Státní rozpočet České republiky je plán hospodaření Česka. Ústředním orgánem státní správy pro státní rozpočet je Ministerstvo financí. Účet státního rozpočtu spravuje Česká národní banka.
Státní rozpočet přijímá pouze Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky zákonem, jehož návrh vypracovává Ministerstvo financí a schvaluje vláda České republiky. Tvorbu a obsah upravuje zákon o rozpočtových pravidlech č. 218/2000 Sb.
náhled|600px|Rozpočtové určení daní v České republice platné od 1. 1. 2024
Příjmy Příjmy státního rozpočtu České republiky lze rozdělit na:
Přímá daň: z příjmů Daň z příjmů fyzických osob Daň z příjmů právnických osob z převodu majetku Daň dědická, darovací a z převodu nemovitosti – žádná z těchto daní současně na území ČR neexistuje. Daň dědická byla zrušena v roce 2013. Předmět darovací daně nyní spadá pod § 10 zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů. Daň z převodu nemovitosti (později daň z nabytí nemovitých věcí) – byla v roce 2020 též zrušena. majetková Daň z nemovitých věcí (daň ze staveb a jednotek, daň z pozemků) Silniční daň
Nepřímá daň (zdaňuje prodej zboží nebo služeb): Spotřební daň Daň z přidané hodnoty (DPH) Ekologická daň Sociální pojištění Fondy Evropské unie Ostatní příjmy Zisky ze státní účasti v podnicích a příjmy z privatizace nejsou součástí státního rozpočtu. Jsou příjmem mimorozpočtových fondů ČR. Zákon o zrušení Fondu národního majetku definuje tituly, na které mohou být tyto prostředky z privatizace a dividend věnovány. Příjmy bude možné převést na Státní fond dopravní infrastruktury, Státní fond rozvoje bydlení a k finanční podpoře projektů rozvoje území určených pro průmyslové využití schválených vládou. náhled|404x404pixelů|Vývoj a podíly mandatorních, nemandatorních a ostatních výdajů ČR v letech 2011-2021
Vybrané příjmy podle velikosti Sociální zabezpečení 806 mld DPH 414 mld Daň z příjmů právnických osob 221 mld Daň z příjmů fyzických osob 189 mld Spotřební daň 167 mldČeská televize, Události 22.3.2026, údaje z roku 2025, zdroj Ministerstvo financí
Výdaje Mandatorní výdaje – prostředky, které musí vláda vynaložit ze zákona. Nemůže volně rozhodovat o jejich výši. Jsou to zejména: dávky sociálního zabezpečení (důchody), státní příspěvek na penzijní připojištění a stavební spoření, dávky státní sociální podpory, podpora v nezaměstnanosti ad. Ostatní mandatorní výdaje jsou např. hypotéční úrokové podpory, kurzové ztráty při správě státního dluhu, realizace státních záruk, transfery mezinárodním organizacím aj. Kvazimandatorní výdaje jsou např. výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti, armádu, zahraniční pomoc, platy zaměstnanců veřejného sektoru a duchovních, investiční pobídky aj. Patří sem také příspěvky do rozpočtů mezinárodních organizací. Ostatní výdaje – stát nemá povinnost tyto výdaje realizovat, ale chce tak učinit, například v rámci vládního programu.
Tvorba státního rozpočtu a legislativní proces
Základy procesu přijímání rozpočtu upravuje Ústava České republiky, podrobnosti jednací řád Poslanecké sněmovny v části třinácté. Návrh zákona o státním rozpočtu podává pro každý kalendářní rok vláda (což je oproti běžnému zákonu výrazné omezení); způsob, jakým se ve vládě, resp. ministerstvu financí sestavují jednotlivé kapitoly rozpočtu, stanoví zákon o rozpočtových pravidlech. O rozpočtu jedná pouze Poslanecká sněmovna (Senát nikoliv, viz ústavní čl. 42; ani během rozpuštění sněmovny nelze přijmout zákonné opatření Senátu ve věci rozpočtu, čl. 33). Po prvním čtení na plénu sněmovny se rozpočtem zabývají jednotlivé sněmovní výbory. Ve druhém čtení se poslanci snaží prosadit pozměňovací návrhy v jednotlivých položkách a konkrétních věcech (tzv. porcování medvěda). Po třetím čtení se o zákonu hlasuje. Státní rozpočet je v jiných ohledech běžný zákon, tedy ke schválení stačí nadpoloviční většina přítomných a prezident České republiky by jej v principu mohl následně vetovat,http://www.psp.cz/sqw/hp.sqw?k=173 to se ovšem nestává. Rovněž tak vláda nikdy nevyužila možnost se zákonem o rozpočtu spojit otázku důvěry (čl. 44 a další Ústavy); na podzim 1996 o tom uvažovala ODS, jejíž vláda neměla sněmovní většinu,LUPTÁKOVÁ, V. ODS chtěla spojit zákon o státním rozpočtu s projednáváním důvěry vládě. Hospodářské noviny [online]. 9. 10. 1996. Citováno in: v září 1998 pak část menšinové vlády ČSSD Miloše Zemana.
Není-li rozpočet přijat do 31. 12., nastupuje do jeho schválení rozpočtové provizorium: výdaje každý měsíc smějí tvořit nejvýše dvanáctinu posledního rozpočtu. V historii samostatné ČR se to stalo celkem čtyřikrát, dvakrát na začátku Zemanovy menšinové vlády. Její první rozpočet byl po dlouhých jednáních a získání podpory KDU-ČSL a KSČM schválen až 15. ledna 1999. Schválení dalšího 26. ledna 2000 předcházel tzv. toleranční patent s ODS a odstoupení několika ministrů (např. Egon Lánský); ODS se zavázala podpořit rozpočty v dalších letech, pokud vláda bude snižovat deficit na 20, resp. 10 mld.; po dalších jednáních na podzim však od toho požadavku upustila. Ve třetím případě nebyl rozpočet připravený vládou Andreje Babiše pro rok 2022 novou sněmovnou projednán, a vláda Petra Fialy předložila po rozpočtovém provizoriu vlastní rozpočet v únoru 2023. Po čtvrté došlo k rozpočtovému provizoriu v roce 2026, kdy byl nový návrh zákona předložený vládou Andreje Babiše sněmovnou schválen až březnu 2026.
Střednědobý výhled státního rozpočtu Současně s návrhem státního rozpočtu na konkrétní rozpočtový rok se zpracovává i střednědobý výhled, který je základním dokumentem o záměrech a cílech rozpočtové politiky na delší časové období. Finanční prostředky Národního fondu jsou ve státním rozpočtu vedeny na zvláštním účtu v rámci kapitoly státního rozpočtu. Národní fond je souhrn peněžních prostředků, které svěřují Evropská společenství Česku k realizaci programů nebo projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie.
Státní závěrečný účet Výsledný stav hospodaření se vždy liší od plánovaného rozpočtu. Státní závěrečný účet za každý rok předkládá Poslanecké sněmovně vláda do konce dalšího dubna; sněmovna ho usnesením bere na vědomí a souhlasí s vypořádáním schodku, případně přebytku.
Rozpočtové zásady Zásada jednotnostiPRÁVNÍ ÚPRAVA ZÁSADY VYROVNANOSTI VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ [online]. Praha, 2012 [cit. 2020-04-24]. Dostupné z: https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/61361/150013043.pdf?sequence=1&isAllowed=y. Univerzita Karlova.: všechny finanční příjmy a výdaje státu mají být soustředěny v jediném dokumentu – státním rozpočtu a mají být ústředně účtovány Zásada úplnosti: všechny příjmy a výdaje státu musí být obsazeny v plném rozsahu bez kompenzací Zásada každoročního sestavování a schvalování rozpočtuStátní rozpočet v České republice [online]. Praha, 2010 [cit. 2020-04-24]. Dostupné z: https://is.ambis.cz/th/exxy4/DP-statni_rozpocet2.pdf. Bankovní institut vysoká škola Praha.: zabezpečuje pravidelnou kontrolu parlamentu nad činností vlády; rozpočtovým rokem je v ČR kalendářní rok Zásada publicity (zveřejňování) státního rozpočtuZÁSADY V ROZPOČTOVÉM PRÁVU [online]. Brno, 2009 [cit. 2020-04-24]. Dostupné z: https://www.law.muni.cz/sborniky/dny_prava_2009/files/prispevky/obecna_cast/Netolicky_Martin__1376_.pdf. Masarykova univerzita.: Rozpočet by měl být pravidelně publikován, tak, aby byl přístupný všem občanům. Měl by být prezentován jednoznačně, srozumitelně a fakticky správně. Rovněž by měl být zveřejňován v dostatečném časovém předstihu, tak aby byla umožněna případná diskuse o přijatých krocích, s cílem zajistit možnost informovaných rozhodnutí, odpovědnosti a případných oprav Zásada reálnosti a pravdivosti: Jedním z cílů při sestavování rozpočtu by mělo být, aby došlo k co nejmenšímu odchýlení od reálné situace. Toto se váže zejména k co nejpřesnějšímu odhadu příjmů i výdajů. Čím přesněji jsou tyto dvě rozpočtové stránky odhadnuty, tím méně bude třeba rozpočet upravovat, čímž se rovněž zvýší přehlednost rozpočtu Zásada vyrovnanosti: Státní rozpočet by měl usilovat o dlouhodobou vyrovnanost. Dlouhodobě vyrovnaný rozpočet zajišťuje potřebnou stabilitu pro příznivý ekonomický vývoj dané země. Dlouhodobě vyrovnaný rozpočet je z ekonomického hlediska lepší než přebytkový nebo deficitní, a to zejména z toho důvodu, že umožňuje maximální využití všech zdrojů a zároveň nezvětšuje státní dluh Zásada efektivnosti a hospodárnostiZákon č. 320/2001 Sb. Zákon o finanční kontrole ve veřejné správě: Finanční prostředky by měly být použité na předem určený účel s co nejnižším vynaložením těchto prostředků a s co nejvyšším možným rozsahem kvality a přínosu plněných úkolů ve srovnání s objemem prostředků vynaložených na jejich plnění Zásada přehlednosti Zásada přednosti výdajů před příjmyHEJNÁ, Alena. Rozpočtové zásady a jejich promítnutí v platné právní úpravě [online]. Praha, 2013 [cit. 2020-04-24]. Dostupné z: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/58490. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze. : výdaje by se měly využívat k hospodářskému růstu, pro který je třeba zajistit příslušné prostředky. Jinak řečeno, by nejprve mělo být rozhodnuto o cílech rozpočtu a až poté by měly být určeny finanční prostředky pro tyto cíle Zásada jasnosti Zásada včasnosti: Je důležité, aby byl rozpočet pro daný rok schválen ještě před začátkem roku. Pokud není na začátku roku schválený rozpočet nastává období tzv. rozpočtového provizoria (každý měsíc se uvolní jedna dvanáctina celkových výdajů za uplynulý rok) Zásada časového ohraničení veřejných rozpočtů a Zásada omezeného časového použití finančních prostředků: Rozpočtové prostředky získané v daném roce by se v něm měly také využít. Vzhledem k tomu, že tato zásada může vést k neefektivnosti a nehospodárnosti je možné ji za určitých podmínek obejít a finanční prostředky převést do dalšího rozpočtového roku Zásada neúčelovosti příjmů a účelovosti výdajů veřejných rozpočtů: Příjmy mohou být použity bez omezení, ale výdaje mohou být použity pouze k předem určenému a schválenému použití, a to v předem stanovené míře Zásada sestavování veřejných rozpočtů jako brutto (hrubých) rozpočtů Zásada omezení přesunů ve veřejných rozpočtech na úhrady potřeb v těchto rozpočtech nezajištěných Zásada zjišťování rozpočtových důsledků právních předpisů
Historický přehled rozpočtu náhled|400x400pixelů|Graf příjmů, výdajů a státního dluhu České republiky Do rozdělení Československa na konci roku 1992 existoval vedle českého rozpočtu i rozpočet federální (z nějž byla financována např. armáda), čísla tak nejsou porovnatelná. Objem rozpočtu se každý rok zvyšuje, což souvisí s inflací i růstem reálného HDP. Plánované příjmy byly nižší oproti minulému roku pouze v letech 1998 a 2010 (obojí ekonomická krize), 2020 (počínaje první z koronavirových novel) a v návrhu na rok 2021; v letech 1998 a 2011 pak výdaje (reálně však klesly, o méně než 1 %, v letech 2010 až 2012). Do roku 1998 byly rozpočty navrhované jako vyrovnané, od roku 1999 jako schodkové v souladu s reálným stavem.
Skutečné výsledky se od plánovaných vždy liší. Přebytek byl dosažen pouze v letech 1993–5, 2016 a 2018, jinak je skutečná bilance dlouhodobě schodková. Největší rozdíl nastal v krizovém roce 2009, kdy oproti plánovaným 38 miliardám dosáhl skutečný schodek rekordních 192 miliard.
Při hodnocení bilance je nutné uvážit, že zisky ze státní účasti v podnicích a příjmy z privatizace nejsou součástí státního rozpočtu, nýbrž příjmem mimorozpočtových fondů ČR. Po započtení utržených a utracených příjmů z privatizace je skutečná bilance značně rozdílná. Nejvyšší příjmy z privatizace realizovala vláda Miloše Zemana v letech 1999–2002, celkem přes 500 miliard. Je také třeba počítat s klesající hodnotou finančních prostředků v čase: miliarda v roce 2000 mSrovnejte jaké dluhy á zhruba o třetinu až polovinu větší hodnotu než v roce 2015.
Přestože státní rozpočet České republiky na rok 2014 byl významně schodkový, státní dluh České republiky v roce 2014 klesl, což způsobilo snížení hotovostních aktiv.