thumb|Jedno z podvodných call center v ukrajinském Kyjevě Podvodná call centra na Ukrajině jsou součástí široké sítě organizovaného zločinu, která se specializují na podvodné praktiky zaměřené na vylákání finančních prostředků od běžných občanů. Podle článku 190 trestního zákoníku Ukrajiny je činnost těchto call center nezákonná. Podvodníci mohou kontaktovat jednotlivce a vydávat se za pracovníky bezpečnostních oddělení bank či mobilních operátorů, aby získali údaje o platebních kartách a SMS kódy a následně odcizili peníze obětí. Poté, co podvodníci získají údaje – údajně sloužící k prevenci podvodů –, odčerpají peníze z účtů obětí a převedou je na konkrétní účty. Působnost těchto skupin se neomezuje pouze na Ukrajinu a Rusko, ale zahrnuje i země jako je Kazachstán, Polsko či Česká republika. Existují však i call centra zaměřená na anglicky mluvící země.

Podle organizace Global Initiative se sídlem v Ženevě, která tyto aktivity monitoruje, výnosy z podvodných call center často nepřispívají k rozvoji ukrajinské ekonomiky, nýbrž jsou převáděny na offshore účty či do kryptoměn, aby se tak předešlo zdanění. Mezinárodní média a organizace, jako například The Times of Israel, Dagens Nyheter a Organized Crime and Corruption Reporting Project (OCCRP), zveřejnily informace o podvodných call centrech se sídlem v Kyjevě. Jednou ze společností spojených s těmito call centry je Milton group.

Dne 7. září 2026 rezignoval ukrajinský generální prokurátor Ruslan Kravčenko poté, co v rámci protikorupční operace Carthage vyšlo najevo, že jeho podřízení brali úplatky ve výši 7 000 dolarů měsíčně za krytí podvodných call center. Kravčenko se nejprve pokusil diskreditovat vyšetřovatele a vydal zatykače na šéfy protikorupčních úřadů. Následně uprchl z Ukrajiny do Polska.

Struktura Podle pracovníka organizace Anti-Corruption Council for Human Rights se sídlem v Dnipru se podvodná call centra začala ve velkém počtu objevovat již v roce 2014. Tato centra tvoří pronajaté kanceláře vybavené počítači a speciálními telefony, přičemž klíčové informace o jejich fungování jsou uloženy na vzdálených serverech. Call centra působila či nadále působí v různých ukrajinských městech, jako jsou Kyjev, Lvov, Dnipro a Oděsa, ale i v zahraničí – například v Polsku, Bulharsku či Řecku. Zdroje deníku Ukrajinska pravda spojily bombový útok na bytový dům Vadyma Jermolajeva v Monaku, k němuž došlo 29. června 2026, právě s podvodnými call centry v Dnipru.

Vyšetřování vedená řadou mezinárodních médií odhalila strukturu podvodných call center na Ukrajině. Tyto subjekty fungují na základě profesní hierarchie, která zahrnuje řadové „obchodní manažery“, zkušené „školitele“, „manažery pro udržení klientů“ a vedoucí kanceláří. Atmosféra v těchto centrech, připomínající prostředí mladých kolektivů, se podobá té z filmu Vlk z Wall Street (2013) – nechybí zde motivační proslovy, vysoká fluktuace zaměstnanců ani večírky. Na ukrajinských pracovních portálech, jako jsou work.ua a rabota.ua, se objevují vysoce placené pracovní nabídky pro „obchodní manažery“ a „manažery pro udržení klientů“ spojené právě s těmito podvodnými call centry.

„Obchodní manažeři“ jsou převážně mladí lidé, včetně studentů a čerstvých absolventů. Naprostá většina zaměstnanců call center je ve věku 14 až 20 let. Jejich hlavním úkolem je přesvědčit oběti k provedení malého počátečního vkladu. Pokud potenciální zákazník odmítá finanční prostředky převést, zasahuje zkušený sociální inženýr, který vystupuje jako vysoce postavený a kompetentní odborník, aby zajistil úspěšné dokončení transakce. Po provedení počátečního vkladu je zákazník předán „manažerovi pro udržení klienta“ (tzv. retention managerovi), jehož jediným cílem je vytáhnout z něj co nejvyšší částku. V této fázi často dochází k rozsáhlému obohacování, které přesahuje původní záměr. Za řízení finančních a provozních aspektů podnikání odpovídají vedoucí pracovníci kanceláře, známí jako „senioři“. Právě „senioři“ nejčastěji rozhodují o uplatnění fyzického a psychického nátlaku na zaměstnance, případně jej v některých případech sami vykonávají. Za organizaci pracovních procesů a kázeňská opatření – včetně použití násilí vůči zaměstnancům – odpovídají tzv. „closers“ (pracovníci uzavírající obchody). Psychickou podporu zaměstnancům poskytují „mentoři“.

Finanční prostředky získané z příjmů slouží k úhradě běžných výdajů, včetně nájemného, ​​platů, výběrů hotovosti, nákupů měn a úplatků pro příslušníky orgánů činných v trestním řízení. Výběry hotovosti probíhají prostřednictvím kryptoměnových peněženek a burz. Zisky se rozdělují mezi „akcionáře“, tedy osoby, které za financování organizace pobírají podíl na zisku.

V září 2021 se Vlad Bovtruk z portálu Strana.ua v rámci investigativní práce nechal zaměstnat v ilegálním call centru fungujícím v centru Kyjeva. Mezi hlavní požadavky patřil kultivovaný projev, plynulá ruština, základní práce s počítačem, vytrvalost, pozornost a pečlivost; předchozí pracovní zkušenosti nebyly vyžadovány. Bovtruk dostal za úkol telefonovat obyvatelům Ruska, vydávat se za zaměstnance Sberbank a různými způsoby z nich vylákat peníze. Po přijetí obdržel novinář manuál obsahující sadu frází, které měl při komunikaci s potenciálními oběťmi používat v určitém pořadí. Sami podvodníci své oběti označovali jako „lůzry“ nebo „mamuty“. Zaměstnanci si byli plně vědomi toho, že se podílejí na podvodech. Obětem se představovali pod smyšlenými jmény a volali jim pomocí programů pro maskování telefonního čísla, které napodobovaly čísla skutečných zaměstnanců ruské Sberbank nebo ruského ministerstva vnitra. Uvádí se, že operátor takového call centra uskutečnil během dne přibližně 300 hovorů a dokázal oklamat až pět lidí denně. V roce 2024 fungovalo jedno z největších podvodných call center na Ukrajině v budově společnosti SoftServe na Horodocké ulici ve Lvově.

Aktivity podle zemí Česko V listopadu 2022 zveřejnila Policie ČR tiskovou zprávu o metodách využívaných ukrajinskými podvodnými call centry. Zpráva uváděla, že se kriminalistům v prosinci 2020 podařilo odhalit, jakým způsobem trestná činnost těchto ukrajinských skupin začínala. Pachatelé převáděli finanční prostředky na zahraniční účty, zejména v Rusku a na Ukrajině.

V lednu 2021 došlo ke změně taktiky, kdy podvodníci obětem navrhovali převod peněz na „bezpečné“ účty u českých bank, vedené na jména českých občanů. Tyto prostředky byly následně vybírány a předávány pověřeným osobám. Na jaře 2021 pachatelé svůj postup změnili a pod záminkou ochrany finančních prostředků vyžadovali jejich výběr v hotovosti prostřednictvím nové generace bankomatů, tzv. bitcoinmatů. V listopadu bylo na žádost českých úřadů zahájeno řízení u agentury Eurojust.

V únoru 2022 se v Haagu uskutečnilo první setkání společného vyšetřovacího týmu. V červnu 2022 zřídily české a ukrajinské orgány za podpory Eurojustu společný vyšetřovací tým (JIT).

V dubnu 2023 proběhla první společná operace české a ukrajinské policie, do níž se zapojilo 140 policistů. Dne 12. dubna bylo zahájeno trestní řízení proti čtyřem osobám zadrženým v České republice v souvislosti s podvodnou činností. Všichni obvinění čelí obvinění z podvodu a účasti na organizované zločinecké skupině, za což jim hrozí až 12 let odnětí svobody.

Podle české policie se jednomu z call center v Dněpru podařilo podvést více než 600 obětí, z nichž většina žije v České republice. Podvodníci využívali technologii pro manipulaci s identifikací volajícího (tzv. spoofing) a vydávali se za pracovníky banky či policisty; oběti varovali před hrozícím hackerským útokem a navrhovali jim převod peněz na „bezpečný“ účet. Celková škoda způsobená tímto podvodným schématem dosáhla podle úřadu 195 086 374 korun (8,7 milionu USD).

V listopadu 2023 vyjádřily organizace Europol a Eurojust podporu úsilí České republiky a Ukrajiny v boji proti podvodným call centrům.

Estonsko V říjnu 2023 Vjačeslav Milenin, vedoucí oddělení pro boj proti podvodům a majetkové trestné činnosti v severním regionu, uvedl: „Dnes se využívá internetová telefonie, což naši práci značně ztěžuje. Je všeobecně známo, že většina call center sídlí na Ukrajině; to není žádné tajemství. Je však obtížné najít stopy či důkazy, které by umožnily identifikovat konkrétní centrum. Lze říci, že tento systém je důmyslně promyšlený a podvodníci své stopy velmi dobře zahlazují. Jsou si dobře vědomi policejních metod a taktik, a proto se v každé fázi pečlivě maskují.“

Lotyšsko V březnu 2023 bylo během razie v Dnětropetrovské oblasti zadrženo a obviněno deset členů zločinecké skupiny, včetně takzvaného „zloděje v zákoně“ s přezdívkou Laša Svan. Byli považováni za organizátory podvodných call center zaměřených především na občany Lotyšska. Současně se objevily důkazy spojující vůdce organizace „Chimprom“, která se zabývá obchodem s drogami, s těmito podvodnými call centry. „Chimprom“ představuje jednu z největších skupin organizovaného zločinu na ukrajinském trhu s drogami.

Švýcarsko Podle informací poskytnutých agenturou Eurojust bylo vyšetřování případů investičních podvodů zahájeno v říjnu 2019 poté, co se poškozená osoba obrátila na švýcarské úřady. To vedlo k odhalení podvodných call center a webových stránek, které byly údajně napojeny na finanční a obchodní společnosti se sídlem na Ukrajině a v Gruzii. Vyšetřování bylo kvůli válce na Ukrajině dočasně pozastaveno. Do konce roku 2022 však byla v rámci mezinárodní spolupráce podniknuta koordinovaná opatření ve 23 zemích. V důsledku provedených prohlídek byly zmrazeny bankovní účty a majetek spojené s touto podvodnou činností.

Izrael V červnu 2023 odhalila ukrajinská kybernetická policie ve spolupráci s izraelskými orgány činnými v trestním řízení činnost provozovatele call centra, jehož zaměstnanci podle úřadu neoprávněně zpronevěřili 5 milionů hřiven.

Kazachstán V prosinci 2022 Ukrajina díky zásahu kazašských orgánů činných v trestním řízení zlikvidovala podvodné call centrum v Dnipru, které připravilo o peníze přibližně 18 000 kazašských občanů. Skupina podvodníků se vydávala za pracovníky bankovních oddělení pro bezpečnost IT.

V říjnu 2023 zveřejnil náměstek ministra vnitra Kazachstánu Igor Lepecha podrobnosti o likvidaci rozsáhlého podvodného call centra na Ukrajině, jehož činnost cílila především na občany Kazachstánu. Lepecha uvedl, že způsobená škoda dosáhla výše přibližně 7 miliard tenge, přičemž 5,8 miliardy z této částky tvořily prostředky získané formou půjček a úvěrů.

Rusko Ruská vláda uvedla, že ukrajinská podvodná call centra sehrála významnou roli v mnoha neobvyklých požárech, k nimž v Rusku došlo od zahájení invaze na Ukrajinu v únoru 2022. V prosinci 2022 vydala ruská Federální bezpečnostní služba (FSB) varování před těmito podvodnými telefonáty; uvedla v něm, že podvodníci „navádějí důvěřivé občany k žhářským útokům na objekty sociální infrastruktury i na vozidla na místech s vysokou koncentrací lidí“. Podle FSB byla většině těchto žhářů namluvena verze, že se účastní operace zaměřené na dopadení proukrajinských zločinců. BBC se domnívá, že toto tvrzení není podloženo konkrétními důkazy.

V srpnu 2023 vydaly ruská Generální prokuratura a Ministerstvo vnitra oficiální varování před novou formou telefonních podvodů, při nichž jsou ruští občané pod nátlakem nebo lstí nuceni zapalovat budovy vojenských odvodních úřadů. Úřady tvrdí, že podvodníci volají z území Ukrajiny a za své oběti si vybírají starší Rusy. Ruská vláda dosud nepředložila žádné důkazy na podporu těchto tvrzení. Ruský hospodářský deník Kommersant uvádí, že podvodníci podporují Ozbrojené síly Ukrajiny a organizují „teroristické útoky“.

Odkazy

Reference

Související články Milton group Organizovaný zločin Ekonomika Ukrajiny Vlk z Wall Street Služba bezpečnosti Ukrajiny

Externí odkazy Global Initiative – Scam call centres in Ukraine Emerging Europe – Ukraine is failing to tackle its scam call centres Investigace.cz – Továrna na podvody II: Svět za sluchátkem