Lucern (, , , a , v místním dialektu Lozärn) je město ve Švýcarsku, hlavní město stejnojmenného kantonu. Leží na severozápadním konci Lucernského jezera u výtoku řeky Reuss. Ve městě žije obyvatel; celá městská aglomerace pak má přibližně 223 000 obyvatel.
Lucern je společenským a kulturním centrem středního Švýcarska. V oblasti vzdělávání zde sídlí mimo jiné Lucernská univerzita, stejně jako další specializované instituce. Lucern je významnou turistickou destinací Švýcarska, jednak díky své poloze u Lucernského jezera a blízkosti Alp, jednak díky památkám, jako je most Kapellbrücke a Švýcarské muzeum dopravy.
Geografie Město Lucern leží na severozápadním břehu Lucernského jezera při výtoku řeky Reuss. Reuss rozděluje Lucern na Staré Město a Nové Město. Nejstarší zakrytý dřevěný most na světě (Kapellbrücke, „Kapličkový most“) s vodní věží a Most vetešníků (Spreuerbrücke) spojují Staré a Nové Město. K Lucernu patří také exkláva Bürgenstock. Poloha mezi jezerem a horami (Pilatus a Rigi) je obzvláště malebná a urychlila rozvoj Lucernu coby turistického města a rané bašty cestovního ruchu.
Nejvyšším bodem města je vrchol Bürgenstock v exklávě Bürgenstock ve výšce 1127,8 m n. m. Nejnižší bod je u jezera Rotsee ve výšce 419 m n. m. V obci se nachází také několik turistických atrakcí.
Rozloha politické obce je 29,1 km², z čehož 44,2 % tvoří zastavěná plocha, 30,2 % zemědělské oblasti a 23,7 % lesy. 2,0 % tvoří neproduktivní plochy.
Místní části náhled|vpravo|450px|Mapa městských částí Lucernu Od roku 2014 se město Lucern dělí na 2 městské části, 6 městských obvodů, 26 čtvrtí a 132 malých čtvrtí. Městské obvody 01 až 10 se nacházejí na pravém břehu a obvody 11 až 19 na levém břehu Lucernského zálivu (severozápadní rameno řeky Kreuztrichter) při pohledu od jezera. Součástí městského obvodu Littau je i stejnojmenná čtvrť, zatímco ostatních pět městských obvodů se nachází v městském obvodu Lucern. Městský obvod Č. Čtvrť Rozloha(ha) Počet obyvatel(2016) Hustota zalidnění(obyv./km²)A Rechte Seeseite 01 Oberseeburg/Rebstock 84,9 2548 3001,202 Würzenbach/Schädrüti 112,6 4474 3973,403 Bellerive/Schlössli 44,4 1105 2488,704 Halde/Lützelmatt 239,8 2477 1032,9B Rechtes Reussufer 05 Wesemlin/Dreilinden 90 4921 5467,806 Maihof/Rotsee 51,6 3629 7032,907 Hochwacht/Zürichstrasse 30 22087360,009 Bramberg/St. Karli 34,1 22866703,810 Kantonsspital/Ibach 98,4 664674,8C Innenstadt 08 Altstadt/Wey 39,7 22925773,312 Bruch/Gibraltar 30,1 342911392,014 Hirschmatt/Kleinstadt 56,5 32315718,616 Neustadt/Voltastrasse 30,5 578018950,817 Unterlachen/Tribschen 91,8 39994356,2D Linke Seeseite 13 Ober-/Untergütsch 31 20586638,715 Obergrund/Allmend 128,1 32332523,818 Sternmatt/Hochrüti 52,4 46418856,919 Langensand/Matthof 80,8 59657382,4E Linkes Reussufer 11 Basel-/Bernstrasse 103 42724147,620 Udelboden 324521 Reussbühl 313122 Ruopigen 3850F Littau 23Matt 381024 Littau Dorf 154525 An der Emme 215826 Littauerberg 22999 Exkláva Bürgenstock1) 155,8 0 0,0 1) Exkláva Bürgenstock není považována za městskou část, ale za pseudočást Bürgenberg Wald s číslem 99.
Historie náhled|vpravo|Mapa územního vývoje státu Lucern do roku 1798 Název Nejstarší známé zmínky o tomto místě jsou nebo (9. století; přepis kolem roku 1200), (840) a (853; přepis z 11. století). Význam je nejasný. Navrhované odvozeniny z latinského („světlonoš“; srov. dosud „světelné město Lucerna“), z keltského boha Lugus a z mužského osobního jména Luz nebo Luzius jsou nedokladovatelné. Možným základem však zůstává latinské „štika“, spojené s příponou -ārǐa vyjadřující rozprostření. Význam jména Lucern by tedy byl „místo, kde se ve velkém množství vyskytují štiky“.
Starověk a rozvoj města (okolo 750–1386) náhled|vlevo|Nejstarší vyobrazení města z roku 1507 Po rozpadu Římské říše zabírali germánští Alamani od 6. století stále větší území v této oblasti. Alemanština postupně nahradila latinu.
Kolem roku 710 vznikl na základě karolinské nadace benediktinský klášter St. Leodegar (v místech dnešního kláštera St. Leodegar im Hof), který v polovině 9. století přešel pod správu alsaského opatství Murbach. V té době nebo kolem roku 750 se oblast nazývala . Bailié nad opatstvím Murbach, a tedy i nad Lucernem, držel od roku 1135 šlechtický rod Habsburků. Město pravděpodobně založili bratři z Eschenbachu, kteří na konci 12. století drželi současně opatství Murbach a Lucern. Přesný rok založení města není znám, ale muselo to být mezi lety 1180 a 1200. Město nabývalo na významu jako klíčový bod rostoucí dopravy přes Gotthardský průsmyk a jako správní centrum. V roce 1250 již Lucern dosáhl velikosti, kterou si udržel až do 19. století. Ve 13. století byl Lucern poznamenán stranickými boji mezi stoupenci císaře a papeže a zdá se, že již měl městskou samosprávu s radou a shromážděním občanů. V roce 1291 získal německý král Rudolf I. Habsburský nad Lucernem panská práva kláštera Murbach, když již předtím systematicky skupoval okolní území.
Spory o německý královský trůn v letech 1314–1325 vedly k nepřátelství i v oblasti kolem Lucernského jezera. Aby se situace stabilizovala, uzavřel Lucern dne 7. listopadu 1332 dohodu se třemi sousedními tzv. lesními kantony Uri, Schwyz a Unterwalden, známou jako „Věčný svazek“ (). Toto spojenectví nebylo výslovně namířeno proti Habsburkům: Lucern si výslovně vyhradil své závazky vůči rakouskému panství.
Zejména od druhé poloviny 14. století začal Lucern úspěšně posilovat svůj vliv v okolních venkovských oblastech a vázat na sebe panská práva. Tato expanzivní územní politika, kterou prosazovala i další konfederační města, například Curych, nevyhnutelně vedla ke konfliktům s rakouským panstvím a vyvrcholila bitvou u Sempachu v roce 1386. Vítězství konfederačních stran umožnilo Lucernu upevnit své panství, které svým rozsahem již zhruba odpovídalo dnešnímu kantonu Lucern.
Od města k městskému státu (1386–1520) V roce 1415 získal Lucern od císaře Zikmunda říšské svobody a byl tak říšským městem až do Vestfálského míru v roce 1648. Lucern byl jedním ze silných členů konfederace. Město rozšířilo svou územní správu, vybíralo daně a ustanovilo úřední správce. Počet obyvatel města, který činil 3000, se snížil asi o 40 %. Důvodem byla morová epidemie (kolem roku 1350 v několika vlnách) a několik válek (tzv. ennetbirgská tažení). Po honech na čarodějnice, které se zpočátku rozšířily hlavně ve francouzsky mluvícím světě, se v roce 1419 v procesu s čarodějníkem v Lucernu, a tedy poprvé v německy mluvícím světě, objevil termín „hexereye“ (čarodějnictví).
Vznik katolického Švýcarska (kolem 1520–1798) náhled|vpravo|Lucern v roce 1642 V rozrůstající se konfederaci států byl Lucern jedním z vlivných měst. Když reformace po roce 1520 konfederaci rozdělila, většina měst se stala reformovanými, ale Lucern zůstal katolický. Po vítězství katolíků nad reformovanými v bitvě u Kappelu v roce 1531 ovládla katolická města konfederaci. Navzdory vojenskému vítězství v první Toggenburgské válce v roce 1656 se rovnováha změnila ve prospěch reformovaných měst, jako byl Curych, Bern a Basilej, která porazila katolíky ve druhé Toggenburgské válce v roce 1712. Vedoucí postavení Lucernu v konfederaci tak skončilo. V 16. a 17. století byly války a epidemie stále vzácnější, počet obyvatel silně rostl, zejména na venkově, zatímco město se ve svých hradbách téměř nerozrůstalo.
Století revolucí (1798–1914) V roce 1798, devět let po vypuknutí Velké francouzské revoluce, vstoupila francouzská armáda do Švýcarska. Stará konfederace se rozpadla a vláda patricijů se změnila v demokracii. Vznikla Helvétská republika, jejímž hlavním městem se na krátkou dobu stal Lucern.
Průmyslová revoluce přišla do Lucernu pozdě. V roce 1860 pracovalo doma nebo v továrně pouze 1,7 % obyvatel, což byla jen čtvrtina oproti zbytku Švýcarska. V kantonu převládalo zemědělství, v němž pracovalo 40 procent obyvatelstva. Přesto město přitahovalo poměrně mnoho průmyslových podniků, které se však usazovaly v obcích v okolí Lucernu. Od roku 1850 do roku 1913 se počet obyvatel zčtyřnásobil a rozloha osídlení se zvětšila. Od roku 1856 následovala železnice, nejprve do Oltenu a Basileje, v roce 1864 do Zugu a Curychu a v roce 1897 na jih.
V letech 1910–1912 v Lucernu fungovala vzducholoď Ville de Lucerne, která sloužila k vyhlídkovým letům pro cestující. Přistávací plocha s hangárem a plynovou elektrárnou se nacházela v Tribschenmoosu.
Moderní dějiny (od 1914) náhled|vpravo|Letecký pohled (1919) Ve 20. století získávala předměstí stále větší význam. Počet obyvatel okolní metropolitní oblasti se zdvojnásobil, zatímco počet obyvatel měst rostl jen pomalu. V roce 1981 následovalo napojení na dálnici A2.
Dne 17. června 2007 se obyvatelé Lucernu a Littau vyslovili pro sloučení Littau s Lucernem. V Lucernu se pro sloučení vyslovilo 9869 oprávněných voličů, proti bylo 8875 (53 % ku 47 %, volební účast 46,2 %). V Littau hlasovalo pro sloučení 2824 obyvatel, proti 2343 (55 % ku 45 %, účast 60,4 %). Sloučení bylo dokončeno 1. ledna 2010. „Nové“ město se nadále jmenuje Lucern a ponechalo si starý městský znak. Počet obyvatel se pohybuje kolem 80 000.
Lucernská městská rada to však považovala pouze za první krok pro další slučování. V listopadu 2011 se Ebikon, Adligenswil a Kriens rozhodly proti sloučení. V březnu 2012 voliči města Emmen v referendu odmítli zahájení jednání o sloučení s městem Lucern.
Obyvatelstvo Demografie náhled|vpravo|Lucern (2012) Při prvním moderním sčítání lidu v roce 1798 žilo v Lucernu 4314 lidí a v Littau 668, tedy 4982 lidí na dnešním území města. Do roku 1950 se obě části obce výrazně rozrostly. Littau z 668 na 5644 obyvatel (+745 %) a stará městská část ze 4314 na 60 526 obyvatel (+1303 %). Jsou zde zřetelné rozdíly: Littau rostlo poměrně rovnoměrně, zatímco město Lucern zažilo obrovský rozvoj již ve druhé polovině 19. století v důsledku nárůstu turistického ruchu. To a velmi dobrá dostupnost města po železnici a jeho centrální funkce jako hlavního města kantonu vyvolaly velký příliv přistěhovalců. Do roku 1975 se počet obyvatel jádra města zvýšil na téměř 75 000. Odchod z venkova pak vystřídal odchod z měst. Obyvatelé se často stěhovali do nových sídlišť v aglomeracích Horw, Kriens, Emmen, Littau, Ebikon, Adligenswil, Meggen, Neuenkirch, Buchrain, Root a Dierikon. Za 25 let do roku 2000 ztratilo jádrové město Lucern třetinu obyvatel. V Littau tomu bylo naopak. V letech 1950–1980 se počet obyvatel zvýšil z 5644 na 14 966 (+165,2 %). Trvalý nárůst počtu obyvatel pokračoval až do sloučení Littau s městem Lucern na konci roku 2009, i když pomalejším tempem než dříve (1980–2009: +15,1 %, tj. +2258 osob). Od roku 2000 se počet obyvatel na území starého města stabilizoval (2000: 59 496 obyvatel; konec roku 2009: 59 509 obyvatel). Nárůst počtu obyvatel města Lucernu v posledních letech (77 198 obyvatel na konci roku 2010, 81 592 obyvatel na konci roku 2016) probíhá ve všech městských částech. Začal totiž zpětný pohyb obyvatel z aglomerace do centra města. Vývoj počtu obyvatel Rok 1798 1816 1837 1850 1860 1870 1880 1888 1900 1910 1920 1930 1941 1950196019701980199020002010 Počet obyvatel 4982 6914 9443 11 382 13 166 16 450 20 419 23 607 32 954 43 611 48 394 52 102 59 847 66 170 76 148 83 374 78 274 76 466 75 425 77 491
Náboženství náhled|vpravo|Staré město Lucernu s řekou Reuss Ke konci roku 2019 se 46,2 % (38 040) obyvatel s trvalým pobytem v Lucernu hlásilo k římskokatolické církvi, 10,7 % (8795 obyvatel) k evangelické reformované církvi a 43,1 % (35 422 obyvatel) bylo bez vyznání nebo mělo jiné křesťanské vyznání či náboženskou příslušnost (celkem 82 257 obyvatel).