Liang Čchu (, 8. srpna 1451 – 25. dubna 1527) byl čínský politik v říši Ming. Za vlády císaře Čeng-teho v první čtvrtině 16. století zaujímal vysoké funkce v ústředních úřadech, včetně místa velkého sekretáře v letech 1510–1521, přičemž v letech 1515–1517 stál v čele velkého sekretariátu.

Jména Liang Čchu používal zdvořil ostní jméno Šu-chou () a literární pseudonymy Chou-čaj () a Jü-čou ťü-š’ (). Za zásluhy o stát obdržel posmrtné jméno Wen-kchang ().

Mládí Liang Čchu se narodil 8. srpna 1451 v okrese Šun-te, rozkládajícím se nedaleko Kantonu, metropole jihočínské provincie Kuang-tung. Vzdělával se v konfuciánském učení, patřil mezi žáky konfuciánského filozofa Čchen Sien-čanga (též Čchen Paj-ša) žijícího v nedalekém okrese Sin-chuej.

Roku 1474 úspěšně absolvoval provinční úřednické zkoušky. Metropolitní a palácové zkoušky v Pekingu složil roku 1478 s vynikajícím úspěchem, když byl první v metropolitních a čtvrtý v palácových zkouškách (z 350 úspěšných kandidátů).

V akademii Chan-lin Po složení zkoušek byl Liang Čchu přidělen do akademie Chan-lin na místo bakaláře, po dvou letech povýšil na mladšího kompilátora. V letech 1486–1487 a 1496–1505 patřil mezi učitele následníka trůnu (v 80. letech pozdějšího císaře Chung-č’a, od roku 1496 pozdějšího císaře Čeng-teho). Podílel se na organizaci úřednických zkoušek jako pomocník vedoucího metropolitních zkoušek (1487) a vedoucí zkušební komise provinčních zkoušek (roku 1492 a 1501 v Pekingu a roku 1498 v Nankingu) a metropolitních zkoušek (1508 a 1514). Roku 1498 byl vyslán do Vietnamu, aby potvrdil nástup na trůn nového vietnamského panovníka.

V akademii Chan-lin postupně stoupal v hodnostech a od roku 1500 akademii vedl. Paralelně působil jako náměstek ministra státní správy (v letech 1503–1506 a 1507–1509). Roku 1509 byl odvolán z vedení akademie a přeložen do Nankingu na místo nankingského ministra státní správy.

Velký sekretář V rámci politických změn po sesazení a popravě mocného eunucha Liou Ťina roku 1510 byl odvolán velký sekretář Ťiao Fang, na uvolněné místo v sekretariátu byl z Nankingu povolán Liang Čchu, k pozici velkého sekretáře obdržel i titul ministra státní správy a mladšího učitele.

V sekretariátu se podřizoval prvnímu velkému sekretáři Li Tung-jangovi a po jeho odchodu do výslužby roku 1513 Jang Tching-cheovi. S Jangem ho spojovalo složení metropolitních zkoušek roku 1478 a dlouholeté působení v akademii Chan-lin. Jeho kolegy-sekretáři byli Fej Chung (v úřadu v letech 1511–1514), Ťin Kuej (1514–1517), Jang I-čching (1515–1516), Ťiang Mien (1516–1524) a Mao Ťi (1517–1524). V dubnu 1515 Liang Čchu na dvaapůl roku převzal vedení sekretariátu, když Jang Tching-che rezignoval kvůli smutku za zemřelého otce. Do úřadu prvního velkého sekretáře se Jang vrátil začátkem prosince 1517, Liang Čchu mu předal řízení sekretariátu a nadále pracoval jako řadový sekretář.Throness, s. 81–83.

Ve srovnání s Jangem, široce respektovaným a oblíbeným státníkem, Liang Čchu přes své nepopiratelné schopnosti nevynikal, naopak byl nezřídka kritizován za nekompetenci a nepotismus.Throness, s. 78. Závažnou kauzou, kterou mu předhazovali kritici, byl případ jeho nejstaršího syna, Liang Cu-šua, setníka gardy ve vyšívaných uniformách. Liang Cu-šu byl roku 1514 obviněn z vraždy konkurenta se kterým soupeřil o získání rozsáhlého pozemku v domovském regionu. Následné vyšetřování zjistilo, že nechal zabít na dvě stovky lidí, včetně vybití třiceti celých rodin, které mu překážely. Liang Čchu dokázal, s podporou kolegů v sekretariátu a shovívavostí císaře, omezit trest za tyto zločiny na pouhé přeložení k pohraničním vojskům.Goodrich, s. 895.

Politicky se shodoval s konzervatismem Jang Tchig-chea a kolegů v sekretariátu (Ťiang Miena a Mao Ťiho).Throness, s. 83. Velcí sekretáři společně oponovali panovnické koncepci císaře Čeng-teho, například protestovali proti jeho cestám na severní hranici (v srpnu 1518 na protest proti císařově záměru opustit Peking dokonce společně zažádali o uvolnění z úřadu, císař jejich demisi zamítl) i cestě do Nankingu.Throness, s. 79, 87 a 93. Politická linie sekretariátu se nezměnila ani během nepřítomnosti Jang Tching-chea v letech 1515–1517, byť Liang Čchu nebyl tak silným a charismatickým politikem (což si uvědomoval a opakovaně proto žádal císaře o Jangův předčasný návrat do úřadu).Throness, s. 81. V letech 1519–1520 Liang Čchu s Ťiang Mienem doprovázel císaře Čeng-teho na cestě na jih, do Nankingu.Throness, s. 112.

V dubnu 1521 zemřel císař Čeng-te. Jang Tching-che vybral za nového císaře nejbližšího mužského příbuzného Čeng-tea, jeho bratrance Ču Chou-cchunga, a s podporou kolegů v sekretariátu získal pro něj podporu vedoucích císařských eunuchů. S jejich vědomím a souhlasem císařovny vdovy Čang (matky zesnulého císaře) pak Jang s pomocí kolegů sestavil dva edikty: poslední vůli císaře Čeng-teho a navazující edikt císařovny vdovy. V císařově poslední vůli byl za jeho nástupce určen Ču Chou-cchung, edikt císařovny matky vyzýval Ču Chou-cchunga k příjezdu do Pekingu a nástupu na trůn.Throness, s. 118–121. Liang Čchu byl jedním z vedoucích delegace vysokých hodnostářů, která vzápětí odjela do An-lu ve středočínské provincii Chu-kuang, kde Ču Chou-cchung žil, aby ho vyzvala k nástupu na trůn. Ču Chou-cchung nabídnutou císařskou hodnost přijal, přijel do Pekingu a 27. května 1521 slavnostně usedl na trůn.Goodrich, s. 316.

O několik dnů později skupina kontrolních úředníků obvinila Liang Čchua z nekompetence a špatné personální politiky. V následné diskuzi se objevil názor, že konfiskace Liangova majetku by vynesla částku ve výši poloviny ročních příjmů státu. Sedmdesátiletý Liang na obvinění reagoval žádostí o uvolnění z funkcí a císař rezignaci přijal.

Závěr života, úmrtí, památka Po odchodu z úřadu se Liang Čchu vrátil do svého rodiště. Zemřel 25. dubna 1527.

Po smrti Liang Čchua tehdejší náměstek ministra státní správy Kuej E, do jehož kompetence patřila problematika udělování posmrtných ocenění zemřelých státníků, soudil, že Liang Čchu ocenění nezaslouží. Odvolal se přitom na soubor kritických hodnocení Liangova osobního života i výkonu státní služby ze strany kontrolních úředníků. Císař však Lianga uznal za vynikajícího státníka a udělil mu posmrtné jméno Wen-kchang a titul velkého učitele. Vysoce postavený úředník názorově blízký císaři Chuo Tchao (první v metropolitních zkouškách 1514, kterým předsedal Liang Čchu) současně sestavil Liangovu biografii, ve které ho představil v příznivém světle jako nezištného státníka, který se nezajímal ani o hromadění stříbra, ani o získávání pozemků. A navrhl povýšit Liang Cu-šuaa.Goodrich, s. 896.

Sebrané spisy Liang Čchua vydal jeho syn Liang Cch’-i pod názvem Jü-čou ťi (鬱洲集) roku 1553 v 6 ťüanech, roku 1566 vyšly péčí Liang Čchuova vnuka Liang C’a rozšířené na 10 ťüanů pod názvem Jü-čou i-kao (鬱洲遺稿).

Reference

Kategorie:Mingští politici Kategorie:Velcí sekretáři Kategorie:Náměstci čínských ministrů státní správy Kategorie:Narození v Kuang-tungu Kategorie:Narození v roce 1451 Kategorie:Narození 8. srpna Kategorie:Úmrtí v Kuang-tungu Kategorie:Úmrtí v roce 1527 Kategorie:Úmrtí 25. dubna Kategorie:Muži