Petr Fiala (* 1. září 1964 Brno) je český politik, politolog a vysokoškolský učitel. V letech 2021–2025 byl předsedou vlády České republiky v čele většinového kabinetu tvořeného koalicí SPOLU, hnutím STAN a do podzimu 2024 také Piráty.
Od října 2013 zastává poslanecký mandát v Poslanecké sněmovně PČR, do níž kandidoval v předčasných volbách jako nestraník z prvního místa jihomoravské kandidátky ODS. Členem této strany se stal v listopadu 2013 a v letech 2014 až 2026 byl jejím čtvrtým předsedou. Od května 2012 do července 2013 působil jako ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Nečasova kabinetu a v letech 2017 až 2021 byl místopředsedou Poslanecké sněmovny PČR.
V letech 2004 až 2011 byl rektorem a následně v letech 2011 až 2012 prorektorem Masarykovy univerzity.
Osobní život Pochází z moravské měšťanské rodiny. Dědeček František Fiala byl právník, který za první republiky pracoval jako vrchní rada politické správy na okresních hejtmanstvích v Ostravě, Hodoníně a Olomouci, později pak jako státní rada v Brně. Babička Františka Fialová z otcovy strany byla židovka a část příbuzných byla za války deportována do německých koncentračních táborů.
Otec Igor Fiala (1928–2021) se s bratrem Jiřím dostali jako židovští míšenci v roce 1944 do koncentračního tábora. Po válce vstoupil do KSČ a vystoupil po potlačení maďarského povstání v roce 1956. Poté musel pracovat v dělnických profesích a kádrový profil celé rodiny byl poznamenán. Matka Zdenka Fialová pracovala jako úřednice, později byla v důsledku onemocnění rakovinou v invalidním důchodu.
V roce 1992 se Petr Fiala oženil s Janou Fialovou (nar. 1972), s níž se seznámil během sametové revoluce. Manželka, profesí bioložka, působí na Ústavu ochrany a podpory zdraví Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, kde se stala proděkankou pro záležitosti studentů. V květnu 2023 byla jmenována prorektorkou Masarykovy univerzity. Do manželství se narodily tři děti. Nejstarší Martin Fiala vystudoval dějiny umění na FF MU, Klára Fialová (provdaná Chládková) lékařství na LF MU a nejmladší Jiří Fiala nastoupil ke studiu historie a ekonomie. Všichni členové rodiny absolvovali Gymnázium Brno na třídě Kapitána Jaroše.
Vzdělání a akademická kariéra V letech 1983–1988 vystudoval český jazyk a literaturu a dějepis na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity (tehdy Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Brně), poté pracoval jako historik starších dějin v Muzeu Kroměřížska v Kroměříži (1988–1989). Po listopadu 1989 se vrátil do Brna, kde krátce působil jako novinář v deníku Lidová demokracie. Po odchodu z redakce těchto novin byl od dubna 1990 zástupcem šéfredaktora Revue Proglas. Byl dlouholetým předsedou moravského zemského výboru české sekce Panevropské unie (Paneuropa-Union Böhmen und Mähren). Od roku 1990 se podílel na založení oboru politologie, s Vladimírem Čermákem zakládal katedru politologie na Filozofické fakultě MU, jejíž vedení po něm v roce 1993 převzal. V roce 1996 se habilitoval na Univerzitě Karlově v Praze, v roce 2002 byl jmenován prvním profesorem pro obor politologie v České republice. Na Právnické fakultě Masarykovy univerzity získal v roce 2008 titul LL.M. v oboru obchodní právo, který je nabízen ve spolupráci s Nottingham Trent University.
Katedru politologie vedl deset let, od roku 1998 na nově založené Fakultě sociálních studií. V roce 1996 se stal také ředitelem Mezinárodního politologického ústavu Masarykovy univerzity, kde úzce spolupracoval s významnými osobnostmi československého exilu Mojmírem Povolným a Ivanem Gaďourkem, kteří stáli u jeho vzniku. Podílel se na založení prvního českého odborného politologického periodika – Politologického časopisu (1994). V roce 2002 byl jmenován vedoucím nově vzniklé katedry mezinárodních vztahů a evropských studií a získal Jean Monnet Chair, v letech 2005–2011 byl vedoucím Institutu pro srovnávací politologický výzkum. V roce 2004 se stal děkanem Fakulty sociálních studií a v témže roce byl zvolen rektorem Masarykovy univerzity.
Rektorem Masarykovy univerzity byl dvě funkční období (2004–2011), ve kterých univerzita mimo jiné postavila kampus pro biomedicínské obory a v roce 2006 otevřela vlastní výzkumnou Mendelovu stanici v Antarktidě. Po skončení rektorského mandátu působil jako prorektor pro akademické záležitosti Masarykovy univerzity, od září 2011 byl hlavním vědeckým poradcem předsedy vlády Petra Nečase.
Po jmenování jím vedené vlády v prosinci 2021 mu byl snížen pracovní úvazek na Katedře mezinárodních vztahů a evropských studií FSS MU na pětinový. Novináři z Page not found vyčíslili jeho příjmy z pedagogické činnosti v letech 2022–2025 na více než 1 milion korun. V lednu 2024 mu byl udělen čestný doktorát na soukromé univerzitě NIMS ve městě Džajpur v Indii.
Petr Fiala hovoří anglicky a německy.
Vědecká činnost Ve své vědecké práci se specializuje na srovnávací politologii a evropskou politiku. Publikace věnované problematice evropské integrace ovlivňují vědeckou i veřejnou debatu na toto téma. Monografie Evropská unie (s M. Pitrovou, 2003, 2009) patří k standardním pracím oboru a používá se také jako učebnice v České republice a na Slovensku, k jeho nejznámějším knihám v této oblasti patří Evropský mezičas (2007, 2010). Kniha Politický extremismus a radikalismus v České republice (1996), kterou uspořádal, stála v počátcích vědeckého výzkumu tohoto fenoménu v Česku.
Mezinárodního ohlasu se dostalo jeho pracím věnovaným politické dimenzi náboženství (např. Katolicismus a politika, 1996; Laboratoř sekularizace, 2007); dlouhodobý historický a sociálněvědní výzkum podzemních církevních aktivit v období komunismu (s J. Hanušem) shrnuje monografie Skrytá církev (1999, Die Verborgene Kirche, 2004). Publikoval také práce o politických stranách a zájmových skupinách, např. Teorie politických stran (s M. Strmiskou, 1998, 2009). Jako autor a editor se podílel mj. na monografiích Politické strany ve střední a východní Evropě (2002), Partie i systemy partyjne Europy Środkowej (2003), Eurostrany (2007) nebo Evropeizace zájmů (2009). Pozornost vyvolala jeho kritická analýza aktuální politiky Politika, jaká nemá být (2010). Stal se autorem 14 monografií a více než 200 odborných studií publikovaných v řadě zemí. Podílel se na řešení národních i mezinárodních výzkumných projektů.
Politická kariéra Po zvolení do Rady Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) v roce 2007 se politicky pohyboval v okolí Občanské demokratické strany (ODS). Již před sněmovními volbami 2010 vyjednával předseda ODS Petr Nečas s jihomoravskou organizací strany o možné kandidatuře Petra Fialy jako nestranického lídra kandidátky na jižní Moravě, což se však nepodařilo realizovat. Ministrem školství, mládeže a tělovýchovy v Nečasově vládě byl Fiala jmenován 2. května 2012 po březnové demisi Josefa Dobeše.
Ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v roce 2013 kandidoval v Jihomoravském kraji jako lídr ODS a byl zvolen se ziskem devátého nejvyššího počtu preferenčních hlasů (11 372) v celé zemi. V listopadu se stal členem ODS a byl zvolen místopředsedou poslaneckého klubu ODS.
upright|náhled|vlevo|Kampaň před sněmovními volbami v říjnu 2021, v níž byl Petr Fiala lídrem koalice SPOLUNa 24. kongresu ODS v Olomouci byl 18. ledna 2014 zvolen předsedou strany. Zvítězil již v prvním kole, v němž získal hlasy 437 delegátů a porazil tak Miroslavu Němcovou a Edvarda Kožušníka. Funkci obhájil na 27. kongresu ODS v Ostravě, když v lednu 2016 získal 436 hlasů od 470 delegátů (tj. 93 %). Na funkci předsedy strany byl jediným kandidátem.
Ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v roce 2017 byl lídrem ODS v Jihomoravském kraji a také celostátním lídrem strany. Získal 13 035 preferenčních hlasů a obhájil mandát poslance. Dne 24. listopadu 2017 kandidoval na post místopředsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. V prvním kole volby dostal jen 83 hlasů od 195 přítomných poslanců, ve druhém kole pak 85 hlasů od 191 přítomných poslanců (ani v jednom kole tak zvolen nebyl). Nakonec byl do této funkce dne 28. listopadu 2017 zvolen, když obdržel 116 hlasů od 186 přítomných poslanců.
Na 28. kongresu ODS v Ostravě v lednu 2018 obhájil post předsedy strany. Jakožto jediný kandidát získal 451 z 483 hlasů (tj. 93 %). Stejně tak na 29. kongresu ODS v Praze v lednu 2020, kdy jako jediný kandidát získal 470 z 505 hlasů (tj. opět 93 %).
Ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v roce 2021 byl z pozice člena ODS lídrem kandidátky koalice SPOLU (tj. ODS, KDU-ČSL a TOP 09) v Jihomoravském kraji a byl znovu zvolen poslancem. V říjnu 2021 mu vypršel mandát místopředsedy Sněmovny Parlamentu ČR. Jako lídr koalice SPOLU, která volby vyhrála, se posléze účastnil jednání o nové vládě s koalicí Pirátů a hnutí STAN. Dne 8. listopadu 2021 podepsal Fiala a předsedové dalších čtyř stran a hnutí koaliční smlouvu a následujícího dne jej prezident Miloš Zeman pověřil jednáním o sestavení nové vlády. Dne 17. listopadu 2021 prezident Zeman oznámil, že Fialu 26. listopadu 2021 jmenuje předsedou vlády.
Dne 26. listopadu 2021 měl být prezidentem Milošem Zemanem jmenován českým premiérem. Z důvodu prezidentovy opětovné hospitalizace kvůli jeho nákaze covidem-19 byl však tento akt o dva dny odložen.
Předseda vlády Dne 28. listopadu 2021 jej prezident Zeman jmenoval na lánském zámku předsedou vlády České republiky. Vláda Petra Fialy byla jmenována 17. prosince 2021.
náhled|Petr Fiala se zástupci stran tvořících jeho vládu po podpisu koaliční smlouvyBěhem projevu v rámci hlasování o důvěře vládě v Poslanecké sněmovně za své osobní priority označil uzákonění daňové brzdy, předložení důchodové reformy, zahájení tendru na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany, vybudování 200 kilometrů nových dálnic, revizi učebních plánů na základních a středních školách a konec povinného nošení občanského a řidičského průkazu díky digitalizaci. Prvním městem, které ve funkci premiéra oficiálně navštívil, bylo jeho rodné Brno. Následující den, 11. ledna, se vydal na tradiční první zahraniční cestu na Slovensko, kde se setkal s prezidentkou Zuzanou Čaputovou, premiérem Eduardem Hegerem nebo předsedou Národní rady Borisem Kollárem.
S polským premiérem Mateuszem Morawieckým se setkal 3. února 2022 v Praze, kde oba politici podepsali dohodu o ukončení sporů okolo polského dolu Turów. Dne 8. února 2022 představil pořad Otázky a odpovědi z Kramářovy vily, ve kterém odpovídá na časté otázky ze strany občanů a novinářů. Sídlo Evropské unie, Brusel, poprvé ve funkci premiéra navštívil 18. února 2022.
náhled|vlevo|Petr Fiala při setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě s polským vicepremiérem Kaczynským, slovinským premiérem Janšou a polským premiérem Morawieckým, 15. 3. 2022Po ruském útoku na Ukrajinu 24. února 2022 zaujal Petr Fiala i celá jeho vláda tvrdý postup vůči Rusku a politiku co největší podpory Ukrajiny. Byly zahájeny dodávky humanitárního materiálu, financí i zbraní a zbraňových systémů. Petr Fiala rovněž podporuje co nejrychlejší vstup Ukrajiny do Evropské unie a přijímání ukrajinských válečných uprchlíků. Spolu s polským premiérem Mateuszem Morawieckým, polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczynským a slovinským premiérem Janezem Janšou navštívil ve dnech 15. až 16. března 2022 Kyjev, hlavní město Ukrajiny bránící se proti ruskému útoku. Během návštěvy jednal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a ukrajinským premiérem Denysem Šmyhalem. Cesta na Ukrajinu proběhla vlakem za přísných bezpečnostních opatření. Vzbudila značný ohlas v Česku i ve světě, mnohými politiky a novináři byla označena za historickou, bezprecedentní a statečnou. Účelem jednání bylo vyjádření podpory Ukrajině a rovněž domluva další vojenské a humanitární pomoci.
Na 30. kongresu ODS v Praze v dubnu 2022 získal jako jediný kandidát na post předsedy strany 510 hlasů z 534, přičemž 24 hlasů bylo neplatných.