani bližší program však neupřesnila.
Tvorba V knize Aramejský Otčenáš: Meditace na Ježíšova slova (v angl. orig. Prayers of the Cosmos: Meditations on the Aramaic Words of Jesus, 1990) se Douglas-Klotz zabývá Otčenášem, blahoslavenstvími a dalšími Ježíšovými výroky. Jeho postup spojuje jazykový výklad s meditacemi a duchovními cvičeními využívajícími dech, hlas a pohyb. Podobně je pojata kniha Skryté evangelium s podtitulem Jak dešifrovat duchovní poselství aramejského Ježíše (The Hidden Gospel: Decoding the Spiritual Message of the Aramaic Jesus, 1999), v němž rozvíjí vlastní výklady Ježíšových slov a příběhů. Recenzenti Frederic a Mary Ann Brussatovi upozornili zejména na propojení výkladu s meditacemi, modlitbami a duchovními cvičeními.
V knize Meditace o Genesi (The Genesis Meditations, 2003) vykládá příběh o stvoření jako společné východisko židovské, křesťanské a islámské spirituality. Recenze v časopise Spirituality & Practice vyzdvihla právě mezináboženské pojetí knihy a doprovodná meditační cvičení.
V dalších knihách se Douglas-Klotz věnuje súfijské spiritualitě a meditační praxi, duchovním tradicím Předního východu a jejich významu pro současného člověka. Mezináboženské vztahy a společné motivy judaismu, křesťanství a islámu zpracoval například ve spoluautorské knize The Tent of Abraham: Stories of Hope and Peace for Jews, Christians and Muslims, vydané pod jeho súfijským jménem Saadi Shakur Chishti. Věnoval se rovněž vztahu spirituality k přírodě a ekologickým tématům. Pod pseudonymem A.K.A. Chisti vydal historický detektivní román A Murder at Armageddon: A Judas Thomas Mystery, zasazený do prostředí římské Palestiny. K aramejským Ježíšovým výrokům se později vrátil v knize The Aramaic Jesus Book of Days: Forty Days of Contemplation and Revelation, uspořádané jako soubor krátkých výkladů a kontemplací pro čtyřicetidenní duchovní praxi. Jako editor připravoval tematické výbory z tvorby Chalíla Džibrána a autobiografické soubory sestavené z textů súfijských učitelů Samuela L. Lewise a Moineddina Jablonského.
Odborné přijetí Douglas-Klotzův způsob interpretace aramejských a syrských textů se v odborné literatuře setkal s rozdílným přijetím. Americká teoložka Elizabeth A. Dreyerová při rozboru moderního přivlastňování mystických textů uvedla jeho návrh intersubjektivního výkladu jako příklad přístupu, který otevřeně přiznává perspektivu interpreta a připouští různé výklady pro různé skupiny a účely. Mark D. Hathaway v časopise Worldviews: Global Religions, Culture, and Ecology využil Douglas-Klotzův výklad Matoušových blahoslavenství jako model duchovního procesu, při němž práce s obtížnými emocemi může vést k obnovujícímu jednání.
Jeho jazyková a historická východiska však byla také kritizována. Nizozemský biblista Tjitze Baarda věnoval samostatnou studii nizozemskému vydání knihy Skryté evangelium: Jak dešifrovat duchovní poselství aramejského Ježíše. Dospěl k závěru, že Douglas-Klotzovy rekonstrukce vypovídají především o jeho vlastní spiritualitě, nikoli o historicky doložitelném Ježíšově poselství, a jejich deklarovaný vědecký základ označil za pseudovědecký.
Český teolog Ctirad V. Pospíšil v odborném časopise AUC Theologica připustil, že upozornění na některé jazykové souvislosti aramejštiny může být podnětné. Historickou a religionistickou argumentaci knihy Skryté evangelium však hodnotil jako nedostatečně podloženou a nevědeckou.
Biblista Chris L. de Wet zařadil Douglas-Klotze mezi pokračovatele George M. Lamsy. S odkazem na Bruce Chiltona uvedl, že tento přístup zaměňuje aramejštinu Ježíšovy doby s pozdější syrštinou a zachází s Pešitou nekriticky.
V českém akademickém prostředí se jeho dílem stručně zabýval také český literární vědec, vysokoškolský pedagog a překladatel, který se odborně zaměřuje na americkou literaturu, mezioborová studia a hudební folklor Ondřej Skovajsa ve své disertační práci na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Douglas-Klotzův postup popsal jako pokus o biblistickou rekonstrukci Otčenáše a dalších křesťanských textů, vytkl mu však nedostatek přesvědčivějších pramenných dokladů.
Matěj Čihák v recenzi knihy Mirabai Starrové Nespoutaná milost uvedl Neila Douglase-Klotze a Matthewa Foxe jako představitele „spirituality stvoření“. Toto pojetí spirituality v daném kontextu spojoval s představou božství přítomného ve světě a v každodenním životě, s chápáním stvoření jako posvátného a s ekologickými tématy.
Česká vydání knih a ohlas Na přípravě českého vydání knihy Aramejský Otčenáš se vedle překladatelů podílela Ludmila Chrášťanská. V doslovu uvedla, že se roku 1994 zúčastnila Douglas-Klotzova kurzu taneční meditace Otčenáše v aramejštině a o vydání české verze potom usilovala téměř sedm let. Prozaický text přeložil David Štětka a veršované pasáže Lenka Hoffmanová. Chrášťanská překlad porovnávala s německou verzí a konzultovala jej s Douglasem-Klotzem, jeho žačkou Gitou Onnenovou, účastníky kurzů, religionistou Ivanem O. Štampachem a biblistou Petrem Slámou. První české vydání vyšlo roku 2001 a druhé, opravené vydání roku 2014.
Chrášťanská se u Douglas-Klotze vzdělávala také v Německu a Švýcarsku a poté se podílela na rozšíření Tanců univerzálního míru v České republice. Podle religionisty Zdeňka Vojtíška se Chrášťanská dlouhodobě zaměřovala na Douglas-Klotzovo pojetí aramejského Otčenáše a na související duchovní tance.
Roku 2022 vydala DharmaGaia Aramejský Otčenáš: Meditace na Ježíšova slova také jako audioknihu. Text načetli Ludmila Chrášťanská a Viktor Dvořák, hudební doprovod vytvořili Jan a Karolína Kuželkovi na základě melodií používaných Douglasem-Klotzem.
Další ohlas v České republice Knihu Aramejský Otčenáš recenzoval roku 2003 v časopise Koktejl Jaroslav Dušek. V textu nazvaném Směšné zázračné bytosti vyzdvihl mnohovrstevnatost Douglas-Klotzova výkladu a jeho zaměření na prožitek modlitby.
Český autor Jan Konfršt navázal na Douglas-Klotzovu knihu Aramejský Otčenáš: Meditace na Ježíšova slova vlastním významovým překladem Aramejského Otčenáše. Podle svého vyprávění jej začal připravovat poté, co byl při jednom z veřejných setkání Povídání s Janem požádán o výklad jednoho verše. Výsledkem se stala duchovní významová interpretace celé aramejské modlitby, nikoli filologický překlad z aramejštiny. Znění zveřejnil v knihách Úvahy o životě II a Co když to bylo tak… Přemýšlejme a dále je rozvinul v audioknihách Modlitba srdcem (2015) a Modlitba za Ježíše (2017). Obě audioknihy načetl Alfred Strejček a hudbu k nim složil skladatel Jan Valter.
Dílo Aramejský Otčenáš: Meditace na Ježíšova slova (Prayers of the Cosmos: Meditations on the Aramaic Words of Jesus, 1990), česky vydala DharmaGaia roku 2001; druhé, opravené vydání vyšlo roku 2014 Desert Wisdom: The Middle Eastern Tradition from the Goddess Through the Sufis (1995); podstatně přepracované vydání vyšlo jako Desert Wisdom: A Nomad's Guide to Life's Big Questions from the Heart of the Native Middle East (2011) Skryté evangelium: Jak dešifrovat duchovní poselství aramejského Ježíše (The Hidden Gospel: Decoding the Spiritual Message of the Aramaic Jesus, 1999), česky vydala DharmaGaia roku 2009, přeložil Adam Borzič Meditace o Genesi: O společných kořenech židovské, křesťanské a islámské spirituality stvoření (The Genesis Meditations: A Shared Practice of Peace for Christians, Jews, and Muslims, 2003), česky vydala DharmaGaia roku 2013, přeložil Adam Borzič The Sufi Book of Life: 99 Pathways of the Heart for the Modern Dervish (2005) Blessings of the Cosmos: Wisdom of the Heart from the Aramaic Words of Jesus (2006) The Tent of Abraham: Stories of Hope and Peace for Jews, Christians and Muslims (2006), spolu s Arthurem Waskowem a Joan Chittisterovou, vydáno pod súfijským jménem Saadi Shakur Chishti A Murder at Armageddon: A Judas Thomas Mystery (2015), historický detektivní román vydaný pod pseudonymem A.K.A. Chisti The Little Book of Sufi Stories: Ancient Wisdom to Nourish the Heart (2018) Wild Wisdom: Zen Masters, Mountain Monks, and Rebellious Eccentrics Reflect on the Healing Power of Nature (2021) Revelations of the Aramaic Jesus: The Hidden Teachings on Life and Death (2022) The Aramaic Jesus Book of Days: Forty Days of Contemplation and Revelation (2025)
Jako editor připravil Moineddin Jablonski: Illuminating the Shadow: The Life, Love and Laughter of a 20th Century Sufi (2016); autobiografický výbor uspořádal Neil Douglas-Klotz Chalíl Džibrán: Malá kniha života Chalíla Džibrána (Kahlil Gibran's Little Book of Life, 2018); výbor sestavil a úvodem opatřil Neil Douglas-Klotz, česky vydaly Knihy Fénix, 2019, přeložila Kateřina Heřmanová Chalíl Džibrán: Kahlil Gibran's Little Book of Love (2018); výbor sestavil, úvodem a poznámkami opatřil Neil Douglas-Klotz Chalíl Džibrán: Kahlil Gibran's Little Book of Secrets (2019); výbor sestavil, úvodem a poznámkami opatřil Neil Douglas-Klotz Chalíl Džibrán: Kahlil Gibran's Little Book of Wisdom (2019); výbor sestavil, úvodem a poznámkami opatřil Neil Douglas-Klotz Samuel L. Lewis: Gardens of Vision and Initiation: The Life Journey of Samuel L. Lewis (2020); autobiografický výbor sestavil, úvodem a biografickými poznámkami opatřil Neil Douglas-Klotz
Reference
Související články Aramejský Otčenáš Mystika Gnosticismus Aramejština Aramejské písmo Semitské jazyky Překlad Biblická kritika Mnohovýznamovost Súfismus Religionistika
Externí odkazy
Oficiální web Neila Douglase-Klotze Profil autora na webu nakladatelství DharmaGaia
Kategorie:Američtí spisovatelé 21. století