náhled|Elektrárna Třebovice před 2. světovou válkou Elektrárna Třebovice je zdroj tepla a elektrické energie, který se nachází v Ostravě-Třebovicích. Jejím provozovatelem je Veolia Energie ČR.
Elektrárna disponuje instalovaným tepelným výkonem 612,1 MW a elektrickým výkonem 144 MW, které jsou zajišťovány jedním horkovodním a třemi parními kotli se dvěma trubogenerátory (2025). Pro výrobu tepla a elektrické energie se používá černé uhlí v množství kolem 350 tisíc tun ročně, a to z posledního činného dolu společnosti OKD, případně dovážené z Polska a jiných států. Palivo je do elektrárny zaváženo po železnici. V letech 2015–2020 probíhala v elektrárně rozsáhla ekologizace spočívající v denitrifikaci a odsíření kotlů za účelem splnění přísných emisních limitů SO2, NOx a TZL.
V souvislosti s přijatou strategií diverzifikace palivového mixu a snižování uhlíkové stopy svých provozů, plánuje společnost Veolia v elektrárně ukončit spalování uhlí nejpozději do roku 2030. Z tohoto důvodu je plánováno připojení elektrárny na nový plynovod.
Historie Společnost Moravskoslezské elektrárny Moravská Ostrava ve spolupráci se Středomoravskými elektrárnami Přerov zahájila výstavbu třebovické elektrárny v roce 1931. První elektřinu dodala elektrárna do rozvodné sítě v roce 1933 se 3 kotli o výkonu 3 × 65 t/h a 2 turbogenerátory o výkonu 2 × 21 MWe. V roce 1939 byla jednou z největších elektráren ve střední Evropě. V roce 1950 byl nainstalován další turbogenerátor o výkonu 40 MWe, na další rozšíření si elektrárna počkala až do roku 1954, kdy byly postaveny 3 kotle s výkonem 3 × 220 t/h a 3 turbogenerátory 3 × 50 MWe, čímž se až do roku 1960 stala největší československou elektrárnou s výkonem 258 MWe. Po roce 1960 byla zahájena dodávka tepla do ostravské části Poruba a z elektrárny se stala teplárna. V roce 1976 činila roční spotřeba cca 780 000 t černého uhlí. náhled|vlevo|Letecký pohled na elektrárnu (2018) Po několika změnách majitele a reorganizacích elektrárna přešla k 1. květnu 1992 do majetku společnosti Moravskoslezské teplárny, které se po privatizaci staly součástí francouzského koncernu Veolia a několikrát změnily název až na současný (2015) Veolia Energie ČR.
V roce 2023 byla zprovozněna nová protitlaká turbína, která nepotřebovala chladicí vodu a mohl být snížen počet chladicích věží. Téhož roku tak byla provedena demolice nejstarší chladicí věže, která byla postavena v roce 1953, měla výšku 60 m a spodní průměr 40 m. Po jejím zbourání zbyly v elektrárně dvě chladicí věže. Na uvolněném místě se připravuje výstavba regulační stanice zemního plynu pro nový zdroj.
Povodně Během povodní v roce 2024 byla teplárna dne 15. září odstavena z provozu, jelikož v areálu vystoupala hladina vody do výšky 120 cm, čímž došlo k poškození některých klíčových technologií, zejména pak elektrorozvodny. Škody byly díky přijatým preventivním opatřením a předchozím zkušenostem z povodní v roce 1997 nižší, přestože tehdy voda vystoupala zhruba do poloviční výšky.
Výpadkem výroby byly zasaženy především podniky v průmyslovém areálu v Martinově, kterým nebylo možné zajistit dodávky technologické páry v požadované kvalitě z náhradních zdrojů. Těmi se již týden po odstavení teplárny podařilo plnohodnotně teplem a teplou vodou zásobit ostravské domácnosti. Do provozu se teplárna vrátila 11 dní od zaplavení areálu.
Odkazy Reference
Související články Kaliště Třebovice
Externí odkazy
Registr stavebních děl – ČVUT v Praze
Třebovice Třebovice Kategorie:Technické památky v Ostravě Třebovice Kategorie:Stavby v Třebovicích (Ostrava)