Josef Waltner (8. května 1883 Praha – 14. února 1961 Praha) byl český herec a kabaretiér. Byl jedním z prvních českých filmových herců, který nesmazatelně se zapsal do historie českého kabaretu jako jejich organizátor, autor i účinkující. Občanským povoláním byl kavárník.
Život Narodil se v Karlíně, do rodiny Antonína Waltnera a jeho druhé ženy Barbory roz. Pechové, jeho otec, byl třikrát ženat, a měl celkem 5 dětí. (z prvního manželství syna Jana 1874, z manželství s Barborou Pechovou syny Antonína a Josefa, a z třetího manželství dcery Anastázii 1898, a Annu 1902) Roku 1911 přejmenoval původní bohémskou hospodu Olympia v domě U třech divých v Řetězové ulici v Praze na Montmartre a od roku 1913 zde provozoval literární kabaret Mont-Waltner. Od svého vzniku až do vypuknutí 1. světové války se stalo toto zařízení místem, kde se scházela pražská česko-německá bohéma, kterou zastupovali Jaroslav Hašek, František Langer, Eduard Bass, Franz Kafka, Franz Werfel, Max Brod, František Gellner, Emil Artur Longen s manželkou Xenou, malíři Jiří Vendelín Kroha, Vratislav Hugo Brunner, František Kysela, chodil sem i Vlasta Burian. Historii svého podniku popsal ve svých pamětech sám Waltner ale i další autoři (dr. J. Kotek v knížce Kronika české synkopy).
Po první světové válce vedl až do konce 20. let několik dalších kabaretů(Jokohama, Dales, Babylon, Montparnas). V dalších letech působil na kabaretní scéně alespoň jako konferenciér a měl své výstupy i v zábavných pořadech rozhlasu (Radiojournal). V letech 1933–1939 byl tajemníkem Klubu autorů populární hudby a snažil se o sepsání historie českých kabaretních umělců, především zpěváků.
Jedná se o autora mnoha vtipných písní, kupletů a scének, publikoval i časopisecky, především v rozhlasovém týdeníku Radiojournal. Z živých kabaretních vystoupení se zachovaly pouze dvě jediné gramodesky. Na jedné, značky GCR z roku 1907, jsou výstupy Tuti fruti a Blaho manželské (hrál v nich společně s komikem Rudolfem Kamenským; na druhé, značky Lyrophon, najdeme sólové výstupy Moje Karolina a Na zednický.
Ve filmu začínal jako partner svého přítele E. A. Longena v jeho němých groteskách o pražském švihákovi Rudim roku 1911. Zatímco v němém filmu se objevil už jen sporadicky, poté co nebyl vázán vlastním kabaretem, se si zahrál v řadě drobných rolí mnoha českých filmů. Jeho postavy hospodských, vrchních, vrátných a návštěvníků pohostinství byly nenápadné, ale nepostradatelné. Jeho kulaté postavy si můžeme všimnout ve filmu Život je pes, kde sedí v pokladně prodejny s hudebninami, v Hrdinném kapitánu Korkoránovi si zahrál ředitele hotelu, v Matce Kráčmerce stěhováka, ve filmu Slávko, nedej se! ředitele operetního divadla. Poslední drobnou postavu vytvořil ve filmu Zocelení roku 1950.
Stal se předchůdcem generace kabaretních a estrádních umělců, jejichž výstupy byly oblíbené v rozhlase a začínající televizi až do 70. let a tvořily např. jádro silvestrovských pořadů.
27. září 1910, se v Praze na Žižkově, oženil s Annou Růžičkovou (1887-1949), se kterou měl jediného syna Karla (1915), po ovdovění, se v roce 1950, znovu oženil se svou švagrovou Helenou Růžičkovou (1893 – 1958), ale po pár letech, znovu ovdověl. Jeho hrob, nalezneme na Olšanských hřbitovech.en
Filmové role
Němý film Rudi na křtinách, 1911 – role neuvedena Rudi na záletech, 1911 – plavčík Rudi sportsman, 1911 – role neuvedena Magdalena, 1920 – host v nevěstinci Osm srdcí v plamenech, 1926 – farář
Zvukový film Miláček pluku, 1931 – role neuvedena Poslední bohém, 1931 – hospodský Krampera Pepina Rejholcová, 1932 – hospodský Písničkář, 1932 – hostinský Sestra Angelika, 1932 – vrchní v „Casinu“ Tisíc za jednu noc, 1932 – vrchní v baru Revizor, 1933 – kapelník Sedmá velmoc, 1933 – továrník Hraboš Život je pes, 1933 – pokladník v hudebninách Hrdinný kapitán Korkorán, 1934 – ředitel hotelu Matka Kráčmerka, 1934 – stěhovák Pán na roztrhání, 1934 – hostinský Žená, která ví co chce, 1934 – recepční úředník v hotelu Jedenácté přikázání, 1935 – ředitel zpěvní síně Jedna z milionu, 1935 – opilec Slávko, nedej se!, 1938 – ředitel operetního divadla Soud boží, 1938 – přísedící u soudu Děvče z předměstí anebo Všecko přijde najevo, 1939 – host u Zvonečků Humoreska, 1939 – vrchní Mořská panna, 1939 – hotelový vrátný Nevinná, 1939 – starosta Tulák Macoun, 1939 – hostinský Veselá bída, 1939 – vrchní v kabaretu Minulost Jany Kosinové, 1940 – vrchní v baru Poznej svého muže, 1940 – vrchní v baru Advokát chudých, 1941 – návštěvník hospody Modrý závoj, 1941 – vrátný v rozhlasu Rukavička, 1941 – vrátný v kabaretu „Kankán“ Z českých mlýnů, 1941 – vrchní v „Dvorním pivovaru“ Městečko na dlani, 1942 – hospodský Pošmourný Zocelení, 1950 – člen správní rady
Reference
Literatura Český hraný film I, 1898 – 1930, NFA Praha 1995, Český hraný film II, 1930 – 1945, NFA Praha 1998, Český hraný film III, 1945 – 1960, NFA Praha 2001,
Externí odkazy
Pobytové přihlášky pražského policejního ředitelství (konskripce) 1850-1914, Walter Anton 1846 (otec Josefa Waltnera)
Týdeník Rozhlas 36/2002 Český film: herci a herečky, Waltner Josef
Kategorie:Narození v roce 1883 Kategorie:Úmrtí v roce 1961 Kategorie:Čeští herci Kategorie:Čeští kabaretiéři Kategorie:Muži Kategorie:Narození 8. května Kategorie:Úmrtí 14. února Kategorie:Lidé Radiojournalu