thumb|Ludvík XVI., král předrevoluční Francie Seznam francouzských panovníků obsahuje přehled panovníků (králů a císařů), kteří vládli ve Francii mezi lety 843–1870. Někdy se mezi francouzské panovovníky počítají i vládcové franské říše (481–843) počínaje Chlodvíkem, kteří jsou uvedeny v seznamu franských králů.
Panovníci západofranské říše (843–987) jsou panovníci z rodu Karlovců a Robertovců, kteří vládli západní části říše Karla Velikého rozdělené verdunskou smlouvou roku 843.
V letech 987–1792 vládla francouzskému království dědičně dynastie Kapetovců, nejdříve v přímé linii, pak její větve Valois (1328–1589) a Bourbon (1589–1792). Ve středověku, zejména za stoleté války, si titul francouzského panovníka nárokovali někteří angličtí králové.
V 19. století po francouzské revoluci vzniklo císařství Napoleona Bonaparteho (1804–1814/1815), poté restaurovaná a červencová monarchie (1814/1815–1848) s panovníky rodu Bourbon a Bourbon-Orléans. Poslední francouzskou monarchií bylo druhé císařství Napoleona III. (1852–1870).
Karlovci (843–987)
Karlovci vládli v Západofranské říši od jejího vzniku v roce 843 do roku 987, kdy zemřel poslední legitimní mužský Karlovec Ludvík V. Mezi těmito roky vládlo také několik králů, kteří pocházeli z jiného rodu. Jednalo se o Rudolfa Burgundského (vládl 923–936) a příslušníky roku Robertovců – Oda Pařížského (888–898) a Roberta I. (protikrál, 922–923).
Portrét Jméno Král od Král do 80px Karel II. Holý 843 877 80px Ludvík II. Koktavý 877 879 80px Ludvík III. 879 882 80px Karloman II. 879 884 80px Karel III. Tlustý 884 887 80px Odo Pařížský 888 898 80px Karel III. Prostý 898 923 80px Robert I. 922 923 80px Rudolf Burgundský 923 936 80px Ludvík IV. Zámořský 936 954 80px Lothar I. 954 986 80px Ludvík V. Lenivý 986 987
Kapetovci (987–1328)
Dynastie Kapetovců, mužských potomků Huga Kapeta, vládla Francii nepřetržitě od roku 987 do roku 1792 a poté od roku 1814 do 1848; větve dynastií vládnoucích po roce 1328 se ale nazývají Valois a Bourbon. Předkové Kapetovců se nazývají Robertovci a pocházeli z nich také dva západofranští králové v éře Karlovců.
Portrét Jméno Král od Král do 80px Hugo I. Kapet 987 24. října 996 80px Robert II. 24. října 996 20. července 1031 80px Jindřich I. 20. července 1031 4. srpna 1060 80px Filip I. 4. srpna 1060 29. července 1108 80px Ludvík VI. 29. července 1108 1. srpna 1137 80px Ludvík VII. 1. srpna 1137 18. září 1180 80px Filip II. 18. září 1180 14. července 1223 80px Ludvík VIII. 14. července 1223 8. listopadu 1226 80px Ludvík IX. 8. listopadu 1226 25. srpna 1270 80px Filip III. 25. srpna 1270 5. října 1285 80px Filip IV. 5. října 1285 29. listopadu 1314 80px Ludvík X. 29. listopadu 1314 5. června 1316 80px Jan I. 15. listopadu 1316 20. listopadu 1316 80px Filip V. 20. listopadu 1316 3. ledna 1322 80px Karel IV. 3. ledna 1322 1. února 1328
Kapetovci, větev z Valois (1328–1589)
Hlavní větev (1328–1498)
Hlavní větev dynastie z Valois, vedlejší větve Kapetovců, vládla Francii mezi lety 1328 a 1498.
Portrét Jméno Král od Král do 80px Filip VI. 1. února 1328 22. srpna 1350 80px Jan II. 22. srpna 1350 8. dubna 1364 80px Karel V. 8. dubna 1364 16. září 1380 80px Karel VI. 16. září 1380 21. října 1422 80px Karel VII. 21. října 1422 22. července 1461 80px Ludvík XI. 22. července 1461 30. srpna 1483 80px Karel VIII. 30. srpna 1483 7. dubna 1498
vedlejší větev z Orléans (1498–1515)
Větev Valois-Orléans vládla ve Francii od roku 1498 do roku 1515 v osobě jediného krále, Ludvíka XII.
Portrét Jméno Král od Král do 80px Ludvík XII. 7. dubna 1498 1. ledna 1515
vedlejší větev z Angoulême (1515–1589)
Mezi lety 1515 a 1589 pocházeli francouzští králové z větve Valois-Angoulême.
Portrét Jméno Král od Král do 80px František I. 1. ledna 1515 31. července 1547 80px Jindřich II. 31. července 1547 10. července 1559 80px František II. 10. července 1559 5. prosince 1560 80px Karel IX. 5. prosince 1560 30. května 1574 80px Jindřich III. 30. května 1574 2. srpna 1589
Kapetovci, větev Bourbon (1589–1792)
Další vedlejší větev Kapetovců, Bourboni, vládli ve Francii od roku 1589 až do vyhlášení první Francouzské republiky v roce 1792.
Portrét Jméno Král od Král do 80px Jindřich IV. 2. srpna 1589 14. května 1610 80px Ludvík XIII. 14. května 1610 14. května 1643 80px Ludvík XIV. 14. května 1643 1. září 1715 80px Ludvík XV. 1. září 1715 10. května 1774 80px Ludvík XVI. 10. května 1774 10. srpna 1792
První republika (1792–1804)
Mezi lety 1792 a 1804 existovala první Francouzská republika. Monarchisté ale stále uznávali královskou linii jako vládnoucí – považovali tedy Ludvíka XVI. za krále až do jeho smrti v roce 1793, poté jeho syna Ludvíka XVII. (který nikdy skutečně nevládl) do roku 1795, a od té doby Ludvíka XVIII., který byl strýcem Ludvíka XVII.
První císařství, dynastie Bonapartů (1804–1814, 1815)
První konzul Francouzské republiky Napoleon z rodiny Bonapartů se v roce 1804 nechal korunovat francouzským císařem, čímž vzniklo první Francouzské císařství, které trvalo až do roku 1814 a poté krátký čas i v roce 1815, kdy se druhým císařem stal Bonapartův syn.
Portrét Jméno Císař od Císař do 80px Napoleon I. 18. května 180420. března 1815 6. dubna 181422. června 1815 80px Napoleon II. 22. června 1815 8. července 1815
Kapetovci, větev Bourbon (1814–1830)
V roce 1814 se Bourboni opět dostali k moci a bylo obnoveno království. Větev Bourbonů poté vládla Francii s přestávkou v roce 1815 do roku 1830.
Portrét Jméno Král od Král do 80px Ludvík XVIII. 6. dubna 18148. července 1815 20. března 181516. září 1824 80px Karel X. 16. září 1824 2. srpna 1830
Kapetovci, větev Bourbon-Orléans (1830–1848)
Mezi lety 1830 a 1848, v tzv. červencové monarchii, vládla ve Francii větev Bourbon-Orléans. Vláda jediného krále Ludvíka Filipa skončila při vyhlášení druhé Francouzské republiky.
Portrét Jméno Král od Král do 80px Ludvík Filip I. 9. srpna 1830 24. února 1848
Druhá republika (1848–1852)
Období druhé Francouzské republiky skončilo v roce 1852, když byl její prezident Ludvík Napoleon zvolen císařem.
Druhé císařství (1852–1870)
V roce 1852 byl francouzský prezident a příslušník rodiny Bonapartů zvolen francouzským císařem Napoleonem III. (synovec Napoleona I. Bonaparta). Druhé francouzské císařství zaniklo v roce 1870, kdy byla vyhlášena třetí Francouzská republika.
Portrét Jméno Císař od Císař do 80px Napoleon III. 2. prosince 1852 4. září 1870
Tato chronologie pokračuje článkem Seznam prezidentů Francie.
Odkazy Reference
Související články Franská říše Seznam franských králů Dějiny Francie Francouzské království Seznam nejdéle vládnoucích francouzských panovníků
Externí odkazy
! Francie Panovníci