Fiat CR.42 Falco byl italský stíhací letoun používaný v době druhé světové války. Společně se sovětským letounem I-153 je hodnocen jako nejlepší dvouplošný stíhací stroj vůbec.
Vývoj Fiat CR.42 vznikl v druhé polovině třicátých let. Přesto, že docházelo již k projektům jednoplošných strojů, firma Fiat navázala na úspěchy letounu CR.32, který slavil úspěchy ve španělské občanské válce. Nový stroj byl zalétaný 23. května 1938 a měl poměrně solidní výkony. Vykazoval výkony zatím jen o málo nižší než u nejnovějších konkurentů.
Varianta CR.42AS (Africa Settentrionale) byla určena pro severoafrické bojiště s protiprachovými úpravami a závěsníky pro dvě 100 kg pumy pod spodním křídlem a hlavňovou výzbrojí tvořenou dvěma nebo čtyřmi kulomety ráže 12,7 mm. Noční stíhací CR.42CN Falco byl opatřen tlumičem plamenů na výfucích. Stroj s označením ICR.42 byl experimentálně opatřen dvojicí plováků a CR.42DB s německým řadovým kapalinou chlazeným motorem Daimler-Benz DB 601A. Celkem bylo do roku 1942 vyrobeno 1780 kusů.
Bojové použití náhled|vlevo|Fiat CR.42, 82a Squadriglia 13° Gruppo 2° Stormo. C. T., letiště Gambut, září 1940. U této jednotky dosáhl svých prvních úspěchů Guglielmo Chiarini, eso se třemi samostatnými vítězstvími a devíti ve spoluúčasti Fiat CR.42 se od listopadu 1939 používal nejen v Itálii, ale vyvážel se též do Belgie, která odebrala v období leden až květen 1940 34 stroje. Maďarsko od prosince 1939 do června 1940 odebralo 40 letounů a Švédsko v letech 1940 až 1941 72 CR.42 s motory Bristol Mercury. Po vypuknutí války bojovala letadla nad jižní Francií, kde měla poměrně malé ztráty. Jiná situace však nastala, když bylo 50 strojů CR.42bis Regia Aeronautica nasazeno v rámci Corpo Aereo Italiano v období říjen 1940 až leden 1941 v bitvě o Británii ze základen v Belgii. Zde byly jejich úspěchy nevalné a tak byly dvouplošníky staženy ze západní Evropy do Středomoří, kde se proti britským Gladiatorům prosazovaly podstatně úspěšněji. V Libyi zaznamenaly dokonce 151 vítězství oproti 41 bojovým ztrátám. Letouny CR.42 si vedly docela obstojně i proti řeckému letectvu, prosazovaly se i proti zastaralým britským strojům používaným v Severní Africe a na Maltě. Používány byly i na východní frontě v řadách maďarského letectva. Koncem války je dokonce používala i Luftwaffe jako světlomety vybavenou noční stíhačku či lehký bitevník.
Po válce v Itálii ještě létaly dvoumístné cvičné CR.42B s prodlouženým trupem.
Uživatelé náhled|Fiat CR.42 Falco Regia Aeronautica a Flygvapnet náhled|Fiat CR.42 Falco Regia Aeronautica a Luftwaffe
Belgické letectvo
Letectvo Nezávislého státu Chorvatsko
Regia Aeronautica
Aeronautica Militare 22px|Vlajka Maďarska (1919-1945) Maďarské království Maďarské královské letectvo 22px Španělský stát Španělské letectvo World Air Forces - Historical Listings: Spain (SPN)
Flygvapnet
Royal Air Force (ukořistěné kusy)
Specifikace náhled|Třípohledový nákres náhled|Švédský CR.42 (J 11) Údaje podle
Technické údaje Osádka: 1 (pilot) Rozpětí: Rozpětí horního křídla: 9,70 m Rozpětí dolního křídla: 6,50 m Délka: 8,62 m Výška: 3,30 m Nosná plocha: 22,40 m² Prázdná hmotnost: 1 720 kg Vzletová hmotnost: 2 295 kg Pohonná jednotka: 1 × vzduchem chlazený čtrnáctiválcový hvězdicový motor Fiat A.74 R1C38 Výkon pohonné jednotky: 840 hp)
Výkony Maximální rychlost: 430 km/h Dolet: 775 km (verze Egeo 1 000 km) Dostup: Výstup do výše 1 000 m: 1 min 25 s Výstup do výše 3 000 m: 4 min 15 s Výstup do výše 6 000 m: 9 min 10 s
Výzbroj 2 × synchronizovaný kulomet ráže 12,7 mm
Odkazy Reference
Literatura
Zbyněk Válka, Stíhací letadla 1939–1945
Externí odkazy
Kamufláže letounu Fiat CR.42 Falco Fotogalerie Letounu Fiat CR.42 Falco
Kategorie:Italská stíhací letadla CR.42 Kategorie:Dvouplošníky