Nikanor, světským jménem Mykola Ivanovych Juchymjuk (Микола Іванович Юхим'юк, 28. srpna 1935, Pasheva – 4. dubna 1997, Kamenec Podolský) byl ukrajinský pravoslavný biskup, který mezi lety 1982–1987 působil v olomoucko-brněnské eparchii na Moravě.
Život Pocházel z rolnické rodiny. Po absolvování střední školy v roce 1952 nastoupil do továrny v Lucku. V letech 1954–1957 pak sloužil v armádě. V roce 1957 nastoupil na Volyňský teologický seminář v Lucku, který absolvoval v roce 1961. Poté začal studovat teologii na Moskevské teologické akademii, zpočátku na plný úvazek a od druhého ročníku na částečný úvazek. V roce 1963 ho volyňský a roveňský biskup Metoděj vysvětil na diákona. O dva roky později ho tentýž hierarcha vysvětil na kněze a poslal ho do činné služby jako duchovního správce chrámu sv. Jana Teologa v Mihovu.
Dne 2. února 1967 byl v Trojicko-sergijevské lávře postřižen na mnicha a přijal jméno Nikanor. Ve stejném roce byl jmenován duchovním správcem farnosti sv. Mikuláše v Putyle (Černovická oblast) a o rok později byl převelen do farnosti v Lužanech. V roce 1969 absolvoval Moskevskou teologickou akademii s titulem kandidát teologických věd. Ve stejném roce ho černovický a bukovinský biskup Theodosius jmenoval farářem farnosti při katedrále sv. Mikuláše v Černovcích. V roce 1970 byl povýšen do hodnosti igumena.
Dne 16. listopadu 1979 ho synod Ruské pravoslavné církve jmenoval titulárním biskupem podolským, vikářem Moskevské eparchie. Následně byl 25. listopadu téhož roku povýšen do hodnosti archimandrity. Jeho biskupská chirotonie se konalo 30. listopadu 1979 za účasti světitelů: patriarchy Pimena moskevského a celé Rusi, metropolitů Doroteje (Filipa), Sergeje z Oděsy a Chersonu, biskupů Varlaama z Černovice a Bukoviny a Iliana ze Solněčnogorsku. Po svěcení nový biskup na žádost metropolity Doroteje (Filipa) přešel do jurisdikce Československé pravoslavné církve. V letech 1980–1982 působil jako biskup michalovský a v letech 1982–1987 jako biskup olomoucko-brněnský. V roce 1989 se na základě dohody mezi oběma církvemi vrátil pod jurisdikci Moskevského patriarchátu. V roce 1989 převzal katedry v Sumách a Ochtyru a od roku 1993 až do své smrti sloužil jako arcibiskup Kamenecko-podolský a grodnenský. Pohřben byl ve své rodné vsi.
Odkazy Reference
Kategorie:Ukrajinští pravoslavní duchovní Kategorie:Pravoslavní biskupové v Česku Kategorie:Pravoslavní biskupové na Slovensku Kategorie:Mniši Trojicko-sergijevské lávry Kategorie:Narození v roce 1935 Kategorie:Narození 28. srpna Kategorie:Úmrtí v roce 1997 Kategorie:Úmrtí 4. dubna Kategorie:Úmrtí v Kamenci Podolském Kategorie:Muži